Atény - Pomoc eurozóny řeckým bankám má zabránit jejich kolapsu, až znovu otevřou své přepážky. Stát by se tak mělo v pondělí. Už třetí týden je většina tamních obyvatel závislá na pravidelné cestě k bankomatům. Ze svých účtů ale nesmí vybrat víc než 60 euro denně.
Pro zaměstnance velké státní rafinerie Apostolise Gagliase se stala návštěva bankomatu pravidelným rituálem během ranní cesty do práce. Stejně jako pro miliony ostatních Řeků je to teď i pro něj jediný způsob, jak se dostat ke svým úsporám nebo výplatě. „Je to trochu nudné. Ze začátku jsme se občas smáli, že je nějaká změna. Musíme být trpěliví a čekat na lepší dny,“ říká Apostolis.
Na večerní nákup mu 60 euro bohatě vystačí. Částka, kterou si může vybrat za měsíc, je dokonce vyšší než jeho plat. I tak teď ale utrácí méně než dříve: „Týká se to třeba oblečení. Je drahé. Čekáme, co bude, jestli se situace uklidní, nebo ne,“ vysvětluje.
Snaží se nemyslet na to, že má v bytě poprvé v životě větší sumu peněz. Bojí se, že ho někdo vykrade. Nejhorší je ale podle něj nejistota, že přijde o peníze, které má v bance. „Problém je to, že se bojíme, co se stane. Jestli nastane nějaká krize jako odchod z eurozóny a návrat k drachmě.“
Nejistota přitom dál trvá. Banky jsou v Řecku zavřené už třetí týden a zatím není jasné, kdy se znovu otevřou. Poslední zprávy hovoří o pondělku. Klíčová bude schopnost vlády prosazovat reformy a získat důvěru mezinárodních věřitelů.
Zatím tak k bankovním přepážkám stále smí jen důchodci. I oni ale stojí v dlouhých frontách, aby si mohli vybrat 120 euro na týden. Často přitom mluví o beznaději. Ne kvůli penězům, ale kvůli tomu, jak dopadla jejich země.
