Brusel - Bruselský summit byl pro Českou republiku šancí, jak si zlepšit svou předsednickou reputaci. Kabinet Jana Fischera v poslední velké zkoušce obstál, přesto ani úspěšný summit v Bruselu nedokázal smazat kaňku, kterou způsobila nestabilita na české politické scéně a následný pád vlády Mirka Topolánka uprostřed českého předsednictví.
Češi v čele Evropy: Slušný výkon s politickou kaňkou
Konec českého předsednictví nicméně ukázal, že se Fischerovi podařilo škody alespoň částečně napravit a závěrečné hodnocení předsednictví nemusí být výrazným zklamáním. Pokud tedy lze věřit slovům předních světových státníků, kteří na závěr bruselského summitu na adresu české úřednické vlády nešetřili chválou.
Pochvala nakonec přišla i z míst, kde by ji už nikdo nečekal. Francouzský prezident označil nezkušeného premiéra Jana Fischera za klidného, rozumného a inteligentního muže. Díky němu už prý úplně zapomněl na Mirka Topolánka. „Pokud jde o Česko, je opravdu dobře, co se stalo. Ten pán, který přišel z Českého statistického úřadu, odvedl práci, která na mě opravdu udělala dojem. České předsednictví skončilo dobře,“ pochválil Fischera věčný kritik Sarkozy.
GALERIE
videogallery_00058627
Přestože některá média mají tendence dělit české předsednictví na dobu „topolánkovskou“ a „fischerovskou“, obě spojuje velký počet legislativy, kterou se Čechům podařilo dojednat.
Ve stínu ohlasů politologů a některých diplomatů se paradoxně ukazuje, že po stránce organizační může předsednictví EU zvládnout i poměrně malá země. „Česká administrativa prokázala kvalitu v politicky vypjatých časech,“ řekl předseda Evropské komise José Barroso. Dodal, že Češi jsou velmi inteligentní lidé.
Lisabonská smlouva také byla jedním z důvodů, proč bylo české předsednictví často kritizováno. Český parlament se schválením dokumentu dlouho otálel, byť se tak nakonec stalo. Ratifikaci Lisabonu dokončí až podpis Václava Klause, který se k tomuto kroku ale v nejbližší době nechystá.
Perný půlrok: plynová krize, konflikt v Gaze a hospodářská krize
Jak Fischer, tak Topolánek během předsednictví čelili celé řadě náročných úkolů. Bývalý premiér musel v lednu řešit plynovou krizi, kdy Rusko přerušilo dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy. Jako méně zdařilý je označován postup Čechů při ozbrojeném zásahu Izraele v pásmu Gazy.
Tehdy se také pošramotily vztahy mezi Topolánkem a Sarkozym. Francouzský prezident se snažil konflikt v Gaze řešit na „vlastní pěst“, přičemž měl v zádech podporu francouzského tisku, na jehož stránkách se velmi často objevovaly kritické články k českému předsednictví.
Fischer se, stejně jako Topolánek, musel podílet na řešeních hospodářské recese, která během českého předsednictví nabrala největší intenzitu.
Švédové chtějí udělat tlustou čáru
Převzít štafetu po Česku se tak zdá snazší. Nastupující Švédové ale chtějí raději udělat tlustou čáru. „Myslím, že nejlepší je nespojovat s námi žádné předsednictví a spíš se dívat na to, co je před námi,“ myslí si švédský premiér Frederik Reinfeldt.
Další příležitost šéfovat Evropské unii budou mít Češi za 14 let. Ovšem jen v případě, že se EU nerozšíří nebo institucionálně nezmění.