Brusel po atentátech: Kontroly v metru, razie a ochromené letiště

Brusel se vzpamatovává z teroristických útoků. Otevřená je zhruba každá třetí stanice metra, před vstupem jsou povinné kontroly. Zdemolované letiště Zaventem nebude plně v provozu zřejmě minimálně do léta. Situaci v belgické metropoli necelé dva týdny po atentátech popsal zpravodaj RTVS Peter Majer. Lety měly být částečně obnoveny v pátek večer, k tomu ale nedojde - letištní policie totiž začala stávkovat. Bezpečnostní opatření jsou podle ní nedostatečná.

Bezpečnostní riziko kleslo nedávno ze stupně čtyři na stupeň tři. Před strategickými objekty v Bruselu ale dál hlídkují policisté i vojáci. „Kdokoli jde do metra, musí otevřít tašku a někdy i svléknout kabát, aby se zjistilo, jestli tam nemá nějaké nebezpečné věci,“ konstatoval Majer.

Některé linky metra jezdí pouze od sedmi hodin ráno do sedmi večer. V autobusech a na zastávkách ale žádné kontroly nejsou. „Kdyby nějaký terorista chtěl vyhodit do povětří autobus, tak s tím nebude mít tak velký problém,“ míní Majer.

Cítím se poměrně bezpečně. Před každým vstupem do metra kontrolují lidi, takže jsem si poměrně jistý, že metro, kterým pojedu, nevybuchne. Trochu horší je to na autobusových zastávkách, protože tam žádné kontroly nejsou.
Peter Majer
zpravodaj RTVS

Život ve městě značně ovlivňuje i to, že už více než týden nefunguje jinak rušné letiště Zaventem. „Několik belgických úřadů musí dát ještě zelenou. Lety by mohly být zahájeny o víkendu, ale v omezené kapacitě. Běžná kapacita je pět tisíc lidí za hodinu. Provizorní hala jich dokáže odbavit jen 800,“ poznamenal Majer.

„Stávkujeme kvůli událostem z 22. března. Nemůžeme pokračovat, jako by se tento den nestal. Policie se domnívá, že bezpečnostní zařízení zavedená na letišti nejsou dostatečná,“ prohlásil šéf největší policejní unie v Belgii Vincent Gilles.

Vyzval k důkladnějším kontrolám před vstupem do odletové haly a používání detektorů kovů, tělesných skenerů a rentgenů na zavazadla. 

Některé letecké společnosti už oznámily, že minimálně týden ještě do Bruselu létat nebudou. Do normálu by se mělo letiště vrátit až v létě, nebo dokonce ještě později.

Zranění na bruselském letišti
Zdroj: Ketevan Kardava/Courtesy of 1tv.ge/Reuters

Belgická policie mezitím pokračuje v raziích – jednu provedla ve městě Kortrijk v souvislosti se zmařeným teroristickým útokem ve Francii. Z plánování tohoto atentátu obvinila islamistického radikála Redu Kriketa, u kterého našla zbraně a výbušniny.

„Od lednových útoků v Paříži se uskutečnilo v Bruselu a širokém okolí na 120 policejních razií. Při každé najdou minimálně nějaké podezřelé předměty a osoby. Část z nich policie zadrží a následně propustí,“ podotkl Majer.

Policie se snaží získat další informace, které pro ně mají cenu zlata, jelikož bruselští a pařížští útočníci byli propojení, dodal zpravodaj.

Také francouzská armáda kvůli událostem posledních dní zpřísnila kontroly po celé zemi. „Bruselské útoky nám ukázaly, že hrozba nezmizela, ale naopak že zůstala významná a silná a zejména, že existují všechny možné způsoby, jak zaútočit. A to vyžadovalo mobilizovat všechny síly, jak vnitřní bezpečnost, tak zejména vojáky,“ podotkl analytik v oboru jaderné problematiky Matthew Brulon.

Italský soud chce do Belgie vyhostit Alžířana pracujícího pro teroristy

V souvislosti s razií nedaleko Bruselu loni v říjnu, při které se našlo několik dokumentů s fotografiemi radikálů zapojených do loňských útoků v Paříži a nedávných útoků v Bruselu, se začalo skloňovat i jméno Džamal Addín Valí.

Jde o Alžířana, který je podezřelý z výroby falešných dokumentů pro islámské radikály, kteří jsou spojení s atentáty v Bruselu a Paříži. Zatčený byl minulý víkend na jihu Itálie u Salerna. Belgické úřady na něj vydaly evropský zatykač. Italský soud nyní rozhodl, že by měl být vyhoštěný do Belgie. 

  • 22. března kolem úterní osmé hodiny ráno (SEČ) došlo na bruselském letišti Zaventem ke dvěma výbuchům v odletové hale. Následně se ozvala exploze také na stanici metra Maalbeek v centru města nedaleko evropských institucí.
  • Zemřelo 32 lidí a tři atentátníci, dalších více než 300 lidí bylo zraněno.
  • K útokům se přihlásila organizace Islámský stát, která podle egyptských zdrojů vyjádřila odhodlání spáchat další útoky. Na útocích se podíleli dva bratři El Bakraouiové – jeden z nich zabíjel na letišti, zatímco druhý v metru – a už dříve sledovaný radikál Nadžim Laachraoui.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 3 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...