Praha - Sir Arthur Eddington zorganizoval astronomickou expedici na Princův ostrov u západního pobřeží Afriky, aby otestoval platnost Einsteinovy obecné teorie během zatmění Slunce dne 29. května 1919. Spolu se svým kolegou Frenkem Daisnem pořídili fotografii, pomocí které teorii ověřili. Sám Einstein navrhl tři možnosti, jak teorii potvrdit. Nakonec se to podařilo pomocí na první pohled nejodvážnějšího tvrzení, že každé hmotné těleso vychyluje světelný paprsek z přímočarého směru.
Albert Einstein svoji teorii relativity představil na podzim roku 1915. Původně chtěl jen upevnit základy newtonovské fyziky, nakonec se mu však podařilo mnohem víc, matematicky popsal a sladil tři základní atributy přírody - prostor, čas a hmotu.
Předpoklad, že hmotná tělesa vychylují světelný paprsek z přímočarého směru, byl základem pro ověření teorie. Ohyb světla jde totiž pozorovat při úplném zatmění Slunce, kdy se nejlépe fotografují blízké hvězdy. Dvěma britským astronomům pak stačilo porovnat jejich polohu s údaji z doby, kdy gravitace Slunce jejich světlu nepřekážela.
Asi po 5 měsících rozborů fotografií ze zatmění v Principe a také fotografií dalšího britského týmu působícího v brazilském Sobralu bylo na společné schůzi Královské společnosti a Královské astronomické společnosti 6. listopadu 1919 oznámeno, že Einsteinova předpověď založená na obecné relativitě byla potvrzena. Teprve teď obecná teorie relativity přinesla Einsteinovi celosvětové uznání.
„To není objevení osamělého ostrova, ale celého kontinentu nových idejí. Je to největší objev od časů Newtonových,“ prohlásil fyzik Joseph John Thompson. Einsteinova hypotéza stále zůstává jednou z nejzásadnějších, kterou kdy jediný člověk dokázal formulovat.
