Britové proti diskriminaci v zákonu o nástupnictví na trůn

Londýn - Britský premiér Gordon Brown a Buckinghamský palác diskutují o změnách více než tři sta let starých pravidel pro nástupnictví na trůn. Podle změn by měly ženy z královské rodiny mít stejná práva na trůn jako mužští členové. Politici také uvažují nad tím, zda nezrušit zákaz, že si následovník trůnu nesmí vzít katolíka. Zákon, který určuje, kdo nastoupí na trůn, platí v Británii již od roku 1701.

Podle zákona mají mužští potomci při nástupu na trůn přednost před ženami. Následník trůnu se navíc, pokud si vezme katolíka, zbavuje práva vládnout. Britský panovník či panovnice je zároveň hlavou anglikánské církve a zákon o sňatcích s katolíky hovoří jasně. Podle něj nesmí na trůn, „kdo vyznává papežské náboženství nebo si vezme papežence“.

Dosud si tedy například princ William, pokud by chtěl pomýšlet na trůn, nesmí vzít katoličku. Jeho dcera, i kdyby byla prvorozená, by pak nesměla nastoupit na trůn, pokud by měla bratra. A to chce britská vláda nyní změnit.

„Myslím, že v 21. století lidé očekávají, že ze zákona zmizí diskriminace. Očekávají, že se tímto problémem budeme zabývat,“ prohlásil Gordon Brown. Podle průzkumu by změnu pravidel většina lidí přivítala. 89 procent Britů souhlasí s tím, že by ženy v tomto ohledu měly mít stejná práva jako muži. V případě sňatku panovníka s katolíkem je pro jeho vládu 81 procent.

Současnou hlavou státu je královna Alžběta II., jež je zároveň hlavou dalších třinácti států Commonwealthu, například Kanady, Austrálie, Nového Zélandu a Jamajky. Alžběta II. nastoupila na trůn v roce 1952, korunována byla v roce 1953. Jejím nástupcem je princ Charles.

Reformu by měla již dnes projednat dolní sněmovna. Návrh změn zákona jí předložil opoziční politik ze strany Liberálních demokratů Evan Harris. Prosadit změny v zákoně ale asi nebude jednoduché. „Královna není jenom naše královna. Je to královna všech zemí Commonwealthu, kde je hlavou státu, takže prosadit změny nebude tak snadné,“ namítá obyvatel Británie.

V současnosti kromě toho v zemi panují i diskuse o tom, zda by vůbec ještě měla Británie být monarchií. Podle průzkumu je pro pokračování království 76 procent Britů, 18 procent lidí by si ale přálo, aby se Británie stala republikou.

  • William Windsor, následník britského trůnu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/36/3508.jpg
  • Alžběta II. a Philip zdroj: BBC http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/3/261.jpg
  • autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/763/76256.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelský útok v Pásmu Gazy zabil podle médií nejméně pět lidí. Armáda to prošetřuje

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.
před 1 hhodinou

USA útočí na IS v Sýrii. Zabily nejméně pět jeho členů, píše AFP

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) podle agentury AFP sdělila, že při amerických náletech zemřelo nejméně pět členů IS. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
01:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pákistánský soud poslal expremiéra Chána na 17 let do vězení kvůli státním darům

Soud v Pákistánu v sobotu poslal bývalého premiéra Imrana Chána a jeho manželku Bušru Bibiovou každého na sedmnáct let do vězení. Shledal je vinnými z podvodu se státními dary, které dostali od saúdskoarabské vlády. Manželé už jsou ve vězení kvůli korupci.
před 2 hhodinami

Úřady zveřejnily jen část spisů k Epsteinově kauze. Někteří zákonodárci to kritizují

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Někteří zákonodárci administrativu kritizovali za to, že nezveřejnila všechny dokumenty, což podle nich není v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Herní platforma Roblox usiluje o návrat na ruský trh. Slíbila větší kontrolu

Rusko počátkem měsíce zablokovalo přístup k americké internetové herní platformě pro děti Roblox. Oznámil to tehdy ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor. Platforma podle něj šíří „extremistické materiály a LGBT propagandu“. V zemi tento krok vyvolal protest v Tomsku. Úřad nyní zvažuje odblokování služby: její vedení totiž uvedlo, že zvýší moderaci svých her a chatů v Rusku.
před 3 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil osm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil osm lidí a dalších 27 zranil, napsala agentura Ukrinform. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko v noci na sobotu odpálilo tři balistické rakety Iskander-M.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Volby na Ukrajině by pomohly destabilizaci, doufají Rusové

„Dostali se do bodu, kdy už nejde o demokracii,“ prohlásil minulý týden na adresu Ukrajinců šéf Bílého domu Donald Trump a vyzval zemi k uspořádání prezidentských voleb. Jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj v reakci oznámil, že je připraven tak učinit. Experti připomínají, že konání voleb zakazuje vyhlášené stanné právo. Trump dle nich navíc přebírá rétoriku ruského vůdce Vladimira Putina, který legitimitu Zelenského neuznává.
před 4 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 15 hhodinami
Načítání...