Britská centrální banka představila oficiální podobu nové pětilibrové bankovky. Hlavní změnou je, že bude z polymeru. Velká Británie se tak od září stane další zemí, kde papírové platidlo hlásí ústup. Na příští rok je plánováno vydání 10librové a na rok 2020 20librové bankovky. Bankovky budou i menší, a to o zhruba 15 procent. Líp se tak vejdou do peněženky.
Na lícové straně nové pětilibrovky zůstane královna Alžběta II., na rubu ji nově doplní někdejší premiér Spojeného království Winston Churchill. Hlavní změnou bude ale materiál. Současný bavlněný papír nahradí plast.
Podle průzkumu tamní centrální banky, kterého se zúčastnilo 13 tisíc lidí, se na pětilibrovku s Winstonem Churchillem těší naprostá většina dotázaných Britů. 87 procent lidí považuje přechod k plastu za dobrý nápad.
Hlavní výhody: Čistota, výdrž a bezpečnost
Podle Bank of England mají plastové bankovky několik výhod. Jsou jednoznačně čistší, neušpiní se tak rychle jako papírové, nepromočí se a přežijí i vyprání. Při extrémně vysoké teplotě se ale mohou roztavit.
Jsou bezpečnější, protože je obtížnější je napodobit. A zároveň vydrží v oběhu 2,5krát déle než papírové. Výrobce dokonce tvrdí, že 3krát až 5krát déle. Tradiční bankovky jsou levnější na výrobu, musí se ale obměňovat většinou už po jednom roce.
„Nevýhodou je vyšší finanční náročnost při zavedení, to znamená jak tisk bankovek, tak uzpůsobení veškerých zařízení na zpracování a příjem peněz včetně bankomatů. Jsou to takzvané celospolečenské náklady, které nenese jenom centrální banka, ale také obchodní banky, zpracovatelé peněz, obchodní sféra a provozovatelé jakýchkoli automatů,“ uvedl hlavní metodik ochrany platidel ČNB Jaroslav Moravec.
Další nevýhodou podle Moravce je, že pokud se plastová bankovka ohne, už se na rozdíl od papíru v podstatě nenarovná a musí být předčasně zničena.
Existují i kombinované bankovky z papíru a plastu
Téměř veškeré bankovky, které nejsou z papíru, jsou z polymeru, který se jmenuje Guardian, tedy Ochránce. Technologie jako taková se skládá ze třech hlavních částí – základního filmu, tiskové vrstvy a bezpečnostních prvků.
„Papírny na vývoj reagují, vyvinuly různé papíry, které jsou kombinované s plastem, takzvané hybridní bankovky. Nebo pomocí jiných technik, jako je napouštění, lakování, laminování i na klasickém papíru dosahují vlastností obdobných nebo shodných s plastem,“ podotkl Moravec.
Plastovými bankovkami už platí v Austrálii nebo v Rumunsku
Australský dolar je historicky první polymerové platidlo, funguje od roku 1988. Plastovými bankovkami se platí ve více než 20 zemích světa. Patří mezi ně Rumunsko, Skotsko, Kanada, Mexiko, Nový Zéland, Dominikánská republika, Chile, Izrael, Vanuatu, Brunej, Vietnam nebo Mozambik.
„Většina států má stále papírové bankovky. Některé země mají plastové peníze jako doplňkové, takzvané pamětní bankovky. Do peněžního oběhu zasahují okrajově nebo vůbec,“ uvedl Moravec.
Česká republika o polymeru dosud neuvažovala
Česká národní banka o přechodu na polymer nikdy vážně neuvažovala, uvádí Moravec. „V době, kdy současné české bankovky vznikaly, tehdy ještě jako československé na začátku 90. let, byly polymerové bankovky velmi mladé,“ vysvětluje. „V posledních 15 nebo 20 letech je naše rozhodování o případných úpravách bankovek velmi výrazně limitováno očekávaným přechodem na jednotnou evropskou měnu,“ dodal.
