Kyjev – Ukrajinská armáda a proruští separatisté svádějí těžké boje poblíž města Krasnyj Lyman v neklidné východní části země. Podle nepotvrzených zpráv obě strany do bitvy zapojily tanky. Na straně separatistů bojují možná až čtyři tisíce lidí. Povstalecký „ministr obrany“ odpoledne přiznal těžké ztráty a vyzval Moskvu k pomoci.
Krysnyj Lyman, dříve kontrolovaný separatisty, je od počátku měsíce znovu pod vládní kontrolou. Dnešná střet prý začal, když se separatisté v oblasti pokusili prorazit kordon vládních vojáků. Podle nepotvrzených zpráv obě strany do bitvy zapojily tanky. Bojujících separatistů jsou možná až čtyři tisíce. „V současné době probíhá velká bitva, která co do intenzity a rozsahu překonává vše, čeho jsme doposud byli svědky,“ konstatoval ukrajinský vojenský zdroj.
Vzbouřenci naopak tvrdí, že ukrajinská pěchota podpořená 20 tanky a mnoha dalšími obrněnými vozidly útočí na vesnici Jampil asi 12 kilometrů východně od obce Krasnyj Lyman.
Pokud bojuje 4 000 separatistů, bude potřeba 4 000 rakví
„Protiteroristická operace pokračuje. Probíhají boje,“ řekl mluvčí vládních sil Vladislav Selezňov s tím, že pokud se do bojů zapojilo 4 000 separatistů, tak bude potřeba 4 000 rakví. Dodal, že armáda postupně stahuje smyčku obklíčení kolem povstalců, kteří se naopak snaží prorazit.
„Ministr obrany“ samozvané Doněcké lidové republiky Igor Strelkov odpoledne přiznal, že separatisté v Jampilu utrpěli těžké ztráty ve výzbroji vzhledem k velké převaze vládních sil, pokud jde o těžké zbraně. „Odrazili jsme první úder a zničili jeden tank. Ale je obtížné vyřadit dvacet tanků. Bitva pokračuje. Naši lidé se drží, ale nemůžeme vyloučit, že (armáda) prorazí,“ uvedl Strelkov.
Zároveň Moskvě adresoval výzvu k vojenské pomoci a upozornil, že postup ukrajinské armády povstalcům zcela odřízne zásobovací cesty do Slavjanska. „Doufám, že Moskvě zůstalo dostatek svědomí k tomu, aby podnikla nějaká opatření,“ prohlásil.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko oznámil, že 27. června podepíše ekonomickou část asociační dohody s Evropskou unií. První, politickou část už podepsal 21. března úřadující ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk.
Porošenko zároveň oznámil, že příští týden pošle nového ministra zahraničí Pavla Klimkina, aby své kolegy v EU seznámil s mírovým plánem pro východ Ukrajiny.
NATO hlásí další šikování ruských vojáků u ukrajinských hranic
Generální tajemník NATO oznámil, že se k hranicím s Ukrajinou přesunulo dalších několik tisíc ruských vojáků. Moskva podle něj nechává otevřenou možnost další intervence. „Pozorujeme nyní nové shromažďování ruských vojáků kolem ukrajinské hranice. Bylo zde rozmístěno nejméně dalších několik tisíc příslušníků ruské armády,“ prohlásil šéf Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. „Považuji to za velmi politováníhodný krok zpátky. Zdá se, že Rusko nechává otevřenou možnost další intervence na Ukrajině,“ dodal.
„Pokud se Rusko znovu vloží do situace na Ukrajině, bude na to muset mezinárodní společenství tvrdě reagovat. To by zahrnovalo… hospodářské sankce proti Rusku, které by měly velmi škodlivé dopady na ruskou ekonomiku,“ konstatoval Rasmussen.
Urážka Putina stála místo ministra zahraničí Andrije Deščycju
Ukrajinu čeká výměna na postu ministra zahraničí. Novým šéfem diplomacie bude Pavlo Klimkin, jenž ve funkci nahradí odcházejícího ministra zahraničí Andrije Deščycju, který o víkendu vulgarismem urazil ruského prezidenta Vladimira Putina. (Čtěte více.)
Deščycja označil ruského prezidenta výrazem „chujlo“, který ruština užívá jako vulgární termín pro nepříjemného člověka nebo jako označení nadměrného mužského údu.
Dosavadního ukrajinského velvyslance v Německu Klimkina do čela ministerstva zahraničí navrhl ve středu prezident Petro Porošenko. Sedmačtyřicetiletý Klimkin je zkušený evropský diplomat, který hrál velkou roli v jednáních o asociační dohodě s Evropskou unií.
Zaorálek otevřel v Dněpropetrovsku konzulát, s gubernátorem se nesešel
Během druhého dne své návštěvy Ukrajiny jednal český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s představiteli Dněpropetrovské oblasti. Zaorálek tlumočil ochotu českých podnikatelů pronikat na východ Ukrajiny. Předpokladem ale je uklidnění nynější situace. Aby Praha podpořila zájem českých firem o tento region, otevřela v Dněpropetrovsku honorární konzulát.
Zaorálek připomněl, že před vypuknutím krymské krize rostl objem obchodu mezi Českem a Ukrajinou a východoevropská země patřila mezi 15 států, s nimiž Česká republika obchodovala nejvíce. „V této chvíli je východ Ukrajiny chápan jako velmi nestabilní prostředí,“ poznamenal český ministr, podle něhož „byznys do nejistého prostředí nejde“, a Ukrajinu proto opustilo i mnoho českých podnikatelů.
Původně se měl Zaorálek sejít i s gubernátorem Dněpropetrovské oblasti Ihorem Kolomojským, který ale před setkáním musel odcestovat. Jeden z nejbohatších Ukrajinců v minulých dnech vyvolal v zemi pozdvižení svým návrhem, aby Ukrajina na hranicích s Ruskem vybudovala prakticky nepropustnou bariéru, která by bránila přísunu materiální podpory proruským separatistům. Součástí bariéry by kromě monitorovacích systémů byl obří ocelový plot nabitý proudem, ostnatý drát a široké příkopy kombinované se zátarasy. Ochranný val by byl po celé délce zaminován.
