Bití a nucené návraty. Maďaři uprchlíky nechtějí, stovky jich živoří v „zemi nikoho“

Maďarsko nutí migranty na hranicích k návratu do Srbska bez ohledu na to, zda mají nárok na ochranu. Žadatelé o azyl v Röszke často čekají dlouhé týdny, než mohou vstoupit do tranzitní zóny. Někdy policisté utečence také bijí, píše v nové zprávě lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Podle nových maďarských zákonů přijatých v průběhu minulého roku mohou žadatelé o azyl vstoupit na území státu pouze přes tranzitní zóny na maďarském území. Vstup do nich je ovšem omezený, stovky lidí tak zůstávají ve špatných podmínkách v „zemi nikoho“.

Jen některé „zranitelné skupiny“ končí v zařízeních v Maďarsku, od května letošního roku maďarská vláda hromadně odmítá svobodné muže, aniž by zjišťovala, zda mají právo na ochranu jako řádní uprchlíci, píše HRW.

„Maďarsko porušuje všechna pravidla týkající se žadatelů o azyl projíždějících Srbskem, hromadně je odmítá a posílá přes hranice zpět. Lidé, kteří přicházejí do Maďarska bez povolení, včetně žen a dětí, jsou brutálně biti a nuceni odejít,“ říká odbornice HRW specializující se na Balkán a východní Evropu Lydia Gallová.

obrázek
Zdroj: ČT24

HRW zakládá svá obvinění na rozhovorech s 41 uprchlíky. Bezpečnostní složky prý používají pepřový sprej, obušky i psy a snaží se migranty procpat ostnatým drátem zpět, čímž jim způsobují zranění.

„Ani ve filmech jsem neviděl takové bití. Pět až šest vojáků si nás bralo jednoho po druhém, aby nás ztloukli. Spoutali nám ruce za zády. Pak nás začali mlátit… pěstmi, kopanci, obušky. Úmyslně nám způsobovali těžká zranění,“ postěžoval si organizaci 34letý Íránec.

Organizace podle svých slov vychází i ze svědectví právníků, zaměstnanců Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a také blíže nespecifikovaných pracovníků maďarské policie a maďarského Úřadu pro přistěhovalectví a státní občanství.

Maďarská ministerstva vnitra a obrany by měla prošetřit obvinění ze zneužívání, pokud jde o civilní milice a hlídky na hranicích, a pohnat odpovědné osoby k odpovědnosti, apelovala HRW na Budapešť.

Organizace uvádí, že o svých zjištěních informovala 13. června maďarské úřady, které ale neodpověděly. HRW také připomíná, že 10. prosince 2015 zahájila Evropská komise s Maďarskem řízení kvůli tomu, že některé azylové zákony jsou neslučitelné s unijním právem.

Uprchlíci na maďarsko-srbské hranici
Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

Maďarsko postavilo v září 2015 na hranici se Srbskem plot s ostnatým drátem a dvě tranzitní zóny. Vláda v červenci prohlásila Srbsko za bezpečnou zemi, na základě dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob ale Srbsko nepřijímá žádné migranty kromě svých občanů a obyvatel Kosova.

V červnu přijal maďarský parlament zákon, který umožňuje hromadně vracet žadatele o azyl a migranty zadržené na území Maďarska až osm kilometrů od hranic se Srbskem. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyjádřil obavu, že zákon může mít za následek, že donucovací orgány nebudou respektovat lidská práva a poruší mezinárodní právo tím, že uprchlíky vyženou, aniž by prošli příslušnou procedurou.

V Srbsku není pro běžence bezpečno, tvrdí HRW

„Dostupné důkazy naznačují, že Srbsko by nemělo být považováno za bezpečnou třetí zemi, což znamená, že není zemí, v níž jsou práva uprchlíka žádat o azyl chráněna v souladu s Úmluvou o uprchlících,“ píše HRW.

Z 583 žádostí o azyl v roce 2015, které se týkaly hlavně Syřanů, dostalo v Srbsku pouze 16 lidí status uprchlíka a 14 doplňkovou ochranu. V EU je to 97 procent úspěšných syrských žadatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoVe Venezuele zůstávají po zemětřesení dál tisícovky lidí bez domova a prostředků

Od ničivého zemětřesení ve Venezuele uplynuly dva týdny. Oficiální počet mrtvých je víc než 3800. Skutečné číslo je pravděpodobně vyšší. Kvůli obnově zničených oblastí žádá prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová zrušení mezinárodních sankcí a uvolnění přibližně 31 tun venezuelských zlatých rezerv blokovaných v britské centrální bance. V troskách stále zůstávají těla, vláda však o – až 30 tisících – pohřešovaných nemluví. Venezuelané ji nebývale otevřeně kritizují i za absenci jakékoli pomoci. Klíčovou roli proto sehrály zahraniční týmy. Část jich stále zůstává, například japonští zdravotníci. Bez domova a většinou i bez prostředků je na osmnáct tisíc lidí. Závisejí hlavně na humanitární pomoci.
před 4 mminutami

Počet vojáků USA v Polsku se má vrátit na deset tisíc, uvedl náměstek ministra obrany

Polsko očekává, že se počet amerických vojáků rozmístěných v zemi během příštích osmi týdnů vrátí zhruba na 10 tisíc. Ve čtvrtek to uvedl náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk s tím, že Varšava jedná s Washingtonem o zřízení trvalé americké vojenské přítomnosti.
před 2 hhodinami

EP podpořil pozměněnou výjimku pro kontrolu internetové komunikace

Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala vlastní postoj a vrátila návrh do europarlamentu ke druhému čtení.
15:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nedávná vlna veder si v Německu vyžádala zhruba 5100 životů

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.
14:50Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Společné vyšetřování evropských médií odhalilo manipulace v komentářích. Nejvíc se týkaly Íránu

Společné vyšetřování projektu Eurovision News Spotlight odhalilo, že diskusní sekce evropských veřejnoprávních médií se staly terčem sítí botů, falešných účtů a koordinovaných kampaní.
před 4 hhodinami

Neštovice do Austrálie dovezli Britové. Bleskově zdecimovaly místní

Skupina epidemiologů a historiků popsala cestu, kudy na nejmenší kontinent pronikly neštovice, které tam způsobily jednu z největších a nejrychlejších depopulací v dějinách.
před 4 hhodinami

USA opět udeřily v Íránu. Teherán hlásí útoky na americké základny

Armáda Spojených států oznámila, že dokončila další kolo úderů na Írán. Celkem bylo dle ní zasaženo přibližně devadesát tamních cílů. Americký prezident Donald Trump tyto údery dříve označil za odvetu za íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Sdělil také, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké údery dále přitvrdí. Íránské revoluční gardy tvrdí, že zasáhly americké základny v Kuvajtu a Bahrajnu. Odpoledne uvedly, že vypálily deset balistických střel na jordánskou vojenskou základnu Azrak.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Německo koupí od USA rakety Tomahawk, chce posílit obranu

Německo se s americkou vládou dohodlo na nákupu řízených střel Tomahawk středního doletu a jejich rozmístění na německém území, řekl podle agentur DPA a Reuters kancléř Friedrich Merz před poslanci. Dohoda byla podle něj uzavřena na okraj summitu NATO v Turecku a střely mají sloužit k odstrašení Ruska. Berlín se o střely zajímá dlouhodobě, avšak původní plán posílení obrany a rozmístění střel zrušil americký prezident Donald Trump.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.