Bití a nucené návraty. Maďaři uprchlíky nechtějí, stovky jich živoří v „zemi nikoho“

Maďarsko nutí migranty na hranicích k návratu do Srbska bez ohledu na to, zda mají nárok na ochranu. Žadatelé o azyl v Röszke často čekají dlouhé týdny, než mohou vstoupit do tranzitní zóny. Někdy policisté utečence také bijí, píše v nové zprávě lidskoprávní organizace Human Rights Watch.

Podle nových maďarských zákonů přijatých v průběhu minulého roku mohou žadatelé o azyl vstoupit na území státu pouze přes tranzitní zóny na maďarském území. Vstup do nich je ovšem omezený, stovky lidí tak zůstávají ve špatných podmínkách v „zemi nikoho“.

Jen některé „zranitelné skupiny“ končí v zařízeních v Maďarsku, od května letošního roku maďarská vláda hromadně odmítá svobodné muže, aniž by zjišťovala, zda mají právo na ochranu jako řádní uprchlíci, píše HRW.

„Maďarsko porušuje všechna pravidla týkající se žadatelů o azyl projíždějících Srbskem, hromadně je odmítá a posílá přes hranice zpět. Lidé, kteří přicházejí do Maďarska bez povolení, včetně žen a dětí, jsou brutálně biti a nuceni odejít,“ říká odbornice HRW specializující se na Balkán a východní Evropu Lydia Gallová.

obrázek
Zdroj: ČT24

HRW zakládá svá obvinění na rozhovorech s 41 uprchlíky. Bezpečnostní složky prý používají pepřový sprej, obušky i psy a snaží se migranty procpat ostnatým drátem zpět, čímž jim způsobují zranění.

„Ani ve filmech jsem neviděl takové bití. Pět až šest vojáků si nás bralo jednoho po druhém, aby nás ztloukli. Spoutali nám ruce za zády. Pak nás začali mlátit… pěstmi, kopanci, obušky. Úmyslně nám způsobovali těžká zranění,“ postěžoval si organizaci 34letý Íránec.

Organizace podle svých slov vychází i ze svědectví právníků, zaměstnanců Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a také blíže nespecifikovaných pracovníků maďarské policie a maďarského Úřadu pro přistěhovalectví a státní občanství.

Maďarská ministerstva vnitra a obrany by měla prošetřit obvinění ze zneužívání, pokud jde o civilní milice a hlídky na hranicích, a pohnat odpovědné osoby k odpovědnosti, apelovala HRW na Budapešť.

Organizace uvádí, že o svých zjištěních informovala 13. června maďarské úřady, které ale neodpověděly. HRW také připomíná, že 10. prosince 2015 zahájila Evropská komise s Maďarskem řízení kvůli tomu, že některé azylové zákony jsou neslučitelné s unijním právem.

Uprchlíci na maďarsko-srbské hranici
Zdroj: ČTK/AP/Marko Drobnjakovic

Maďarsko postavilo v září 2015 na hranici se Srbskem plot s ostnatým drátem a dvě tranzitní zóny. Vláda v červenci prohlásila Srbsko za bezpečnou zemi, na základě dvoustranné dohody o zpětném přebírání osob ale Srbsko nepřijímá žádné migranty kromě svých občanů a obyvatel Kosova.

V červnu přijal maďarský parlament zákon, který umožňuje hromadně vracet žadatele o azyl a migranty zadržené na území Maďarska až osm kilometrů od hranic se Srbskem. Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva vyjádřil obavu, že zákon může mít za následek, že donucovací orgány nebudou respektovat lidská práva a poruší mezinárodní právo tím, že uprchlíky vyženou, aniž by prošli příslušnou procedurou.

V Srbsku není pro běžence bezpečno, tvrdí HRW

„Dostupné důkazy naznačují, že Srbsko by nemělo být považováno za bezpečnou třetí zemi, což znamená, že není zemí, v níž jsou práva uprchlíka žádat o azyl chráněna v souladu s Úmluvou o uprchlících,“ píše HRW.

Z 583 žádostí o azyl v roce 2015, které se týkaly hlavně Syřanů, dostalo v Srbsku pouze 16 lidí status uprchlíka a 14 doplňkovou ochranu. V EU je to 97 procent úspěšných syrských žadatelů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dohoda USA s Íránem zahrnuje bilionový fond i celistvost Libanonu, píší agentury

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun), píše agentura Reuters. Podle jejího zdroje je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Agentura AP napsala, že součástí memoranda je zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
10:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
04:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 4 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 4 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 4 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
09:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Rutte potvrdil, že Česko loni nesplnilo závazek dávat na obranu dvě procenta HDP

Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte potvrdil, že Česká republika a rovněž Slovinsko a Albánie loni nesplnily závazek vydávat na obranu dvě procenta HDP. Podle Rutteho ale česká vláda tvrdě pracuje na tom, aby se jí podařilo dvouprocentní závazek splnit letos. Rutte to uvedl na tiskové konferenci v Bruselu před čtvrtečním jednáním ministrů obrany zemí NATO.
11:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 5 hhodinami
Načítání...