Praha – Jednou z čerstvých novinek v oblasti cestování je od letoška tzv. náhrada za narušení dovolené. Ta má podle zastánců nové úpravy mimo jiné přimět cestovní kanceláře, aby sladily nabídky ve svých katalozích se skutečnými podmínkami v hotelích. Klientům pak má v penězích kompenzovat starosti, které měli během dovolené s vyřizováním reklamace. Cestovky ale varují: nová právní úprava vhání vztahy se zákazníky do zbytečných soudních sporů.
Odškodné za narušení dovolené mohou podle nového občanského zákoníku žádat zákazníci po cestovních kancelářích zejména v případě, že došlo k podstatnému zkrácení zájezdu nebo dokonce k jeho zmaření. Nárok na odškodné můžete uplatnit také v případě, že od smlouvy odstoupíte, protože cestovní kancelář zvlášť závažným způsobem porušila to, k čemu se při prodeji zájezdu zavázala. V takovém případě budete mít nárok nejen na vrácení zaplacené ceny zájezdu, ale také na kompenzaci újmy za narušení dovolené.
Odškodnění však nelze po cestovní kanceláři požadovat na základě jakéhokoliv špatného zážitku. Platit tak cestovka rozhodně nebude kvůli tomu, že jste se na dovolené pohádali s manželem. Cestovní kancelář neodpovídá podle odborníků ani za to, že se na dovolené nemůžete koupat, protože moře je plné medúz. To totiž nedokáže ovlivnit. „Náhrada újmy za narušení dovolené nebude dopadat ani na banální případy, jako je hodinové zpoždění letu,“ doplnil mluvčí ministerstva spravedlnosti Jiří Hovorka.
Konkrétní výše náhrady za zkaženou dovolenou by se měla posuzovat podle míry narušení povinností pořadatele. Roli v jejím stanovování budou hrát také okolnosti zájezdu, jako je například cena a účel dovolené nebo osobní význam pro rekreanta. Jinou výši odškodného tak dostane klient za nevydařenou dovolenou na chatě na Slapech a jinou za zamřenou cestu kolem světa, na kterou šetřil dlouhé roky.
Kolik a kdy máme platit? ptají se cestovky
Jenže podle zástupců cestovek je nový zákoník zmatečný. Jednak totiž nespecifikuje, jak vysoké odškodné by měl pořadatel zájezdu svým klientům v konkrétních případech vyplatit. A navíc odškodnění za zkaženou dovolenou je možné přiznat pouze v případě, že účelem zájezdu je skutečně dovolená a odpočinek cestujícího. „Bude se velice těžko dokazovat, že klient, který si koupil například poznávací zájezd do Peru nebo nějaký trek po horách, si takový zájezd koupil proto, aby odpočíval. A přitom v něm mohou být velké vady a cestovní kancelář může nedodržet to, co slíbila,“ argumentuje místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.
Asociace zatím eviduje dva případy, kdy se klienti pokusili požadovat náhradu za narušení dovolené. V prvním případě chtěl turista náhradu za to, že neměl v letadle sedadlo podle svých představ. Své požadavky ale podle Papeže neměl o co opřít, cestovka v tomto případě splnila vše, co měla. Ve druhém případě se cestovateli nezamlouvala velikost pokoje, který v hotelu dostal. Spolu se svými dvěma dětmi totiž měl sdílet jen asi 24 metrů čtverečních, a to jim nestačilo. „Tento případ pravděpodobně skončí u soudu. Je totiž otázka, jestli to je chyba cestovní kanceláře nebo klienta, který se na velikost pokoje předem nezeptal,“ míní Papež.
Jasná pravidla možná až za dlouhé roky
Pro exministryni spravedlnosti Marii Benešovou, která stála u spuštění nového občanského zákoníku, to ale není žádné překvapení: „Samozřejmě, že to asi bude nahánět lidi do soudních sporů, proto to ostatně v zákoníku je, aby měli možnost se ohradit. Bude to otázka několika let, než se nastaví laťka a ustálí výklady pro nové formulace.“
Také vedení resortu spravedlnosti očekává, že se spory mezi cestovkami a jejich zákazníky kvůli novému pojmu dostanou před soud častěji. Problém v tom ale nevidí. „Spory o přiznání nemajetkové újmy za narušení dovolené lze očekávat u většiny případů, protože cestovní kanceláře samozřejmě budou z podstaty věci obhajovat splnění podmínek zájezdů, zatímco nespokojení zákazníci budou prokazovat opak. O konkrétních okolnostech případu bude vždy rozhodovat nezávislý soud,“ míní resortní mluvčí Hovorka.
Jinak tomu ostatně není ani v zemích, kde má náhrada za zkaženou dovolenou mnohem delší tradici. Například v Rakousku skončil před soudem případ, kdy klient vyžadoval po cestovce odškodné za to, že mu dovolenou v Abú Dhabí narušil ramadán. Během něj totiž nesmějí turisté jíst přes den jinde než ve svém hotelovém pokoji. Vídeňský soud nakonec nespokojenému cestovateli přiznal odškodné ve výši 100 eur za osobu a den, tedy zhruba desetinu ze zaplacené ceny zájezdu.
V jiné kauze vysoudila rodina odškodnění ve výši 30 % z ceny zájezdu, tj. v absolutní výši 57 eur na osobu a den za to, že jedno z dětí během all inclusive dovolené v Turecku onemocnělo salmonelou.
Podle zastánců odškodného za zkaženou dovolenou slibuje také v Česku nová právní úprava účinný bič na cestovky. „Zákon nejenom posílí postavení klientů, ale cestovní kancelář si bude muset dávat mnohem větší pozor, co nabízí,“ míní advokát Lukáš Fládr. To je pro turisty sice dobrou zprávou, musí se ale obrnit trpělivostí a nebát se jít s cestovkou do sporu.
