Lucern - Lucernské jezero na první pohled uchvátí svou krásou. Jezero čtyř lesních kantonů, jak zní jeho původní název, má i zásadní historický a národopisný význam. V okolních lesích a horách se prý proháněl švýcarský národní hrdina Vilém Tell a na louce Rüttli vznikla podle jiné legendy první švýcarská konfederace. Podobných rysů ryzího „švýcarství“ ale najdete daleko více, třeba továrnu na proslulé armádní nože.
Nejpříjemnější způsob prozkoumávání jezera je nasednout v Lucernu do jednoho z pěti výletních parníků, které místní vody křižují zhruba sto let. Kolesové veterány doprovázejí motorové čluny a malé jachty.
Výlet parníkem
Například dvoupatrový Unterwalden je parník s bočními kolesy, které spojuje kliková hřídel poháněná parním strojem. Kolesa mají sice menší účinnost než lodní šroub, na druhou stranu ale na rozdíl od šroubu nepoškozují dno mělčích toků a umožňují operativní manipulaci s lodí.
Zastávka Flüelen na východní straně jezera v kantonu Uri pak nenápadně ukrývá zajímavý úkaz. Kousek za přístavem vyrostly umělé ostrůvky, sloužící jako koupaliště a místo na procházky a pikniky. Materiál na vytvoření malých ostrovů pochází z odpadu vzniklém při budování gotthardského úpatního tunelu. Po dokončení bude se svými 57 kilometry nejdelším železničním tunelem na světě. Zatím v důsledku ražby z masivu odpadlo 24 milionů tun horniny.
Středoevropské Švýcarsko sice nemá moře, ale u břehu Lucernského jezera leží víska Bauen, kde rostou exotické rostliny jako v Karibiku. Může za to horký vítr föhn a jedinečná poloha vesnice. Vedle toho tu také přišel na svět autor švýcarské hymny Alberich Zwyssig. V jeho rodném domě teď sídlí vyhlášená restaurace.
Jednou z největších ikon Švýcarska je ovšem slavný armádní nůž. I ten se vyrábí právě v centrální části země, a to v městečku Ilbach. V nedalekém Brunnenu, dostupném i z jezera, si v návštěvnickém centru může každý za jistý poplatek svůj nůž složit.
Vilém Tell, nejznámější Švýcar?
Jen kousek dál ve vnitrozemí leží Altdorf. Příjemné provinční městečko s opuštěným klášterem a vlastní vinicí stále vzpomíná na přenocování ruského generála Suvorova při legendárním přechodu Alp. Nejvíce ovšem obyvatelé Altdorfu uctívají svého národního hrdinu Viléma Tella. Cesta za tajemstvím Tellova života vede do sousedního Bürglenu. V rodné Tellově vesnici a na místě, kde se podle všech indicií švýcarský bard narodil, mu nechali místní postavit kapli.
Tellova sláva se roznesla po Evropě díky dramatu Fridricha Schillera. Ve skutečnosti ale nikdo neprokázal, zdali Tell vůbec kdy žil. Schiller teprve ne, německý spisovatel se ani nenamáhal do Švýcarska osobně přijet.
Milníky švýcarské historie připomíná pěším turistům 35 kilometrů dlouhá Švýcarská stezka, vedoucí podél jezera v kantonu Uri. První úsek se dá zdolat i pomocí malé horské železnice, vedoucí na vrch Seelisberg.
Stezka od Seelisbergu vede přímo na Švýcary uctívanou louku Rütli. Jde o místo, kde 1. srpna roku 1291 zástupci tří původních kantonů – Uri, Schwyz a Unterwalden – podle legendy podepsali smlouvu o vzájemné obraně a věčném bratrství v časech dobrých i zlých.
