Čeští školáci si poslední zazvonění vyslechnou na konci června a do lavic se vrací až začátkem září. Většinou je tak čeká okolo dvou měsíců prázdnin. V Evropě ale délkou letních prázdnin k rekordmanům nepatří. Spíš naopak. Někteří školáci se k učebnicím nevrátí i déle než 12 týdnů.
Od 6 až po 14 týdnů. Nejkratší letní prázdniny mají Němci, nejdelší Italové
Podle materiálu Eurydice - Organizace školního času v Evropě 2016/2017, má kromě drobných odchylek školní rok napříč Evropou podobnou strukturu. Naposledy zvoní mezi koncem května a polovinou června. Právě v půlce června začínají prázdniny ve většině zemí.
Délkou se však výrazně liší – od šesti týdnů v některých oblastech Německa, v Holandsku, Velké Británii a Lichtenštejnsku, až po 13 týdnů v Lotyšsku, Litvě, Portugalsku nebo Turecku. Vůbec nejkratší prázdniny mají děti ve švýcarském kantonu Aargau, pouhých pět týdnů.
Rekordmani jsou pak Italové, kteří si užijí 14 týdnů letního volna. Dlouhé prázdniny čekají taky děti na prvních stupních v Bulharsku, kde si dopřávají volno 15 týdnů. Jejich starší spolužáci už mají prázdniny o několik týdnů kratší. Krátké volno přes léto si děti většinou vynahradí během roku, kdy mají oproti těm s dlouhými letními prázdninami volna více.
V 16 evropských zemích a regionech končí prázdniny a oficiálně začíná školní rok 1. září. V jedenácti dalších zemích se školáci začínají opět učit mezi 8. srpnem a koncem srpna. Ve čtyřech zemích – Rakousku, Chorvatsku, Irsku na Slovensku – se děti vrací do školy během prvního zářijového týdne.
Do školy většinou v září, někdo už v srpnu
Malí Řekové, Italové, Portugalci nebo Turkové se do lavic vrací až v polovině září, na Maltě pak až téměř na konci měsíce. Někde se konec školního roku výrazně liší podle regionů. V Německu, kde je oficiálním počátečním dnem školního roku 1. srpen, se v různých spolkových zemích děti vrací do škol mezi 8. srpnem a 13. zářím. Odlišná data počátku školního roku jsou také v jednotlivých regionech ve Švýcarsku, Španělsku, Itálii nebo Rakousku.
Vedle letních prázdnin existují v celé Evropě čtyři další hlavní období školních prázdnin: podzimní prázdniny, vánoční a silvestrovské, zimní nebo karnevalové volno a jarní/velikonoční prázdniny.
S výjimkou Vánoc se jiná školní volna liší délkou a načasováním. Některé z těchto svátků souvisí s pohyblivými kalendářními svátky, zejména karneval a Velikonoce, a jejich termín se každoročně mění. Kromě čtyř běžných prázdnin mají školáci volna také podle veřejných a náboženských svátků.
Podzimní prázdniny si neužijí všude
Na podzim mají děti týden volna v 17 zemích a regionech, v ostatních státech se délka podzimních prázdnin mění v rozmezí od dvou dnů například v České republice až po tři týdny ve Švýcarsku. Někde nemají na podzim školáci vůbec žádné prázdniny, třeba v Chorvatsku nebo v Rakousku.
O Vánocích mají ale téměř všechny děti dva týdny prázdnin. Výjimkami jsou Maďarsko a Polsko, kde je pouze týden volna, nebo Švédsko, kde si naopak školáci užijí tři týdny volna. Zimní prázdniny, na které je v Česku vyhrazen pouze jeden den, jsou pak v 18 zemích dotovány jedním týdnem volna, krom Polska a Francie, kde jde o týdny dva.
Jarní a velikonoční prázdniny jsou pak opět převážně týdenní, celkem v 15 zemích. Třináct zemí dává dětem dva týdny jarních prázdnin. Ve Finsku a na Slovensku mají děti pouze čtyři dny volna, ve Švýcarsku dokonce jen tři. Právě jarní prázdniny jsou jediným volnem, které se v Čechách v termínech pro jednotlivé regiony různí.
V počtu školních dní lze závidět malým Francouzům. V lavicích stráví pouze kolem 162 dnů. V Dánsku a v Itálii pak děti stráví ve škole 200 dní. Mnohem obvykleji ale děti ve škole prosedí mezi 170 a 190 dny. V některých zemích se počet školních dní a délka prázdnin liší podle stupně vzdělávání.
Obecně platí, že žáci na prvním i druhém stupni se učí stejný počet dní. Výjimkou je Bulharsko, Řecko, Portugalsko nebo Srbsko. Tady je delší školní rok spojen pravděpodobně se zkouškami, které starší studenty na konci roku čekají. Neplatí to ale v Bosně a Hercegovině nebo Irsku, kde si delší prázdniny užijí naopak starší děti, zatímco ti mladší se učí o několik dní až týdnů déle.