Věřitelé neschválili reorganizaci biolihové stanice Korfil v Hustopečích

Hustopeče - Firma Korfil, která v průmyslové zóně za Hustopečemi rozestavěla obří továrnu na biolíh, dnes dostala druhou šanci na záchranu. Vrchní soud v Olomouci totiž zrušil původní rozhodnutí soudce Krajského soudu v Brně, který chtěl nechat továrnu prodat. Korfil dluží firmám, které pro továrnu stavěly, téměř miliardu korun. Na dnešní schůzi však věřitelé neschválili navržený plán reorganizace a tak Korfil zřejmě opět čeká konkurz.

Nadějí pro Korfil mohla být dohoda věřitelů na reorganizaci podniku, která by umožnila firmu zachovat a hledat strategického investora, který by továrnu převzal. Reorganizaci sice podpořila velká část věřitelů, proti se ale postavili zástupci firem s většími pohledávkami a tedy větším počtem hlasů. Jejich zájmem je co nejrychlejší prodej  firmy tak, aby získali zpět své investice. Proti sobě tak stojí zájmy dvou skupin věřitelů.

Nový konkurz ale dnes přesto soudce Jan Kozák nevyhlásil. Předseda věřitelského výboru totiž vznesl námitku podjatosti vůči soudci a ten jednání zastavil. Soudce Kozák teď předá námitku podjatosti odvolacímu soudu. Schůze věřitelů tím skončila. Podle právníka Korfilu Dušana Dvořáka je to účelová obstrukce, aby se nemohlo pokračovat v dnešním jednání a hlasovat o změně věřitelského výboru. „Potenciální investoři mohou ztratit zájem a nebude jiná možnost, než konkurz,“ obává se zástupce Korfilu Dvořák.

Nahrávám video

Krajský soud v Brně poslal Korfil do konkurzu letos v březnu. Ani po roce jednání totiž firma nedokázala přesvědčit soud a některé věřitele o tom, že zvládne vyřešit své dluhy a projekt dokončit. „Dlužník se snažil dlouhodobě dosáhnout reorganizace, ale přestože dostal od soudu i od věřitelů velký časový prostor, aby připravil řádný reorganizační plán, tak ho nedokázal připravit a nedokázal zajistit prostředky pro úhradu závazku vůči věřitelům, takže soudu nakonec nezbylo než celou záležitost řešit konkurzem,“ řekl v březnu ČT soudce Krajského soudu v Brně Jan Kozák.

Konkurzní správce měl získat peníze pro věřitele prodejem rozestavěné fabriky. Jenže firma Korfil se v čele s majitelem a jednatelem Ivem Fillou proti rozhodnutí krajského soudu odvolala. Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí o konkurzu na konci května zrušil a firmě Korfil tak dal šanci, aby se ve hře o budoucnost továrny ještě udržela.

„Odůvodnění soudu prvního stupně k rozhodnutí o řešení úpadku dlužníka konkursem skutečnostmi, že jiný způsob řešení dlužníkova úpadku již nepřichází do úvahy, a že tento postup byl zvolen také s ohledem na celkovou délku insolvenčního řízení a tím vyvolanou nutnost řešení úpadkové situace dlužníka a uspokojení zjištěných pohledávek, je zcela nedostačující. Rovněž jeho závěr o tom, že za situace, kdy zpráva o reorganizačním plánu a plán samotný obsahuje vady a nedostatky, a proto není důvod, aby insolvenční věřitelé hlasovali o způsobu řešení úpadku dlužníka a jediným možným způsobem řešení úpadku dlužníka je konkurs, nemá oporu v zákoně,“ stojí ve verdiktu vrchního soudu, kterým rozhodnutí o konkurzu zrušil.

Slibné začátky, vyhaslé naděje

Obrovská továrna na biolíh v průmyslové zóně za Hustopečemi měla podle plánu firmy Korfil vyrábět z obilí ekologický líh do motorů. Před rokem a půl se ale těsně před dokončením stavby práce zastavily a znovu se už nerozjely. Firma Korfil za fabriku proinvestovala jednu miliardu korun, kterou ale dodavatelským firmám nezaplatila, a tak se s nadsázkou dá říct, že firma stavěla za cizí peníze.

Těsně před dokončením celého projektu se ale začali ozývat nespokojení věřitelé a firma se dostala do insolvence se soudem nařízeným dozorem. Vedení společnosti už od začátku insolvenčního řízení tvrdilo, že nejvhodnější způsobem, jak pokračovat dál, je reorganizace. Po roce vyjednávání ale firmu Korfil poslal Krajský soud v Brně do konkurzu a konkurzní správce se měl pokusit rozestavěnou továrnu prodat. „Dlužník dlouhodobě nehradil ty závazky související s výstavbou závodu v Hustopečích. Dosáhly téměř 1 miliardy korun, v této chvíli na dostavbu závodu je podle vyjádření samotného dlužníka potřeba ještě 600 milionů korun,“ informoval Kozák.

V počátcích celého projektu vypadalo vše slibně. V roce 2007 se začalo stavět a v roce 2008 se mělo začít vyrábět. Jenže vyšlo najevo, že firma Korfil sice stavěla, nikomu za odvedenou práci ovšem nezaplatila. Asi osmdesát věřitelů se obrátilo na soud. „Ty závazky dosáhly téměř miliardy korun, zjednodušeně by tedy bylo možné říct, že dlužník postavil část závodu za cizí peníze,“ řekl v březnu Jan Kozák, soudce Krajského soudu v Brně.

Firma Korfil má od začátku března 2009 nad sebou soudem dosazeného insolvenčního správce Michala Zámečníka. Vedení firmy i Michal Zámečník zpočátku věřili, že se projekt ještě podaří vzkřísit. Přes rok se majitel firmy Ivo Filla snažil prosadit takzvaný reorganizační plán neboli plán na záchranu firmy pod dozorem věřitelů. Problémů nedostavěné továrny si mezitím začali všímat obyvatelé okolí.

„Místní počítali s tím, že tam budou mít práci. Důvod byl jasný, nezaměstnanost je tu jako všude,“ vysvětlil obavy obyvatel sousedních Šakvic. Soukromý zemědělec Zdeněk Jakubík se zase vyslovil za všechny pěstitele obilovin z okolí: „Věnuji se jenom výrobě obilovin, to znamená pšenice a kukuřice. A dneska kvůli tomu, že dobytek pomalu mizí, tak krmivová základna je omezená. Počítal jsem, že všechno půjde tam.“
Stejně tak je z vývoje v hustopečské průmyslové zóně zklamaný i starosta Hustopečí Luboš Kuchynka: „Určitě je to zklamání z pohledu pracovních sil, které se tu mohly umístit. Vzhledem k probíhající krizi a zvyšující se nezaměstnanosti je to nepříjemné.“

Továrna na biolíh v průmyslové zóně v Hustopečích sice zvenčí vypadá jako téměř hotová, ale uvnitř stále chybí technologie, které jsou pro spuštění provozu zásadní. Před čtyřmi lety firma Korfil slibovala, že zaměstná místní obyvatele a hlavně, že uživí všechny zemědělce, kteří pěstují obilí v okruhu nejméně třiceti kilometrů. Branami továrny mezi Šakvicemi a Hustopečemi mělo každý den projet bezmála padesát vagonů obilí a kukuřice. „V Hustopečích by měl vyrůst závod na výrobu bioethanolu s kapacitou 400 000 hektolitrů ročně, to znamená, že tento závod zpracuje každoročně cirka 120 000 tun obilí,“ sliboval už v roce 2004 Ivo Filla, majitel firmy Korfil.

  • Obrovská biolíhová stanice za Hustopečemi končí autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1475/147456.jpg
  • Továrna na biolíh končí autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1475/147459.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
18. 5. 2026

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
18. 5. 2026

Obce a městské části lákají učitele nabídkou bytů

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Chytré technologie pomáhají seniorům být déle samostatní, lidskou péči ale zcela nenahradí

Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.
14. 5. 2026

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
14. 5. 2026

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
13. 5. 2026
Načítání...