Praha - Každý den si 440 milionů lidí přečte aktuální vydání novin a toto číslo se pomalu zvyšuje. Za globálním růstem ale stojí země jako Rusko, Čína či Indie. V Evropě se však časy mění a zdá se, že zde tištěná média mají svá nejlepší léta za sebou. Tiskoviny prodělávají transformaci, která je spojena s určitým poklesem nákladu a poklesem titulů. Noviny se přizpůsobují tomu, že lidé méně vnímají prostřednictvím čtení a slov a více prostřednictvím vizualizace a obrazu.
„Televize a internet nám přinášejí zpravodajství ve velmi zrychlené podobě, která odpovídá tempu života. K pochopení světa ale potřebujeme zpomalit, jít do hloubky, a to televizní zpravodajství nenabídne, to nabídnou pouze tiskoviny,“ myslí si mediální odborník Jan Jirák.
„Noviny, jak je známe, možná mizí, ale to, co bych nazval novinové čtenářství, je poměrně silný společenský a kulturní jev, který má velkou setrvačnost a má šanci dát novinám druhý dech.“ Perspektivy vidí zejména v segmentu časopisů.
Publicista Ondřej Neff zase optimisticky věří v součinnost s internetem. Není podle něj jen hrozbou, ale i příležitostí, obě média mohou žít v symbióze a společně ohrozit televizi v její nadvládě. „Vydávání tiskovin stojí velké peníze, ale když se spojí do jednoho koncernu noviny, časopis, internetový server a ještě nějaký další druh média, může to být ekonomicky velmi úspěšné,“ tvrdí Neff.
Nejpodstatnějším kritériem bude u jednotlivých titulů financovatelnost - u většiny médií rozhoduje o jejich existenci dostatek inzerentů. Dá se proto předvídat, že perspektivní může být kumulace reklamních ploch a sčítání prostoru.
„Některé přežijí, některé ne,“ uzavřel diskuzi o budoucnosti tištěných titulů komentátor Svobodné Evropy Jefim Fištejn. Stejně tak se podle něj říkalo, že rozhlas nepřežije, nicméně se tak nestalo. Vytvořily se situace, kdy se rozhlas uplatnil daleko více, než jiné médium, například během jízdy v autě.
