Smím prosit? Zapište si do tanečního pořádku Národní muzeum

Praha - Plesová sezona sice už skončila, to ale není důvod skončit s tancem. V Českém muzeu hudby se můžete od 19. dubna do 17. března příštího roku vrátit do Století valčíku a polky. Výstava uzavírá výstavní cyklus Národního muzea Monarchie, který představil blíže život za císaře pána.

Párové tance valčík i polka vznikly na území habsburské monarchie. „Valčík vznikl na konci 18. století v oblasti Bavorska, Rakouska z tzv. ländleru a deutscheru, tanců, které byly veselé a točivé. Prosadil se nakonec ve Vídni, poprvé v baletní scéně opery Una cosa rara v roce 1786. Polka vznikla pravděpodobně v oblasti východních Čech podobným způsobem, tedy v lidovém prostředí. Jako tanec se kodifikovala až v prostředí měšťanských tanečních zábav. Oba jsou reakcí nastupující buržoazie na vyumělkovanými tanci 18. století,“ uvedla k původu polky a valčíku Eva Paulová, vedoucí kurátorka Českého muzea hudby.

Na výstavě si budou moct návštěvníci poslechnout autograf polky z Prodané nevěsty Bedřicha Smetany nebo si prohlédnout originální rukopis nejslavnější polky českého původu Škoda lásky. Oba tance budou představeny i v širších souvislostech. Stranou nezůstane ani fenomén plesů a tanečních slavností, a to v jejich soukromém i společenském významu.

„Plesová kultura byla velmi důležitou součástí 19. století,“ upozorňuje Eva Paulová. „Tančilo se na šlechtických plesech a jejich společenská pravidla chtělo napodobit i nastupující měšťanstvo. Vytvářelo si svoje výbory a bylo otázkou prestiže, která dcera dostane pozvání na ples,“ popisuje tehdejší zvyklosti. Oproti současným plesům mohly v té době po parketu vířit jen dívky, pro starší dámy se tanec nepovažoval za vhodný. „Dalším rozdílem je, že plesy byly opravdu jen pro pozvané a že se tančilo v souladu s církevními pravidly převážně jen v době masopustu,“ doplnila Paulová.

Muzeum vystavilo kromě hudebních nástrojů také honosné plesové oděvy a doplňky, vějíře a šperky, pozvánky na plesy, taneční pořádky a módní grafiky. Zájemci si budou moci poslechnout známé i neznámé melodie nebo zhlédnout instruktážní videa, jak tančit valčík a polku. „Od příštího podzimu je připraven bohatý doprovodný program s ukázkami tanečního umění a kurzy tance,“ upozornil ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Nahrávám video

Století valčíku a polky uzavírá cyklus Monarchie, který začal před necelým rokem právě v Českém muzeu hudby výstavou Kouzelné hrací strojky, která už skončila. Zjistit, jak se žilo za císaře pána, můžete ale ještě v dalších šesti expozicích. „Monarchie je velice úspěšná, zatím na ni přišlo skoro 130 tisíc návštěvníků,“ uvedl Lukeš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 11 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...