PODÍVEJTE SE: Norman Foster proměnil světovou architekturu

Londýn - Jeho výrazné a vzdušné stavby mění horizonty světových megapolí. Od minimalistické bubliny k londýnské „okurce“ nebo rekonstrukci německého Říšského sněmu, jeho díla posouvají estetické i technické hranice architektury. Kombinuje fascinaci technologií s ohleduplností k životnímu prostředí. Věhlasný britský architekt a designér Norman Foster slaví v pondělí osmdesáté narozeniny. Prohlédněte si galerii jeho staveb:

Norman Foster si libuje v moderních odlehčených materiálech. Vyhýbá se tradiční klimatizaci ve prospěch přirozeného větrání. Futuristické letištní haly, mrakodrapy, muzea a veřejné budovy podle jeho projektů vyrůstají po celém světě. Navrhoval ale i kliky u dveří, větrnou turbínu či elektrický autobus na částečně solární pohon.

Úsporné mrakodrapy

Jeho rukopis je patrný především v centru Londýna. Jako obrovská šiška ze skla a železa, která přistála v londýnské City kousek od Temže, vypadá v roce 2004 otevřená Fosterova budova zajišťovny Swiss Re, které Londýňané přezdívají „okurka“. V zástavbě okolních domů a kostelíků působí jako objekt mimozemské civilizace. Věž o 41 patrech přitom spotřebuje o 50 procent míň energie než podobné stavby.

Ze skla a oceli je i budova Nové radnice, která se usadila na opačném břehu Temže jako obrovské vejce. Vyklání se do boku v úhlu třiceti stupňů, čímž z jihu omezí dopad slunečních paprsků a na severu naopak zpřístupní více světla: „Nedostatek energie je celosvětovým problémem. Namísto energeticky náročných rodinných domů potřebujeme mrakodrapy, které je možno postavit a provozovat co nejúsporněji.“

Při rekonstrukci berlínského Reichstagu chtěl Foster nejprve zakrýt celou stavbu skleněným baldachýnem. Nakonec alespoň navrhl střechu v podobě skleněné kopule s vyhlídkovou rampou a automaticky řízenou soustavou zrcadel, která osvětlují plenární sál. Kupole je též rezervoárem vzduchu pro systém přirozeného větrání. Obkružují ji točité rampy, které poskytují vyhlídku i pocit nadhledu nad politiky.

Letadla a zmrzlina

Norman Foster prožil dětství v dělnické čtvrti v Manchesteru. Od útlého věku se zajímal o výtvarné umění a dospíval mezi modely letadel a knihami o Le Corbusierových teoriích prostoru. V šestnácti odešel ze školy a sloužil u britského letectva (RAF). Na pozdější studia architektury si vydělával prodejem zmrzliny. Po skončení školy se rozjel do USA, kde „pěšky, autem a busem“ obrazil co možná nejvíc staveb Franka Lloyda Wrighta. Jejich ladné křivky a přirozené světlo si umínil přenést do formální Británie.

Norman Foster
Zdroj: ČTK/DPA/Armin Weigel

Na britské scéně se proslavil v 60. letech. V roce 1964 vytvořil v Cornwallu skleněnou bublinu, což byla budova částečně zakopaná v zemi s názvem Kokpit. V roce 1970 navrhl již se svou firmou Foster and Partners (stránky zde) první nafukovací banku na světě, průsvitný objekt z nylonu a PVC. V roce 1990 byl povýšen do šlechtického stavu. V Británii však zaznívají i kritické hlasy na jeho adresu, které například hovoří o jeho příliš privilegovaném postavení nebo mu vyčítají posedlost ocelí, hliníkem a sklem.

Věhlasný architekt rád křižuje zemi na běžkách či na kole a pilotuje letadla, včetně Boeingu 747. Je potřetí ženatý, nyní se španělskou psycholožkou Elenou Ochoaovou, a má pět dětí. V roce 1999 získal prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu a v roce 2009 Cenu prince asturského za umění (nyní Cena princezny asturské).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Vězněných autorů je stále více, ukazuje index amerického PEN klubu

Lze zaznamenat jasný a trvalý nárůst počtu uvězněných autorů po celém světě, upozorňuje americký PEN klub. Vychází z analýzy indexu svobody psaní, který letos v dubnu zveřejnil už pošesté. Loni bylo vězněno nejméně 375 autorů oproti 238 zadrženým literátům a jiným píšícím tvůrcům v roce 2019.
05:30Aktualizovánopřed 15 mminutami

Začalo Pražské jaro. Osmdesátý ročník oslaví orchestry z Vídně i USA

Na výročí úmrtí Bedřicha Smetany a jeho cyklem symfonických básní Má vlast začal tradičně festival Pražské jaro. Zahájení, přenášené z pražského Rudolfina i na venkovní obrazovky a do vysílání České televize, se tentokrát ujala Česká filharmonie. Program osmdesátého ročníku tvoří více než padesát koncertů, včetně návratu uznávaných zahraničních orchestrů.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kvíz: Vyznáte se v dobrodružstvích barona Prášila?

Jeho život byl plný neuvěřitelných dobrodružství. Většinou ale vymyšlených. Před 305 lety se narodil Karl Friedrich Hieronymus von Münchhausen, předobraz barona Prášila. Nejen své sousedy v rodném dolnosaském městečku Bodenwerder bavil notně přibarvenými historkami z vojenské služby. V Česku je řada fantastických příběhů známá hlavně díky filmu z roku 1961. Ověřte si v kvízu, jak dobře znáte – nebo aspoň dovedete odhadnout – barona Prášila a jeho fantaskní eskapády.
11. 5. 2025

Zlín patří na týden designu

Ve Zlíně se koná týden designu. Mezinárodní festival do 13. května nabízí výstavy, módní přehlídky i workshopy. Akci nazvanou Zlin Design Week pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati.
9. 5. 2025

Na Bartošku vzpomíná Eben, Trojan i Crowe. Ve Varech by mohl mít ulici

Velkorysý, charismatický herec i člověk se smyslem pro humor, opakuje se ve vzpomínkách na Jiřího Bartošku. Filmový a divadelní herec zemřel 8. května. O trvalejší vzpomínku usiluje petice, která se zasazuje o přejmenování ulice Moskevská v Karlových Varech na ulici Jiřího Bartošky. Ten byl několik desetiletí prezidentem tamního filmového festivalu. Na setkání s ním zavzpomínala i jedna z festivalových hvězd Russell Crowe.
9. 5. 2025Aktualizováno9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025

Euforii i obavy zachycuje program ČT k výročí konce války

Česká televize připravila k připomenutí osmdesáti let od konce druhé světové války desítky premiérových dokumentů a dílů dokumentárních cyklů. Přinášíme výběr některých z nich, k vidění jsou či budou na obrazovce i v iVysílání.
8. 5. 2025
Načítání...