Praha - Do Prahy se po deseti letech vrací soubor Moskevského uměleckého akademického divadla (MCHAT) pod vedením Olega Tabakova. Světová divadelní legenda uvádí v Národním divadle ruskou klasiku: 2. a 3. listopadu Ostrovského Poslední oběť, 4. a 5. listopadu pak Bulgakovovu Bílou gardu.
MCHAT přiblížil napudrované, naftalínové divadlo skutečnému životu
Pražská návštěva je druhou kapitolou spolupráce MCHATu s Národním divadlem. Před pár dny se totiž český soubor vrátil z hostování v Moskvě. "Přivezli dvě představení: Co se stalo, když Nora opustila manžela a Čekání na Godota. Bylo velmi zajímavé sledovat herce. Je třeba říct, že to jsou opravdoví profesionálové a hráli výborně. Byli to dva úžasné večery s Národním divadlem,„ říká správní ředitel MCHATu Igor Popov. “Pro nás to byl velký zážitek – také proto, že dostat se vůbec jako herec na jeviště MCHATu je takřka nemožné," řekl České televizi k moskevskému představení herec a režisér Národního divadla Jan Kačer.
Symbolem moskevského divadla MCHAT se stal Konstantin Stanislavskij. Spoluzakladatel souboru přivedl na jeviště nejznámější Čechovova díla a jeho technika práce s herci se používá dodnes. „Vzniklo to v určité historické době. Předtím bylo divadlo napudrované, naftalínové. Nalepované nosy, zrzavé paruky – tak se hrálo v Rusku divadlo. A pak přišel Stanislavskij s metodou, která se snažila dobrat jisté pravdy nebo nějakého základu lidského života,“ vysvětluje Kačer význam MCHATu, který byl založen v roce 1898. Připomíná, že zásluha Stanislavského je především v tom, že přivedl k divadlu báječné dramatiky – v první řadě Antona Pavloviče Čechova.
7 minut
MCHAT v Národním divadle
Tabakov přijel jako Gogolův revizor do Prahy už koncem 60. let
Herec a režisér Oleg Tabakov působí v MCHATu jako herec od roku 1983. V roce 2000 se stal po smrti Olega Jefremova uměleckým šéfem a také jeho ředitelem. V roce 1967 hostoval v pražském Činoherním klubu v roli Chlestakova v Gogolově Revizorovi. „Zdálo se nám tehdy, že by bylo zajímavé, kdyby on jako ruský revizor přijel zrevidovat to naše české maloměsto,“ vzpomíná Kačer. „Tu zdejší nepříjemnou atmosféru nezájmu a chladu vůči všemu ruskému svým prvním vystoupením absolutně překonal. On se objevil na jevišti a lidé najednou zjistili, že to je báječný herec, ohromný komik a skvělý občan. (…) On se tehdy stal takovým prvním velvyslancem ruské kultury a dělá to vlastně dodnes,“ dodává.
