Český lev zůstane Českým lvem

Praha - "Petr Vachler jako zakladatel cen přenechá název Český lev České filmové a televizní akademii, což je přirozené, protože byla od začátku garantem serióznosti hlasování," oznámil ředitel ČFTA Ivo Mathé. Ještě před pár dny to vypadalo, že kvůli sporům nejlepší filmové počiny uplynulého roku Český lev už neocení. Smlouva, kterou strany podepsaly, ale situaci změnila. Lev bude spojen s českou kinematografií i v 21. ročníku.

„Český lev bude označením výročních cen ČFTA nadále. Jsme velice rádi, že k dohodě došlo,“ potvrdil České televizi ředitel ČFTA Ivo Mathé. Pokud by se akademici s Vachlerem nedohodli, ceny by sice pokračovaly, ale musely by nést jiný název.

Naopak samotná ochranná známka by Vachlerovi příliš k ničemu nebyla, chtěl-li by pokračovat v cenách, nezbylo by mu, než je zaštítit novou akademií. Reprezentativního složení dvousetčlenné ČFTA by ovšem těžko dosáhl, čímž by značka Český lev ztratila na prestiži.

Úroveň slavnostního večera

Podle akademiků cenám škodil už za svého působení na Lvech. Hlavní spor se vedl o kvalitu a úroveň slavnostního večera, jehož pojetí akademie opakovaně kritizovala. Vachler byl nejen ředitelem ČFTA, ale i producentem Českých lvů a režisérem slavnostního vyhlašování, takže v diskusi o jeho konečné podobě měl konečné slovo.

  • Mathé: „Někdy si laureáti nechodili rádi pro ceny, protože se stali předmětem estrády.“
  • Vachler: „Když se shání peníze ze soukromého sektoru, tak máte zájem na tom, aby pořad byl sledovaný. Jako o to mají zájem Oscaři a podobně. Je to showbyznys.“

Kvůli rozporům počátkem června loňského roku čelo akademie opustil, akademie s ním poté začala vyjednávat o odkoupení ochranné známky Český lev. „Důvodem, proč jsme se dohodli je, že neustále ustupuji, protože nemám rád konflikty,“ uvedl nyní Vachler.

Pořadatel výročních filmových cen Český lev Petr Vachler ukazuje novinářům plastiky ve sklárnách Rückl v Nižboru na Berounsku, kde se 9. února odlévaly sošky pro 20. ročník cen.
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

„Cesta byla dlouhá, ale úspěšná. Poprvé v jednadvacetileté historii cen je bude řídit sama ČFTA, což je z našeho pohledu posun ke kvalitě. Cesta k získání Českého lva byla dlouhá, museli jsme připravovat výroční cenu bez názvu, ale zároveň případně s názvem. Jsme rádi, že Český lev bude nadále, kontinuita, na které nám tak záleželo, je tím pádem zachována,“ říká Mathé.

Částku, kterou Vachlerovi za známku zaplatí, ČFTA zveřejnit nechce. „Jednání na počátku byla možná stigmatizována právě otevřeností, to asi oběma stranám trochu komplikovalo situaci, a proto to trvalo tolik měsíců,“ vysvětlil.

Jiná soška i logo

Soška pro vítěze bude mít nicméně jinou podobu než dosud, i když lví. Změní se taktéž logo ocenění. Oproti předchozím ročníkům nemají letos nominace svůj vlastní večer, oznámeny budou 22. ledna na tiskové konferenci.

Slavnostní vyhlášení vítězů se odehraje poprvé v pražském Rudolfinu a opět v přímém přenosu České televize. Moderátorem večera bude Marek Eben. Šanci získat Českého lva mají tvůrci 29 celovečerních hraných a animovaných filmů a 17 dokumentů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihou roku 2024 je román Letnice pozdního debutanta Hlauča

Ceny Magnesia Litera vyzdvihly z více než třicítky nominovaných titulů ty nejlepší, které vyšly v Česku minulý rok. Knihou roku 2024 je román Letnice, jímž na prahu šedesátky prozaicky debutoval Miroslav Hlaučo.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Elity převzaly moc v každém režimu a teď i Audioknihu roku

Audioknihou roku 2024 se stalo dokumentární drama Elity. Adaptace původní divadelní hry Jiřího Havelky v režii Bely Schenkové s početným hereckým souborem v čele s Jiřím Vyorálkem sleduje příběh společenských elit minulého režimu, kterým díky jejich šikovnosti zůstal stále ekonomický a politický vliv. Interpretkou roku je Jitka Ježková za načtení románu Dům v Matoušově ulici, nejlepším interpretem se stal Jan Vlasák díky knize Dr. Alz. Ocenění udělila Asociace vydavatelů audioknih v celkem jedenácti kategoriích.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lékárník z Horažďovic sloužil v Mexiku. Obrazy z jeho sbírek teď vystavují v Londýně

Aktuální výstava v britské Národní galerii propojuje Mexiko s Horažďovicemi. Ze západočeského města totiž pocházel lékárník František Kaska, který v devatenáctém století udělal kariéru v Mexiku, kde se spřátelil s malířem Josém Maríou Velascem. Obrazy výtvarníka, považovaného Mexičany za národní poklad, se z Kaskových sbírek dostaly přes české Národní muzeum až do londýnské výstavní síně.
23. 4. 2025

Naše deska je stejně monstrózní jako Caligula, říkají Deaf Heart

Tuzemská indie rocková skupina Deaf Heart vydala nové album. Nazvala ho Caligula. „V přeneseném smyslu to znamená divokost, hédonismus, ironii, je to brutální věc,“ vysvětlují muzikanti, proč si vypůjčili jméno římského císaře proslulého tyranií. O nové desce s nimi mluvil Petr Adámek. „Je také monstrózní,“ dodávají.
22. 4. 2025

Trabanty nahradila žába. Žlutý obojživelník se vypravil do Mongolska

Cestovatel Dan Přibáň vyměnil žluté trabanty za obojživelné vozidlo stejné barvy. S ním a s česko-slovenskou partou dobrodruhů vyrazil do Ulánbátaru – a od 24. dubna se vydá i do kin. Cestopisný film Žlutou žábou do země modrého nebe dokumentuje téměř osmnáct tisíc kilometrů mezi Prahou a hlavním městem Mongolska. Vznikl v koprodukci České televize.
22. 4. 2025

Hřebejk a Formanová řeší v komedii Na tělo krizi středního věku

Jan Hřebejk natáčí nový seriál podle knižní předlohy a scénáře Martiny Formanové. Ironická vztahová komedie Na tělo o krizi středního věku, dospívajících dětech a třídním srazu po třiceti letech zamíří na obrazovky jako hlavní titul jarní sezony 2026. V obsazení se vedle Ivy Janžurové či Zuzany Bydžovské objeví také Hřebejkovi režisérští kolegové.
21. 4. 2025

Čtení provází fantazie i nešvary, ukazují v Brně divadlo a výstava

Knihy se staly tématem hned dvou kulturních novinek z Brna. Jak inscenace pro děti Berta mezi řádky v divadle Polárka, tak výstava Člověk čtoucí v Památníku písemnictví se snaží návštěvníkům ukázat, jak je literatura v lidském životě důležitá. A také prozrazuje, že některé čtenářské nešvary se nemění ani po stoletích.
17. 4. 2025

Chrám Hagia Sofia čeká velká rekonstrukce, má odolat i zemětřesení

Jedna z nejznámějších sakrálních staveb světa, istanbulská Hagia Sofia, má před sebou jednu z nejrozsáhlejších renovací ve své dlouhé historii. Turečtí experti chtějí opravit a zpevnit její kupole tak, aby lépe odolaly případnému zemětřesení. Patnáct set let starý kostel přeměněný na mešitu patří k nejnavštěvovanějším památkám. Otevřená veřejnosti má zůstat i během stavebních prací.
16. 4. 2025
Načítání...