Světová ekonomika už je vlivem pandemie způsobené novým koronavirem v recesi. Myslí si to 31 z celkových 41 ekonomů, mezi nimiž tento týden udělala v Evropě a ve Spojených státech anketu agentura Reuters. Experti čekají, že tempo růstu světové ekonomiky letos zvolní na 1,6 procenta. Loni růst podle předběžných údajů činil 2,9 procenta. Klesla už také důvěra v českou ekonomiku. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) zároveň pozastavila příjem žádostí o bezúročné půjčky v programu COVID, aby mohla dosud zaslané žádosti vyhodnotit a poskytnout do dvou týdnů první úvěry firmám, a připravuje i pokračování programu tak, aby mohli čerpat i malí podnikatelé.
Světová ekonomika už je v recesi, odráží se v ní epidemie koronaviru
V lednu, tedy ještě před současnými problémy s koronavirem, vyšla z obdobné ankety Reuters hodnota globálního růstu o 3,1 procenta. Při tom nynějším dotazování uváděli ekonomové pro hrubý domácí produkt (HDP) světa hodnoty od minus dvě procenta do plus 2,7 procenta.
Navzdory největším opatřením od světové finanční krize, která učinily centrální banky v Evropě, Severní i Jižní Americe, Asii i v Austrálii, pandemie rozvířila finanční trhy. Panika se projevuje na akciových trzích, u dluhopisů i na cenách komodit. Ekonomové v uplynulém měsíci opakovaně snižovali své prognózy a přikláněli se k názoru, že velké ekonomiky čeká recese.
„Minulý týden jsme došli k závěru, že COVID-19 způsobí světovou recesi,“ uvedl hlavní ekonom banky JPMorgan Bruce Kasman. „Už není pochyb o tom, že nejdelší zaznamenaný hospodářský rozmach ve světě skončí v tomto čtvrtletí. Klíčovým tématem je odhadnout hloubku a délku recese letošního roku,“ dodal.
„Ekonomové se vlivem zpráv o koronaviru ‚předhánějí v prognózách‘ a opakovaně je snižují,“ konstatoval ekonom Ethan Harris z finančního ústavu Bank of America. Ze tří největších hospodářských bloků zaznamená pokles evropská i americká ekonomika, zatímco růst té čínské se sníží na pouhých 1,5 procenta, dodal.
„Naše první zpráva o dopadu viru se nazývala ‚špatný či horší‘, nyní jsme ho upravili na ‚opravdu špatný, nebo mnohem horší‘. Teď očekáváme, že COVID-19 způsobí celosvětovou recesi podobného rozsahu jako ty v letech 1982 a 2009,“ uzavřel Harris.
„Jak nabírá koronavirus na síle, světová ekonomika je čím dál více narušena. Letos očekáváme růst globální ekonomiky o 1,25 procenta. Recese nebude tak vážná jako ty z let 1981–1982 a 2008–2009, ale horší než mírné recese v letech 1991 a 2001,“ uvedl výzkumný tým ekonomů banky Goldman Sachs. Ten nyní předpovídá recesi v Evropě, Japonsku, Kanadě a patrně i ve Spojených státech.
Důvěra v českou ekonomiku klesla
Skeptičtí jsou také už čeští spotřebitelé a podnikatelé, důvěra v českou ekonomiku v březnu meziměsíčně klesla o 3,2 na 94,4 bodu, nejvíce od listopadu 2011, jak s předstihem informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Níže byl indikátor důvěry naposledy v říjnu 2013. Data z konjunkturálního průzkumu představují první signál o dopadu opatření v souvislosti se šířením koronaviru na národní hospodářství.
Mezi podnikateli se důvěra snížila ve všech odvětvích kromě stavebnictví, kde stagnovala. V průmyslu dokonce klesla nejvýrazněji od února 2009, a to přesto, že relativně velká část respondentů podle statistiků dotazník vyplnila začátkem měsíce, kdy se situace v souvislosti s šířením koronaviru nemusela jevit natolik kritická.
I spotřebitelé byli pesimističtí. Ekonomickou situaci a její výhled hodnotili v březnu nejhůře za uplynulých šest let. „Mezi spotřebiteli rezonovaly ze všeho nejvíce obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a také jejich vlastní finanční situace,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Schodek státního rozpočtu v letošním roce kvůli dopadům koronaviru na ekonomiku překročí sto miliard korun. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Již ve čtvrtek ministerstvo informovalo, že počítá se zvýšením schodku státního rozpočtu na letošní rok, který je naplánován na 40 miliard korun, o desítky miliard korun. Úřad tehdy uvedl, že novelu zákona o státním rozpočtu představí v řádu dnů.
Schodek plánuje ministerstvo financí pokrýt běžnou emisní činností, tedy vydáním státních dluhopisů. Podle ekonomů si to může stát díky příznivému hodnocení ratingovými agenturami a nízkému zadlužení ve srovnání s jinými státy Evropy dovolit. „I s letošním deficitem v řádu několik procent HDP zůstane zadlužení v porovnání s ostatními zeměmi EU nízké. Česko tak nebude mít problém si na finančním trhu půjčit potřebné prostředky,“ uvedl již dříve například hlavní ekonom ING Jakub Seidler.
Obdobně se v pátek vyjádřila Národní rozpočtová rada. Podle ní pro překonání situace související s šířením koronaviru je potřebná rychlá a dostatečně masivní reakce rozpočtové politiky státu, která si vyžádá změnu zákona o státním rozpočtu. Výhodou České republiky podle rady je, že proti jiným zemím EU má relativně nízkou úroveň veřejného dluhu. Česko tak má poměrně velký prostor pro stimul ekonomiky ze strany státního rozpočtu.
Data vyznívají ještě dobře, bude hůř, varují analytici
Aktuální data o důvěře v ekonomiku v březnu vyznívají ještě poměrně optimisticky, protože neodrážejí zhoršení situace z posledních dnů, shodli se analytici oslovení v pátek ČTK. Drastický propad tak lze podle nich čekat v průzkumu za duben. Průzkum k důvěře, který ČSÚ provedl v první polovině března, obecně ale podle ekonomů potvrzuje jasný obrat vývoje ekonomiky.
„Březnový konjunkturální průzkum rozhodně v plné míře nevystihuje zhoršení sentimentu mezi podnikateli ani mezi spotřebiteli. Opravdu dramatický pokles důvěry tak přinese teprve dubnový konjunkturální průzkum,“ uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Pohled na březnový průzkum tak podle něj vypadá ještě poměrně optimisticky. „To bohužel z velké části připadá na vrub tomu, že data pro průzkum byla sbírána v období 1. až 17. března,“ dodal.
Pokud by se podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera šetření konalo teď, velmi pravděpodobně by důvěra zaznamenala jeden z nejvyšších meziměsíčních poklesů. Upozornil, že například předstihový indikátor Ifo z německé ekonomiky v březnu zaznamenal nejprudší meziměsíční pokles v historii a dostal se na úroveň z konce roku 2009.
„Obecně však aktuální indikátory potvrzují to, co bylo zřejmé, a to, že tuzemská ekonomika během několika týdnů zažívá obrat o 180 stupňů. Schopnost indikovat sílu ekonomického propadu však indikátory nemají. Hloubká recese bude určena podle toho, jak dlouho budou restriktivní opatření trvat a jaká opatření přijmou vlády,“ uvedl.
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč uvedl, že v datech za březen se může mísit panika spojená s první vlnou špatných zpráv. „Na druhou stranu se ale dopad koronaviru na ekonomickou aktivitu začne výrazněji projevovat až v dalších měsících. Zásadní pro další vývoj bude, kdy se podaří dostat šíření koronaviru pod kontrolu. Pandemie bude ale mít obecně viditelně negativní dopad na aktivitu v české ekonomice přinejmenším po celé letošní jaro,“ uvedl.
„Dopad aktuálních opatření se z větší částí projeví až v dubnových číslech. I tak je ale patrné, že se výrazně zvýšily obavy domácností ze zhoršení jejich ekonomické situace. Prozatím však nerostou obavy ze ztráty zaměstnání,“ dodal ekonom Komerční banky František Táborský.
ČMZRB zastavila žádosti do programu COVID, připravuje pokračování
Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) aktuálně pozastavila příjem žádostí o bezúročné půjčky v programu COVID, aby mohla dosud zaslané žádosti vyhodnotit a poskytnout do dvou týdnů první úvěry podnikatelům zasaženým v souvislosti s koronavirem nebo vládními opatřeními.
Ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu připravuje ČMZRB zároveň také pokračování programu, do kterého budou zapojeny komerční banky. Měl by sloužit také malým podnikatelům, kteří budou moci žádat o půjčky od deseti tisíc korun, informovala mluvčí ČMZRB Marie Lafantová.
Díky zapojení komerčních bank a jejich zdrojů budou podle předsedy představenstva a generálního ředitele ČMZRB Jiřího Jiráska znásobeny vložené prostředky, a tím i dopad na ekonomiku. Vláda do programu vloží pět miliard korun. „To znamená, že malí a střední podnikatelé včetně živnostníků získají provozní financování v objemu okolo 30 miliard korun od komerčních bank,“ upřesnil Jirásek.
ČMZRB bude pravděpodobně ručit za úvěry od 10 tisíc do 15 milionů korun. Záruka by měla krýt až 80 procent komerčního úvěru a žadatel bude moci čerpat příspěvek až milion korun na úhradu úroků. Předpokládaná doba ručení bude tři roky. Podnikatelé budou moci komerční úvěr využít pouze k úhradě provozních výdajů, jako jsou mzdy, nájem, energie, dodavatelsko-odběratelské faktury, materiál či zásoby.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) se o přípravě programu přívětivějšího pro drobné podnikatele už několikrát zmiňoval. Mluvilo se podle něj o tom, že by minimální hranice půjčky mohla být dvacet tisíc korun, následně řekl, že nebude stanovena.
Úvěr Covid spustila ČMZRB v pondělí, přijala do něj více než 3200 žádostí přesahujících deset miliard korun. Firmy mohly žádat o půjčky od půl milionu do 15 milionů korun. Podnikatelé, kteří připravovali žádost, ale nestihli ji podat, budou moci podklady využít v navazujícím programu Covid II. S jeho zahájením se počítá zhruba za 14 dní.
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že v úterý na mimořádném jednání sněmovny předloží kabinet novelu zákona o státním rozpočtu na letošní rok a bude informovat o pomoci pro celou ekonomiku. Ve středu premiér řekl, že vláda by mohla na podporu firem a ekonomiky připravit balík opatření zhruba za jeden bilion korun. Přímá pomoc by měla činit zhruba 100 miliard korun. Ministerstvo financí připravuje změnu rozpočtu, která by měla navýšit schodek rozpočtu o desítky miliard korun. Nyní je schválen rozpočet s deficitem 40 miliard korun.