Správa železnic by nádraží opravila, ale nemůže

Praha – Dvě stovky největších českých nádraží by se měly dočkat oprav. Rekonstrukci budov vyčíslila správa železnic na 8,2 miliardy korun. Podle jejího náměstka Tomáše Drmoly by mohla česká nádraží vypadat do tří let jako ta v západní Evropě. Rekonstrukci největších českých nádraží ale tentokrát nestojí v cestě nedostatek peněz, ale zamrzlý převod budov mezi Českými drahami (ČD) a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC).

3 minuty
Převod českých nádraží stále vázne
Zdroj: ČT24

Převod 1600 nádražních objektů mezi drahami a státem uvízl už před časem na mrtvém bodě. ČD si nemyslí, že by k převodu došlo ještě letos. Přitom SŽDC je podle Drmoly na vše připravená včetně vyčleněné částky na tuto transakci. Nicméně kolik by měla správa železnic za převod, jehož součástí je i 400 zaměstnanců drah, nakonec zaplatit, není jisté. Odhady se sice pohybují kolem 4 miliard, dráhy ale původně vyčíslily hodnotu majetku na dvojnásobek. ČD by mělo zůstat pouze několik důležitých stanic jako například pražské hlavní nebo Masarykovo nádraží.

Problém s převodem přitom nenastal přímo v Česku, ale na cestě mezi Prahou a Bruselem. Evropská komise totiž už přes rok zkoumá, zda by převod nebyl nedovolenou podporou ze strany státu. „To, co je rozhodující jak pro stanovisko komise, tak pro nás, je právě metoda ocenění toho majetku a o tom stále s komisí jednáme,“ říká mluvčí ministertsva dopravy Tomáš Neřold. Jeden takový převod ale už proběhl v roce 2008, kdy dráhy dostaly výměnou za část kolejí a pozemků od státu 12 miliard. Transakci už tehdy kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad i konkurence.

Dráhy opravy už nezaplatí, správa železnic ještě nemůže

Správě železnic by mělo po převodu připadnout 1600 objektů, z čehož je nádražních budov přibližně tisícovka. Polovina z nich je ale ve značně zchátralém stavu a rekonstrukci se tak nevyhne. Zhruba 40 objektů, například nádraží v Plzni, Sokolově, Bílině, v Berouně a ve Strakonicích, patří mezi nejvíce zdevastovaná nádraží, uvedl Drmola. Jejich stav se přitom zhoršoval úměrně s prodlužováním jednání o tom, kdo má v Česku nádraží vlastnit. ČD totiž do budov, které brzy nebudou jejich, dlouhodobě investovaly nezbytné minimum. I tak šlo ale o stovky milionů korun ročně.

Nádraží Praha-Bubny
Zdroj: René Volfík/ČTK

První vlna, jak SŽDC opravy 200 vybraných nádraží označuje, by měla být rozsahem největší akcí svého druhu, přestože další opravy nádražních budov budou pokračovat i poté. Vybraná nádraží podle odhadů správy využívají čtyři pětiny cestujících na železnici, oprava budov by se tak měla na kvalitě cestování výrazně projevit, dodal Drmola.

Převod nádraží na správu železnic považují dráhy za předpoklad pro chystané otevření trhu dotovaných železničních tratí soukromým společnostem. Výhodou SŽDC jako státní příspěvkové organizace je možnost žádat na jejich opravy vyšší podíl dotací z Evropské unie. Zatímco ČD, které jsou státem vlastněnou firmou, mohou požadovat evropské spolufinancování do 40 procent, SŽDC může z evropských dotací zaplatit až 85 procent všech nákladů, dodal Drmola.

Jančura: Převod by měl být bezúplatný

Mezi největší kritiky převodu nádraží patří brněnský podnikatel a majitel Student Agency Radim Jančura. „Položme si otázku - Koupil byste si sám zhruba tisícovku nádraží, jejichž příjmy nepokryjí ani základní náklady na provoz, čili cena těchto nádraží je něco blížící se nule,“ říká.

Jančura požaduje, aby stát nádražní budovy převedl z ČD na správu železnic bezúplatně, nebo aby ČD od ostatních železničních společností za použití stanic vybíraly poplatek. S tím ale počítá i varianta převodu stanic na SŽDC, která by pak tyto peníze vybírala od ČD i od konkurence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 22 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...