Správa železnic by nádraží opravila, ale nemůže

Praha – Dvě stovky největších českých nádraží by se měly dočkat oprav. Rekonstrukci budov vyčíslila správa železnic na 8,2 miliardy korun. Podle jejího náměstka Tomáše Drmoly by mohla česká nádraží vypadat do tří let jako ta v západní Evropě. Rekonstrukci největších českých nádraží ale tentokrát nestojí v cestě nedostatek peněz, ale zamrzlý převod budov mezi Českými drahami (ČD) a Správou železniční dopravní cesty (SŽDC).

Nahrávám video

Převod 1600 nádražních objektů mezi drahami a státem uvízl už před časem na mrtvém bodě. ČD si nemyslí, že by k převodu došlo ještě letos. Přitom SŽDC je podle Drmoly na vše připravená včetně vyčleněné částky na tuto transakci. Nicméně kolik by měla správa železnic za převod, jehož součástí je i 400 zaměstnanců drah, nakonec zaplatit, není jisté. Odhady se sice pohybují kolem 4 miliard, dráhy ale původně vyčíslily hodnotu majetku na dvojnásobek. ČD by mělo zůstat pouze několik důležitých stanic jako například pražské hlavní nebo Masarykovo nádraží.

Problém s převodem přitom nenastal přímo v Česku, ale na cestě mezi Prahou a Bruselem. Evropská komise totiž už přes rok zkoumá, zda by převod nebyl nedovolenou podporou ze strany státu. „To, co je rozhodující jak pro stanovisko komise, tak pro nás, je právě metoda ocenění toho majetku a o tom stále s komisí jednáme,“ říká mluvčí ministertsva dopravy Tomáš Neřold. Jeden takový převod ale už proběhl v roce 2008, kdy dráhy dostaly výměnou za část kolejí a pozemků od státu 12 miliard. Transakci už tehdy kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad i konkurence.

Dráhy opravy už nezaplatí, správa železnic ještě nemůže

Správě železnic by mělo po převodu připadnout 1600 objektů, z čehož je nádražních budov přibližně tisícovka. Polovina z nich je ale ve značně zchátralém stavu a rekonstrukci se tak nevyhne. Zhruba 40 objektů, například nádraží v Plzni, Sokolově, Bílině, v Berouně a ve Strakonicích, patří mezi nejvíce zdevastovaná nádraží, uvedl Drmola. Jejich stav se přitom zhoršoval úměrně s prodlužováním jednání o tom, kdo má v Česku nádraží vlastnit. ČD totiž do budov, které brzy nebudou jejich, dlouhodobě investovaly nezbytné minimum. I tak šlo ale o stovky milionů korun ročně.

Nádraží Praha-Bubny
Zdroj: René Volfík/ČTK

První vlna, jak SŽDC opravy 200 vybraných nádraží označuje, by měla být rozsahem největší akcí svého druhu, přestože další opravy nádražních budov budou pokračovat i poté. Vybraná nádraží podle odhadů správy využívají čtyři pětiny cestujících na železnici, oprava budov by se tak měla na kvalitě cestování výrazně projevit, dodal Drmola.

Převod nádraží na správu železnic považují dráhy za předpoklad pro chystané otevření trhu dotovaných železničních tratí soukromým společnostem. Výhodou SŽDC jako státní příspěvkové organizace je možnost žádat na jejich opravy vyšší podíl dotací z Evropské unie. Zatímco ČD, které jsou státem vlastněnou firmou, mohou požadovat evropské spolufinancování do 40 procent, SŽDC může z evropských dotací zaplatit až 85 procent všech nákladů, dodal Drmola.

Jančura: Převod by měl být bezúplatný

Mezi největší kritiky převodu nádraží patří brněnský podnikatel a majitel Student Agency Radim Jančura. „Položme si otázku - Koupil byste si sám zhruba tisícovku nádraží, jejichž příjmy nepokryjí ani základní náklady na provoz, čili cena těchto nádraží je něco blížící se nule,“ říká.

Jančura požaduje, aby stát nádražní budovy převedl z ČD na správu železnic bezúplatně, nebo aby ČD od ostatních železničních společností za použití stanic vybíraly poplatek. S tím ale počítá i varianta převodu stanic na SŽDC, která by pak tyto peníze vybírala od ČD i od konkurence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Česko poslalo na zbraně pro Ukrajinu zhruba 140 milionů, řekl Okamura

Podle předsedy SPD Tomia Okamury poslalo Česko do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) 140 milionů korun. Jde podle něj o nevratný krok. Oznámil to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO), které nahradilo původně plánované jednání koaliční rady, svolané na popud SPD, která s českou účastí v programu PURL zásadně nesouhlasí. Pomocí tohoto programu evropské země a Kanada financují americké vojenské vybavení určené pro napadenou zemi.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ženy v EU kvůli odkladu pravidel pro transparentnost odměňování přicházejí o miliardy eur

Ženy v celé Evropské unii přicházejí každoročně o miliardy eur kvůli prodlevám při zavádění nových pravidel pro transparentnost odměňování, vyplývá z výzkumu Evropského odborového institutu.
před 2 hhodinami

VideoKrásně se to četlo, ale vláda svůj program v oblasti obrany neplní, míní Flek

Podle předsedy sněmovního obranného výboru Josefa Fleka (STAN) nynější vláda svůj program v oblasti obrany nenaplňuje. Míní, že část programového prohlášení kabinetu Andreje Babiše (ANO) pro tento segment se krásně četla, ale nakonec „vzniká velký chaos“. „Když jsme přišli s rozpočtem na rok 2026, tak vláda seškrtala z výdajů na obranu 21 miliard,“ prohlásil Flek v pořadu Interview ČT24. „Pak najednou přišlo od vlády, že tam ty peníze vrátí, pak zase, že nevrátí (…) a ministr Jaromír Zůna (za SPD) několikrát na výboru deklaroval, že na příští rok budou tyto peníze vráceny,“ tvrdí Flek. Kladně hodnotí nábor nových vojáků. Podle Zůny je celoroční plán splněn na 111 procent. „To je jedna z věcí, které můžeme vládě částečně přiznat, že pokračují v tom, co my nastavili,“ komentuje Flek a dodává, že bude jenom rád, když to bude pokračovat dál. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 10 hhodinami

Volkswagen ohlásil omezení výroby, k propouštění se nevyjádřil

Německý automobilový koncern Volkswagen po čtvrtečním zasedání dozorčí rady ohlásil drastické omezení výroby. K možnému propouštění se ale nevyjádřil. Modelová řada by měla být postupně zredukována až o padesát procent a počet možných variant výbavy by měl klesnout až o tři čtvrtiny, uvedla společnost v tiskové zprávě. „Díky našemu plánu do budoucna vstupujeme vlastními silami do další fáze transformace,“ sdělil šéf Volkswagenu Oliver Blume.
před 17 hhodinami

Úroda ovoce bude letos podle odhadu poloviční

Úroda ovoce v Česku letos kvůli silným jarním mrazům klesne meziročně o 53 procent na 68 445 tun. V porovnání s průměrem posledních pěti let sklizeň propadne o 44 procent. Vyplývá to z odhadu sklizně, který k 15. červnu provedl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Podle Ovocnářské unie přesáhnou ztráty ovocnářů na tržbách miliardu korun.
včeraAktualizovánovčera v 15:53

Zemědělský fond: EU proplatila květnové dotace firmám z Agrofertu

Evropská unie proplatila všechny peníze, které Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) poskytl letos v květnu firmám z holdingu Agrofert, potvrdila na dotaz ČTK mluvčí fondu Eva Češpiva. Fond v květnu poskytl koncernu 204 milionů korun, dosud ale nebylo jasné, zda je Unie zpětně proplatí. Posuzovala, zda premiér Andrej Babiš (ANO) vložením Agrofertu do svěřenského fondu vyhověl pravidlům zakazujícím střet zájmů. Evropská komise ale sdělila, že platby se vztahují k žádostem podaným ještě před jmenováním Babiše premiérem.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna opět nedokončila schvalování stavební novely

Dolní komora ve středu opět nedokončila schvalování stavební novely. Opozici rozhořčilo vystoupení vicepremiéra Karla Havlíčka, který ji vinil z toho, že při vládním působení v minulém volebním období zničila obdobný stavební zákon přijatý za minulé vlády Andreje Babiše (oba ANO). Předtím poslanci schválili vládní návrh na růst rodičovského příspěvku na 400 tisíc korun od příštího roku. Sněmovna také podpořila novelu o výraznějším růstu státních plateb do zdravotnictví za děti, důchodce nebo nezaměstnané v příštím roce.
8. 7. 2026Aktualizováno8. 7. 2026

Sněmovna schválila růst rodičovského příspěvku

Rodičovský příspěvek zřejmě vzroste od příštího roku o 50 tisíc korun na 400 tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky. Vládní novelu schválila sněmovna hlasy 158 ze 162 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Opoziční STAN, Piráti a KDU-ČSL neprosadili žádný ze čtveřice návrhů na zavedení valorizace rodičovské. Předlohu, kterou dolní komora upravila také takzvanou superdávku, dostane k posouzení Senát.
8. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.