Evropská unie formuje podobu rozpočtového rámce pro období let 2021 až 2027. Peníze z unijních fondů by se třeba mohly propojit s dodržováním zásad právního státu. Člen rozpočtového výboru a ekonomický expert ODS Jan Skopeček se obává, aby se tím ale z rozpočtu nestal nástroj, jak si vynucovat chování některých států. V pořadu Interview ČT24 se zároveň podivil, že EU řeší právní stát v Polsku, ale nevadí jí systematické a dlouhodobé překračování maastrichtských kritérii ve státech na jihu Evropy. Ty by přitom v příštím období měly získat více peněz – narozdíl od zemí V4.
Jan Skopeček je kritický ke snaze provázat evropský rozpočet s dodržováním principu právního státu. „Byl bych rád, kdyby praxe rozdělování evropského rozpočtu byla jako doposud, kde žádná taková kritéria nebyla brána v úvahu,“ poznamenal.
Pokud se podle něj nebudou brát v úvahu kvantitativní kritéria jako HDP, ale kvalitativní typu úroveň právního státu, obává se, že se z evropského rozpočtu stane nástroj na vynucování dobré chování některých států. Konkrétně těch, které třeba zrovna nesouhlasí s hlavním proudem evropské politické elity.
Skopeček míní, že už existují dostatečné mechanismy, kterými se tyto věci dají řešit. „Pokud má někdo pocit, že země udělala změny, které jsou v rozporu s principy evropských smluv a primárního práva, tak tu máme evropský soudní dvůr, na který se mohou jednotlivé členské státy obrátit a zažalovat členský stát, že porušuje legislativu Evropské unie,“ přiblížil.
Více peněz přesměruje EU podle Skopečka zemím, které hospodařily nezodpovědně
Pro Skopečka je překvapením, jakým způsobem chce současná Evropská komise peníze přesměrovat, a to zemím jako Itálie a Řecko. Ty přitom mají obrovské potíže se zadlužením.
„EU trápí, že Polsko podle ní porušuje pravidla právního státu. Nicméně máme tu země eurozóny, které by měly dodržovat základní ekonomická kritéria, maastrichtská kritéria, například 60 procent dluhu vůči HDP nebo ne vyšší než tříprocentní deficit státního rozpočtu k HDP. Když se podíváme na Itálii, má více než 130 procent dluhu vůči HDP,“ poznamenal.
Vadí mu, že tím Evropská komise říká, aby se země zadlužovaly, hospodařily neefektivně, vytvářely deficity. A přesto získají podíl z peněz dříve určený zemím Visegrádské čtyřky, přestože ta kritéria plní a přestože životní úroveň a ekonomika zemí V4 je stále na horší úrovni.
Připouští nicméně, že faktorem pro přidání peněz jižním státům je také migrační otázka. „Jednou z priorit nového finančního rámce je i snaha více platit zemím, které mají největší potíže s vlnou migrantů. To je logické, na druhé straně si musíme přiznat, že vedle nějakých objektivních příčin tu byla ze strany některých evropských politiků směřována pozvánka pro migranty, aby do Evropy přijeli. Docela dost jsme si problém způsobili sami,“ řekl.
