Opencard stála minimálně miliardu

Praha - Projekt pražské Opencard, která měla sloužit jako elektronická peněženka, tramvajenka a měla Pražanům v mnohém usnadnit život, už stál minimálně 1,01 miliardy korun. Ovšem vyčíslené náklady zřejmě zatím nejsou kompletní. Tvrdí to materiál, který v úterý dostali radní hlavního města. Pražský magistrát vydal na projekt přes 673 milionů korun, dalších asi 249 milionů činí náklady dopravního podniku. Výdaje související s projektem měla také městská organizace Ropid a městská knihovna.

Materiál vyčíslující náklady spojené s Opencard zpracoval magistrátní odbor informatiky, který vycházel především z magistrátního účetnictví, uzavřených smluv a usnesení rady. „Poskytla jsem radním první data, zatím ale nemáme kompletní údaje od dopravního podniku,“ vysvětlila radní Eva Vorlíčková (TOP 09).

Náklady dosud nejsou plně vypočítány

„Již z porovnání smluv a účetních dokladů vyplývá, že některé náklady byly účtovány mimo rozpočet Opencard. Jedná se zejména o poradenství, zpracování studií a další služby v rozsahu, který lze obtížně odhadnout. (…) Podklady představují složitou spleť stovek položek (již je to více než 600) a stále se pracuje na jejich prověřování,“ píše se v materiálu.

Odbor informatiky měl kromě vlastních výdajů k dispozici také vyčíslení z odboru hospodářské správy. Výdaje ale podle dokumentu měly zřejmě i další odbory. Jestliže se neobjeví nějaké nové, dosud neznámé položky, mělo by vyčíslení za magistrát odpovídat skutečnosti s tolerancí 0,1 až 0,5 procenta. Jenže jiné mohou být ještě náklady za dopravní podnik a Ropid, odbor informatiky měl totiž k dispozici jen údaje o dotacích, které Praha dopravnímu podniku a Ropidu v souvislosti s Opencard přidělila.

Opencard
Zdroj: ČT24

Na Opencard se podílelo více než 80 firem. Z celkových nákladů dostala nejvíce, a to stovky milionů korun, firma Haguess, která je hlavním tvůrcem a dodavatelem projektu. Desítky milionů korun si podle materiálu vyúčtovala také firma Monet+, která městu dodávala červené plastové karty opencard. Náklady na provoz projektu se snížily poté, co Praha na začátku loňského roku převzala správu projektu. I přesto ale provoz projektu ročně stojí více než 60 milionů.

V současnosti opencard vlastní přes 950 tisíc lidí, slouží především jako tramvajenka a průkazka do knihovny. V souvislosti s kritizovaným projektem navrhla protikorupční policie obžalovat pět bývalých úředníků pražského magistrátu. Viní je z trestných činů porušování závazných pravidel hospodářského styku a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Hrozí jim až osmileté vězení.

Hi-res
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena bitcoinu se poprvé přehoupla přes 120 tisíc dolarů

Nejznámější kryptoměna bitcoin poprvé překonala hranici 120 tisíc dolarů a stanovila nový rekord 121 207,55 dolarů (2,56 milionu korun), uvedl v pondělí ráno Reuters. Americká Sněmovna reprezentantů bude zároveň v pondělí projednávat několik návrhů zákonů, které mají digitálním měnám dodat legislativní rámec, o který jejich zastánci dlouhodobě usilovali.
07:59Aktualizovánopřed 24 mminutami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
10:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
před 6 hhodinami

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
před 16 hhodinami

Obchod mezi Českem a Vietnamem je na vzestupu

Obchod Česka a Vietnamu roste. Do asijské země míří i tuzemské podniky. Během následujících měsíců by měl být dokončen třeba prodej tamní uhelné elektrárny skupině Sev.en Pavla Tykače. Ve Vietnamu se také začínají vyrábět vozy Škoda, v dalších letech v něm chce firma vyprodukovat přes 25 tisíc aut ročně. České podniky by se podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) mohly zapojit i do budování jaderných elektráren.
před 16 hhodinami

EU odloží platnost opatření proti americkým clům

Evropská unie odloží do začátku srpna platnost protiopatření reagujících na americká cla, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původně měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka stále dává přednost vyjednávání, pokud jde o obchodní dohodu s USA.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Fiala požádal Fica, aby neblokoval balík protiruských sankcí

Premiér Petr Fiala (ODS) dopisem požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica (Smer), aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený osmnáctý balík protiruských sankcí. Uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.
před 20 hhodinami

EU a Indonésie po deseti letech jednání dosáhly shody na obchodní dohodě

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila, že po deseti letech vyjednávání dosáhla Evropská unie politické shody s Indonésií o obchodní dohodě. Obě strany tak podle šéfky Evropské komise vysílají silný signál o předvídatelném, dlouhotrvajícím partnerství založeném na důvěře a sdílených hodnotách. Indonéský prezident Prabowo Subianto hovořil „o strategickém průlomu.“
před 22 hhodinami
Načítání...