Na penzijní připojištění dává stát miliardy. Vyplatí se?

Praha – Na 6,5 miliardy korun plánuje vydat Nečasova vláda v roce 2013 na penzijní připojištění. Tato suma zřejmě nebude konečná, protože počínaje lednem se zvyšuje státní podpora připojištění, navíc výrazně přibylo lidí, kteří si tímto způsobem spoří na penzi. V rozpočtu se tak budou muset navzdory úsporám hledat další peníze.

Součástí blížící se penzijní reformy je zvýšení státní podpory penzijního připojištění, resp. nově vznikajícího penzijního spoření. Stát chce motivovat občany, aby se sami snažili zabezpečit na důchod, a tak zatímco dosud si lidé na nejvyšší podporu od státu ve výši 150 korun měsíčně sáhli jen potud, pokud si do penzijního fondu posílali pětistovku každý měsíc, od ledna 2013 jim stát přispěje až 230 korunami měsíčně (když si sami budou spořit tisícikorunou).

Jenže tím vzrostou výdaje státu. Zatímco doposud dával na státní podporu penzijního připojištění zhruba 6 miliard korun ročně, pro příští rok v návrhu rozpočtu počítá s částkou 6,5 miliardy korun. Tyto peníze přitom vzhledem ke všeobecným úsporám nejsou zanedbatelné; na co by se mimo jiné daly použít, ukazuje rámeček.

Co by si stát mohl pořídit za 6,5 miliardy korun?

  • Přidáno by mohlo dostat například 18 tisíc lékařů pracujících v nemocnicích. Jen necelá polovina z částky, kterou stát ročně vyplácí na příspěvku na penzijní připojištění, by pro každého lékaře znamenala přilepšení převyšující 10 tisíc korun měsíčně.
  • 6,5 miliardy korun by také bezezbytku stačilo pokrýt letošní deficit veřejného zdravotního pojištění, což by podle pojišťoven ochránilo systém před zhroucením.
  • 6,5 miliardy by se hodily také ve školství. Pro všechny učitele od mateřských až po vyšší odborné školy by to znamenalo zvýšení platu zhruba o 800 až 2 500 korun měsíčně.
  • Částka, kterou stát vynaloží na penzijní připojištění, by také stačila na prodloužení pronájmu gripenů o více než tři roky. Roční pronájem 14 švédských stíhaček totiž stát vyjde na 2 miliardy korun.

Ekonomové navíc upozorňují, že ani 6,5 miliardy korun nebude na podporu penzijního připojištění zřejmě stačit. Může za to nejen zvýšení státního příspěvku, ale také to, že v uplynulém roce penzijním fondů výrazně přibylo klientů. „Zdá se, že je ta částka podceněná. Takovýchto položek ve státním rozpočtu, kde reálný výsledek je nejistý, je spousta,“ potvrdil ekonom institutu CERGE-EI Daniel Münich. Tyto obavy sdílí i místopředsedkyně rozpočtového výboru sněmovny Helena Langšádlová (TOP 09). „V době, kdy byl sestavován státní rozpočet, nebyla ještě k dispozici přesná statistická data o nárůstu zájemců o připojištění,“ připustila Langšádlová. 

Státní příspěvek na penzijní připojištění
Zdroj: ČT24/MPSV

Jde to správným směrem

Přesto, že státní příspěvek stojí miliardy a přesný účet neznáme, jeho růst považují experti za správné rozhodnutí. „Příspěvky se dlouhou dobu nezvyšovaly, zatímco inflace peníze znehodnotila a příjmová situace domácností se v průběhu posledních deseti let zvýšila. Proto bylo dobré přehodnotit výši státní podpory a zároveň motivovat občany k větším úložkám,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek, podle kterého je nově stanovená výše příspěvku optimální vzhledem k současným možnostem státu. V jeho zájmu je totiž i to, aby se občané na svou penzi zabezpečovali mimo jiné z vlastních zdrojů, a zmírnili tak propad své životní úrovně ve stáří. „Byť je podpora připojištění běh na dlouhou trať, tak jsou to z tohoto pohledu dobře investované peníze,“ doplnil Dufek.

Navyšování státního příspěvku doporučuje také ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová, mělo by se tak ale podle ní dít pravidelně. Naposledy totiž stát valorizoval svůj příspěvek v roce 1999, což podle ekonomky nemotivuje klienty fondů k tomu, aby svou úložku pravidelně navyšovali ruku v ruce s tím, jak roste jejich životní úroveň a jak peníze znehodnocuje inflace. Hlavním problémem, na který poukazují nejen ekonomové, ale i zástupci vlády, je přitom fakt, že si lidé spoří na důchod málo. Státní penze, která je ovšem do budoucna kvůli stárnutí populace velmi nejistá, nyní tvoří zhruba 95 procent příjmu seniorů.

Nahrávám video
Nezájem o vstup do druhého pilíře důchodové reformy panuje i mezi ministry
Zdroj: ČT24

Luxus s připojištěním nepřijde

„Ačkoliv lidé dnes odkládají velkou část svého příjmu do třetího pilíře, tak až za několik let dosáhnou důchodového věku, najednou zjistí, že mají naspořeno strašně málo, protože se mezitím životní úroveň tak posunula, že jsou schopni z naspořených peněz financovat jen krátkou část života,“ upozornila Šichtařová. Peníze z penzijního připojištění budou znamenat přilepšení k důchodu jen v řádu stokorun měsíčně, připomněla. 

„Nikdy penze člověku nenahradí to, na co je během svého života zvyklý. Lidé se zkrátka musí připravit na nižší životní úroveň,“ potvrzuje Münich. A penzijní připojištění je podle něj jedním z nástrojů, které mohou propad komfortu zmírnit. Kromě něj může ve stáří pomoci například vlastní bydlení, které bývá po splacení hypotéky výrazně levnější než nájem, nebo další majetek, který lidé mohou v důchodu prodat a přilepšit si tak.

Jak šel čas s penzijním připojištěním

Penzijní připojištění se státním příspěvkem vzniklo v roce 1994. Během prvních dvou let fungování se do něj zapojilo zhruba 1,5 milionu lidí. Pak ovšem začal zájem veřejnosti o tento finanční produkt stagnovat. Boom zájmu přineslo až zvýšení státního příspěvku v roce 1999. Statisíce nových klientů se do penzijních fondů přihlásili také koncem letošního roku. Zájem podpořily zejména připravované změny, například zrušení garance nezáporného zhodnocení naspořených peněz, které se mají týkat nových smluv uzavíraných od ledna. Dnes mají penzijní fondy zhruba 5 milionů klientů.

V roce 1994 dostalo licenci k provozování penzijních fondů 47 společností. Podnikání ovšem zahájilo jen 45. V dalších letech fungování systému následovalo slučování fondů, které se však obešlo bez vážnějších otřesů a skandálů. Nyní v Česku působí 9 penzijních fondů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 5 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 6 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 7 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
před 21 hhodinami

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
včeraAktualizovánovčera v 08:38

Video„Máme asi jinou kalkulačku.“ Šéf MOLu odmítl Babišova slova o vysokých maržích

Generální ředitel českého MOLu Ľuboš Dinka ve středu ráno – ještě před schůzkou největších provozovatelů čerpacích stanic v tuzemsku s premiérem Andrejem Babišem (ANO) – pro ČT odmítl dřívější slova předsedy vlády, že by čerpadláři měli na každém litru paliva až desetikorunovou marži. „Já o takových maržích nic nevím, my máme asi jinou kalkulačku,“ nechal se slyšet Dinka. Drahým palivům kvůli pokračující válce na Blízkém východě se bude ve čtvrtek na mimořádné schůzi věnovat vláda, probírat by měla například možnost snížení spotřební daně nebo regulaci marží. Šéfka státní kasy Alena Schillerová (ANO) věří, že kabinet „dospěje k nějakému rozhodnutí“.
1. 4. 2026
Načítání...