Ministerstvo financí počítá s deficitem rozpočtu 50 miliard. Učitelům mají růst platy víc, než se čekalo

Nahrávám video
Události ČT: Ministerstvo financí finišuje s rozpočtem
Zdroj: ČT24

Ministerstvo financí dokončuje první verzi rozpočtu na rok 2019. Na konci května předloží ministryně v demisi tuto podobu návrhu vládě. Probíhají i konzultace s jednotlivými resorty. Zatím se ministerstvo drží střednědobého výhledu a počítá s dodržením deficitu padesát miliard. Požadavky ministerstev jsou už teď ale vysoké. Resorty požadují navíc přes sto miliard.

„V těchto limitech se pohybuji, i když nároky jednotlivých resortů jsou v částce 130 miliard, a to je nereálné,“ uvedla ministryně financí v demisi Alena Schillerová (nestraník za ANO). Ministryně v demisi chce, aby případný deficit byl způsoben hlavně růstem investic do silnic a dálnic.

Rozpočet počítá i s tím, že se některým státním zaměstnancům mají znovu zvyšovat platy. Politici zmiňují hlavně učitele. Ministr školství v demisi České televizi řekl, že pedagogům příští rok porostou výdělky o 15 procent. Původně se mluvilo o deseti. S plánem už počítá i resort financí.

„Chceme, aby minimálně deset procent bylo tarifní navýšení a samozřejmě další peníze chceme dát do nenárokových složek, aby ředitelé měli možnost ocenit učitele za konkrétní výkon. Takže navýšení o patnáct procent pro příští rok je skutečně reálné,“ řekl ministr školství, mládeže a tělovýchovy v demisi Robert Plaga (nestraník za ANO).

Loni kantoři brali v průměru přes 30 tisíc. Současná vláda, která je u moci bez důvěry poslanců, označila růst jejich platů za prioritu. Podle ministerstva by za dva roky pedagogové mohli pobírat zhruba 48 a půl tisíce hrubého měsíčně. To je ale jen slib – peníze pro to zajištěné zatím nejsou.

Nižší daň na pivo i nealko, slibuje vláda

Rozpočet se bude muset obejít i bez příjmů za třetí a čtvrtou vlnu elektronické evidence tržeb. Start této změny totiž zastavil ústavní soud. Novela zákona o EET teď míří na vládu. Třetí a čtvrtá vlna má naběhnout společně.

„Debaty kolem tohoto zpolitizovaného tématu budou určitě delší, odhaduji, že by platnost mohla být v polovině příštího roku,“ řekla ministryně financí v demisi.

Odložený start dalších vln evidence tržeb bude mít dopad i na státní rozpočet. Výši zatím ministerstvo financí nezná. „Myslím, že dopad nakonec nebude tak dramatický, daňový růst je extrémní,“ předpokládá Schillerová.

Zákon má přinést i další změny. Klesnout má DPH u kadeřnických a kosmetických služeb, oprav jízdních kol, obuvi, úpravy oděvů a textilních výrobků pro domácnost a prodeje čepovaného piva – z 21 procent na deset. A další úlevu mají získat i stravovací služby. DPH u nealko nápojů a jídla má znovu klesnout. 

Klesnout má i DPH většině podnikatelů, kteří zatím evidovat tržby nemusí. 

„Účtenku budou dávat povinně a příjmy, které si průběžně zaevidují, jednou za čtvrt roku pošlou finanční správě,“ dodala Schillerová.

Podle návrhu nebudou muset investovat do programu a pokladny ani po startu poslední vlny EET ti podnikatelé, kteří platí daně z příjmů fyzických osob nebo jsou poskytovateli zdravotních služeb hrazených z veřejného pojištění, nejsou plátci DPH a mají maximálně dva zaměstnance. Výše platby v hotovosti za rok nesmí přesáhnout 200 tisíc korun. Ti by nově místo programu nebo pokladny měli dostávat zdarma blok s účtenkami na finančním úřadě.

Start třetí a čtvrté vlny je naplánovaný společně půl roku po platnosti novely zákona.

Podporu má návrh u ČSSD. „Podporovali jsme elektronickou evidenci i minule, takže ji budeme podporovat i nadále,“ řekl předseda strany Jan Hamáček. Naopak Piráti jsou proti. „Nepodporujeme start třetí a čtvrté vlny EET, myslíme si, že je to velké zatížení pro podnikatele a malý přínos pro rozpočet,“ uvedl poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík.

Podle kuloárních informací je ve hře na příští rok i vyšší deficit rozpočtu než plánovaných 50 miliard. Ministryně financí v demisi to zatím odmítá. Pokud by se tak stalo, musí všechny takto plánované peníze mířit do investic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 23 hhodinami

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánovčera v 22:26

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
včera v 20:03

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...