Legenda mezi burzami NYSE vznikla pod platanem

New York/Praha - Největší a nejznámější burza světa, newyorská burza cenných papírů (NYSE), dnes slaví výročí. Ode dne svého vzniku 17. května 1792 sice prožila řadu kritických okamžiků, vždy se ale dokázala rychle otřepat a její význam i velikost nemá konkurenci. Na Wall Streetu, jak je burza kvůli svému umístění přezdívána, se obchoduje s akciemi největších amerických i zahraničních firem a její sláva již dávno překročila hranice finančnictví. Inspiraci zde hledají filmaři i spisovatelé, přestože pro kritiky současného hospodářského řádu je ztělesněním zla.

Celkem 24 obchodníků z Manhattanu se 17. května 1792 sešlo pod jedním platanem na ulici Wall Street a sepsalo dohodu, v níž se zavázali pravidelně se scházet a směňovat mezi sebou cenné papíry. Podle místa podpisu, platanu, dohoda vešla do dějin jako Buttonwoodská. Původ názvu Wall Street se odvozuje od zdi, která měla část dnešního New Yorku chránit před kolonizátory i původními obyvateli USA.

Nicmenéně oficiální vznik newyorské burzy se datuje na 8. březen 1817, kdy signatáři buttonwoodské dohody schválili vznik New York Stock & Exchange Board, předchůdkyně dnešní New York Stock Exchange (NYSE). Nynější název nese burza od roku 1863. Ve svých počátcích ovšem instituce nesídlila v dnešním burzovním paláci na Broad Street, ale v jediné pronajaté místnosti. Do svého současného sídla s bílými sloupy v průčelí se burza přestěhovala přes několik míst po velkém požáru New Yorku v roce 1835, při kterém lehlo popelem i původní sídlo.

Překřikující se obchodníci symbolem NYSE

Jako jedna z mála na světě funguje newyorská burza stále formou aukce, tzn. veškeré obchody se odehrávají na místě. Jedním ze symbolů burzy pro širokou veřejnost je tak obrázek překřikujících se obchodníků v hale s obrazovkami plnými různých čísel, grafů a dalších ukazatelů. Burza nicméně funguje s masivním počítačovým zázemím.

Zhruba dvě stovky let fungovala NYSE na členském principu a pouze členové burzy se mohli účastnit obchodování. Počet křesel, kterých bylo 1 366, se od roku 1953 nezměnil. Navíc jej bylo možné získat pouze od jiného člena burzy nebo od členské organizace. Cena takového obchodu někdy přesáhla i tři miliony dolarů. Nad obchodováním každého akciového titulu dohlíží burzovní specialista, který nakupuje a prodává neuspokojené příkazy. Vedle specialisty zde dále fungují makléři, kteří vyjednávají větší obchody přímo se specialistou, a to formou veřejného křiku („open outcry“).

Zřejmě nejzásadnější změna v historii burzy přišla v roce 2006, kdy se po více než 200 letech přeměnila z neziskové organizace tvořené pouze členy ve veřejně obchodovatelnou burzu s akciemi oceněnými tržní hodnotou. Změna souvisela s akvizicí elektronické platformy Archipelago. V novém podniku získali 70 procent akcií bývalí členové NYSE a 30 procent akcionáři Archipelaga. V červnu 2006 se pak NYSE dohodla na spojení s evropskou burzovní aliancí Euronext, čímž vznikl první transatlantický burzovní trh, a pod názvem NYSE Euronext upevnila svou pozici zdaleka největší globální burzy.

NYSE zatoužila po expanzi v Evropě

Ovšem „hladová“ NYSE neměla dost a zatoužila po německé burzovní společnosti Deutsche Börse. K nelibosti obou stran ale toto spojení letos Evropská komise kvůli obavě z příliš silného hráče na trhu zablokovala. Německý operátor nakonec na Brusel podal žalobu.

V současnosti je na NYSE Euronext kótováno zhruba 2 300 společností. Když se chce zaregistrovat nová firma, musí splnit řadu přísných podmínek. Burza zaměstnává asi 3 000 lidí a ke konci loňského roku činila její tržní kapitalizace 14,2 miliardy dolarů a celkový objem obchodů měl hodnotu přes 20 miliard dolarů. Nejznámějším burzovním indexem je Dow Jonesův index (DJIA), který je v současnosti nejrozšířenějším a nejznámějším světovým indexem.

Během svého dlouhého působení se NYSE musela vypořádat i s několika kritickými okamžiky, ať už se jednalo o „černý pátek“ z října 1929, nebo o „černé pondělí“ z roku 1987. V souvislosti s teroristickými útoky na USA v září 2001 dokonce uzavřela obchodování na několik dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 9 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 23 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
12. 12. 2025

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
12. 12. 2025

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
12. 12. 2025

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...