Legenda mezi burzami NYSE vznikla pod platanem

New York/Praha - Největší a nejznámější burza světa, newyorská burza cenných papírů (NYSE), dnes slaví výročí. Ode dne svého vzniku 17. května 1792 sice prožila řadu kritických okamžiků, vždy se ale dokázala rychle otřepat a její význam i velikost nemá konkurenci. Na Wall Streetu, jak je burza kvůli svému umístění přezdívána, se obchoduje s akciemi největších amerických i zahraničních firem a její sláva již dávno překročila hranice finančnictví. Inspiraci zde hledají filmaři i spisovatelé, přestože pro kritiky současného hospodářského řádu je ztělesněním zla.

Celkem 24 obchodníků z Manhattanu se 17. května 1792 sešlo pod jedním platanem na ulici Wall Street a sepsalo dohodu, v níž se zavázali pravidelně se scházet a směňovat mezi sebou cenné papíry. Podle místa podpisu, platanu, dohoda vešla do dějin jako Buttonwoodská. Původ názvu Wall Street se odvozuje od zdi, která měla část dnešního New Yorku chránit před kolonizátory i původními obyvateli USA.

Nicmenéně oficiální vznik newyorské burzy se datuje na 8. březen 1817, kdy signatáři buttonwoodské dohody schválili vznik New York Stock & Exchange Board, předchůdkyně dnešní New York Stock Exchange (NYSE). Nynější název nese burza od roku 1863. Ve svých počátcích ovšem instituce nesídlila v dnešním burzovním paláci na Broad Street, ale v jediné pronajaté místnosti. Do svého současného sídla s bílými sloupy v průčelí se burza přestěhovala přes několik míst po velkém požáru New Yorku v roce 1835, při kterém lehlo popelem i původní sídlo.

Překřikující se obchodníci symbolem NYSE

Jako jedna z mála na světě funguje newyorská burza stále formou aukce, tzn. veškeré obchody se odehrávají na místě. Jedním ze symbolů burzy pro širokou veřejnost je tak obrázek překřikujících se obchodníků v hale s obrazovkami plnými různých čísel, grafů a dalších ukazatelů. Burza nicméně funguje s masivním počítačovým zázemím.

Zhruba dvě stovky let fungovala NYSE na členském principu a pouze členové burzy se mohli účastnit obchodování. Počet křesel, kterých bylo 1 366, se od roku 1953 nezměnil. Navíc jej bylo možné získat pouze od jiného člena burzy nebo od členské organizace. Cena takového obchodu někdy přesáhla i tři miliony dolarů. Nad obchodováním každého akciového titulu dohlíží burzovní specialista, který nakupuje a prodává neuspokojené příkazy. Vedle specialisty zde dále fungují makléři, kteří vyjednávají větší obchody přímo se specialistou, a to formou veřejného křiku („open outcry“).

Zřejmě nejzásadnější změna v historii burzy přišla v roce 2006, kdy se po více než 200 letech přeměnila z neziskové organizace tvořené pouze členy ve veřejně obchodovatelnou burzu s akciemi oceněnými tržní hodnotou. Změna souvisela s akvizicí elektronické platformy Archipelago. V novém podniku získali 70 procent akcií bývalí členové NYSE a 30 procent akcionáři Archipelaga. V červnu 2006 se pak NYSE dohodla na spojení s evropskou burzovní aliancí Euronext, čímž vznikl první transatlantický burzovní trh, a pod názvem NYSE Euronext upevnila svou pozici zdaleka největší globální burzy.

NYSE zatoužila po expanzi v Evropě

Ovšem „hladová“ NYSE neměla dost a zatoužila po německé burzovní společnosti Deutsche Börse. K nelibosti obou stran ale toto spojení letos Evropská komise kvůli obavě z příliš silného hráče na trhu zablokovala. Německý operátor nakonec na Brusel podal žalobu.

V současnosti je na NYSE Euronext kótováno zhruba 2 300 společností. Když se chce zaregistrovat nová firma, musí splnit řadu přísných podmínek. Burza zaměstnává asi 3 000 lidí a ke konci loňského roku činila její tržní kapitalizace 14,2 miliardy dolarů a celkový objem obchodů měl hodnotu přes 20 miliard dolarů. Nejznámějším burzovním indexem je Dow Jonesův index (DJIA), který je v současnosti nejrozšířenějším a nejznámějším světovým indexem.

Během svého dlouhého působení se NYSE musela vypořádat i s několika kritickými okamžiky, ať už se jednalo o „černý pátek“ z října 1929, nebo o „černé pondělí“ z roku 1987. V souvislosti s teroristickými útoky na USA v září 2001 dokonce uzavřela obchodování na několik dní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump způsobuje cly chaos, míní Švejnar

Americký prezident Donald Trump pozastavil padesátiprocentní cla na dovoz z Evropy, nejpozději 9. července se uvidí, co bude dál. Způsobuje obrovský chaos tím, že jednoho dne cla uvalí, druhý den je oddálí, pro některé země dá vyšší, pro některé nižší, uvedl v Interview ČT24 ekonom a profesor Kolumbijské univerzity v New Yorku Jan Švejnar. Cla budou mít podle něj velice silný negativní efekt na USA, protože se zvednou ceny a nastane inflace. V tomhle si myslím, že se Trump strašně přepočítává, dodal Švejnar. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 2 hhodinami

Liberty Ostrava chce koupit jediná firma, správce jedná o navýšení ceny

Závaznou nabídku na koupi zkrachovalé huti Liberty Ostrava podala jen společnost SPV Nova Hut. Jejím majitelem je někdejší ministr vnitra Martin Pecina, který deklaruje svou vůli podnik dál provozovat. Nabídnutá částka je ale podle insolvenčního správce Šimona Petáka příliš nízká. Proto chce, aby ji zájemce navýšil, řekl ve středu mluvčí insolvenčního správce Michal Štefl. Výši nabídky neupřesnil. Z jeho vyjádření ale vyplývá, že hrozí i ukončení provozu huti.
19:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Tři dny před termínem není vybraná ani polovina sumy za daň z nemovitosti

Do termínu zaplacení vyměřené daně z nemovitých věcí zbývají už jen necelé tři dny. Na účet Finanční správy ale zatím přišlo jen 43 procent očekávané částky pro letošní rok. Ta se pohybuje kolem 23 miliard korun. Daň vyšší než pět tisíc korun mohou poplatníci uhradit ve dvou splátkách během roku. Více než devadesát procent lidí už daň platí bezhotovostně a dá se očekávat, že toto číslo letos ještě vzroste.
před 5 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánovčera v 18:53

Kupka chce, aby se na železnici stavělo levněji, přizval proto španělské firmy

Česko podle serveru Zdopravy.cz staví úsek vysokorychlostní tratě mezi Brnem a Přerovem za vyšší cenu a uzpůsobený na nižší rychlost než jinde v Evropě. Snížení ceny si ministr dopravy Martin Kupka (ODS) slibuje od projektů PPP, které podle něj do tuzemska přivedou zahraniční kapitál i další nabídky. To dle něj povede k tomu, že se české firmy o zakázky „poperou v ostřejší konkurenci“. V Interview ČT24 Kupka řekl, že kvůli tomu do Česka přizval španělské firmy, aby mohly nastavit vlastní cenovou hladinu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
včera v 06:30

Důvěra v českou ekonomiku roste

Důvěra v českou ekonomiku letos v květnu stoupla oproti dubnu o 4,3 bodu na hodnotu 101 bodů. Důvěra po předchozím dubnovém poklesu rostla jak u podnikatelů, tak u spotřebitelů, hlásí Český statistický úřad (ČSÚ). Celková důvěra v hospodářství se v květnu zvýšila také meziročně, a to o 4,4 bodu. Podle některých analytiků ale nálady podnikatelů a spotřebitelů ovlivňuje hrozba uvalení amerických cel na dovozy z Evropské unie.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Trump souhlasil s odložením zvýšených cel pro EU

Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení padesátiprocentního cla na dovoz z EU do 9. července, kterou navrhla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Uvedl to na své sociální síti Truth Social. Von der Leyenová v neděli s Trumpem telefonovala. Uvedla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.
26. 5. 2025Aktualizováno26. 5. 2025

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
25. 5. 2025Aktualizováno25. 5. 2025
Načítání...