Kompenzace za zpoždění letu? Lidé svá práva často neznají

Praha – Zavřená letiště pod sněhem nebo vlivem řádění sopky – to už letos patřilo takřka k obvyklému dopravnímu koloritu po celé Evropě. Cestující ale v takových případech často netuší, co dělat nebo jaký servis od dopravní společnosti mohou požadovat. Změnit to chce kampaň Evropské komise, která upozorňuje na práva cestujících v letecké dopravě třeba při zrušení nebo bezdůvodném zpoždění letu.

V tom, na co mají právo, se zatím vyzná jen málo cestujících, i když se situace pomalu zlepšuje. „Češi stále více cestují a létají, takže svá práva znají čím dál tím lépe. Nicméně kampaň je tu právě pro to, že ne vždy jsou o nich dobře informováni,“ řekl v rozhovoru pro Ekonomiku ČT24 národní koordinátor projektu Evropské komise Ondřej Bárta.

Při zrušení letu jsou lidé většinou přesvědčeni, že za jejich komplikace může právě letiště. Tak to ale není. Za všechno jsou ve finále zodpovědní dopravci. Dopravní společnost může pouze na provozovateli letiště zpětně vymáhat škodu, a to v případě, kdy je přesvědčená, že letiště nezvládlo údržbu.

Na co mají cestující nárok?

Letecká společnost musí cestujícím čekajícím na zpožděné letadlo zdarma nabídnout občerstvení v rozsahu přiměřeném čekací době. Nárok na kompenzace vzniká tehdy, když je let o délce nejvýše 1 500 kilometrů zpožděn minimálně o dvě hodiny. U letů, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 1 500 a 3 500 kilometrů, jsou to tři hodiny a u všech ostatních letů vzniká nárok při čtyřhodinovém a delším zpoždění. Jestliže zpoždění trvá více než 5 hodin, má cestující navíc právo odstoupit od záměru letět a letecká společnost musí cestujícímu proplatit pořizovací cenu letenky.

Pokud je let úplně zrušen, má cestující nárok na přesměrování letu jinou trasou nebo na jinou leteckou společnost. Krom toho má nárok na finanční odškodnění v následující výši:

  • 250 EUR na letech kratších než 1 500 km
  • 400 EUR při delším letu uvnitř EU a při letu mezi 1 500 a 3 500 km
  • 600 EUR při letu delším než 3 500 km mimo EU

Odškodnění je povinné jen v Evropě

Přesně stanovené mantinely, ve kterých se musí odškodnění pohybovat, platí pouze v rámci Evropské unie. U mimoevropských dopravců se jich cestující domoci nemusí. „Letecké společnosti se o vás musejí postarat v rámci celé Evropské unie, to znamená, že pokud letíte třeba z Ameriky s neevropským dopravcem, pak se o vás musí ten dopravce postarat tak, aby si zachoval dobré jméno. Ale tato evropská směrnice ho k tomu nenutí,“ vysvětlil vedoucí tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu Jiří Sochor.

A dalším háčkem může být i tzv. zásah vyšší moci. V případě, že výpadek dopravy způsobilo vydatné sněžení nebo třeba bouřka či sopečný prach, lidé žádné kompenzace nedostanou ani od evropských dopravců. „Nemůžeme nést odpovědnost za něco, co není v moci ovlivnit, a to je počasí,“ upozornil Bárta.

Náhradu škody dopravce ale musí zaplatit vždy, když ztratí cestujícímu kufr. V takovém případě kompenzace může přesáhnout i tisíc eur. Od září letošního roku mají cestující v Česku nárok na odškodnění podobné tomu v letectví i v železniční dopravě.

  • Zrušené lety autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1582/158170.jpg
  • Odklízení sněhu na letišti autor: Salvatore Di Nolfi, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2142/214170.jpg
  • Možnosti odškodnění za zpoždění vlaku autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/17/1615/161451.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 33 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...