Firmy v Česku přestávají investovat. Připravují se na zpomalování ekonomiky

6 minut
Firmy přestávají investovat
Zdroj: ČT24

Tuzemské firmy budou letos podle prognózy Evropské komise investovat méně než dřív. Může za to jednak vysoká základna z minulých let, ale taky opatrnost – připravují se totiž na zpomalení české i německé ekonomiky, na kterou je řada podniků těsně navázaná. I přesto by letos české hospodářství měl čekat solidní růst a potáhne ho hlavně spotřeba domácností.

České podniky se tak letos chystají investovat hlavně do efektivnější výroby, například do technologií – zejména kvůli situaci na trhu práce. Mzdy navíc rostou rychleji než produktivita a i kvůli tomu mají firmy nejnižší ziskovost od roku 2005.

„Nedostatek pracovníků je jednou z největších brzd růstu firem vůbec a je pochopitelné, že pokud nebudou lidé, tak firmy se ani nebudou hnát do investic. Takže je tam celá řada faktorů a v tuto chvíli se domnívám, že konec roku by neměl být nijak ohrožen ve smyslu míry investic. A příští rok, tam přesnější data budeme mít během několika měsíců, ale zatím se nedomnívám, že je důvod pro jakoukoliv paniku,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).  

Například ve firmě Liko-S v posledních letech nejvíc investovali do vývoje zelených ekologických fasád i střech. Nakupovali ale i nové stroje anebo rozšiřovali výrobní prostory. „Hala je vlastně jedna z největších investic firmy za posledních deset let, je to nový prostor, který je netypický tím, že má zelené střechy a zelené fasády,“ vysvětluje finanční ředitel firmy Martin Zlatníček.

Teď se v této firmě ze Slavkova u Brna soustředí hlavně na vyšší digitalizaci výroby. Vznikají tu interiérové příčky, montované haly na klíč nebo stropní podhledy. „V letošním roce jsou investice už v menším rozsahu. Soustředíme se teď na procesy, takže chceme investovat prostředky do nového informačního systému, investovat budeme konkrétně do softwaru a do výrobní linky,“ dodal Zlatníček.

Investice, které souvisejí s automatizací a robotizací, jsou v posledních letech těmi nejčastějšími, a to právě i kvůli zmíněnému nedostatku lidí na trhu práce.

„České firmy v posledních dvou letech intenzivně investovaly především do digitalizace, automatizace a robotizace a většina z nich v tom hodlá pokračovat v letošním i příštím roce, nicméně s o něco nižší intenzitou danou ochlazováním ekonomiky a jejich nižší ziskovostí,“ potvrzuje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. 

Ve firmě Technistone, kde se vyrábí tvrzený kámen a z něj hlavně kuchyňské desky, investovali v uplynulých dvou letech do nových linek a technologií. „Kontinuálně pokračujeme v investicích do zařízení, které pomáhají zlepšovat životní prostředí a i pracovní prostředí pro lidi, abychom mohli lépe reagovat na ne úplně ideální situaci na pracovním trhu,“ říká výrobní ředitel Technistone Jaroslav Hlaváček.

Podle aktuálních dat Evropské komise by měla letos česká ekonomika růst o 2,6 %. Příští rok pak o desetinu procenta pomaleji. „Tento růst české ekonomiky je pořád velmi dobrý, protože rosteme třikrát rychleji než Německo a jednou tak rychle, jak je průměr Evropské unie. A základními tahouny české ekonomiky jsou investice a spotřeba domácností,“ zdůraznila ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO).

  • Česká bankovní asociace - 2,4 %
    Česká národní banka - 2,5 %
    Ministerstvo financí - 2,4 %

Evropská komise počítá také s tím, že právě investice firem oproti loňsku o něco zpomalí. Podobně jako jiné instituce – například podle České bankovní asociace letos investice porostou o 3,6 procenta, oproti loňským deseti.

Podle ministra průmyslu a obchodu však záleží i na tom, kam investice firem směřují. „Pokud budeme investovat do inovací a do výzkumu, tak lze předpokládat, že i když třeba míra těch investic nebude tak velká, tak to, že to bude o vyšší přidané hodnotě, přinese efekt nejenom firmám, ale pochopitelně i státu,“ vysvětluje Havlíček.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska je logické, že po loňském prudkém nárůstu dojde k nějakému snížení. Vzhledem k nedostatku pracovních sil a tlaku na vyšší mzdy předpokládá, že řada firem bude investovat zejména do automatizace a robotizace.

Podle místopředsedy poslaneckého klubu Jan Skopečka (ODS) bude zásadní, jakým způsobem se bude vyvíjet zahraniční poptávka, a to zejména u našeho největšího souseda – Německa. „Pokud tam budeme cítit další oslabování a další růst nejistoty, což už několik měsíců cítíme, tak to samozřejmě bude mít na firmy nedobrý efekt tím, že nebudou investice chtít dramaticky zvyšovat,“ uvedl.

Německá ekonomika roste už deset let, tamní centrální banka však očekává za letošní druhé čtvrtletí mírný pokles. Loni se hrubý domácí produkt (HDP) Německa zvýšil o 1,4 procenta, což byl nejpomalejší růst za pět let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
11. 1. 2026

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
11. 1. 2026
Načítání...