Dostavbu dálnice D4 by měli zaplatit soukromníci

Nahrávám video
Dostavbu dálnice D4 by měli zaplatit soukromníci
Zdroj: ČT24

Ve světě se osvědčily, v Česku ale dosud vždycky skončily fiaskem. Ministr dopravy představil Senátu svůj plán znovu zkusit v tuzemsku rozjet tzv. PPP projekty. Státu při nich pomáhá soukromý kapitál. Resort chce tímto způsobem dostavět dálnici D4 Praha–Písek za skoro 25 miliard korun.

Křižovatka v Letech u Písku je jedna z nejnebezpečnějších na Jihu Česka. Kvůli častým nehodám má být proto do pěti let mimoúrovňová, a to v rámci dostavby dálnice D4. O kousek blíž k Praze už se staví. Budování pětikilometrového úseku začalo loni v dubnu. A právě na něj má nová část u Milína navázat. Celkem by tak mělo vzniknout 32 kilometrů dálnice, mezi Milínem na Příbramsku a Miroticemi na Písecku. Ministerstvo dopravy chce, aby úsek vybudoval soukromý investor na vlastní náklady a stát mu pak platí za bezchybný provoz na daném úseku po předem sjednanou dobu, v tomto případě dalších 25 let.

„D4 je vybraná proto, protože nepatří do takzvané sítě TEN-T, takže se z evropských peněz tak úplně financovat nedá,“ říká ministr dopravy Dan Ťok (nestr. za ANO). V roce 2021 navíc skončí přísun evropských peněz. V privátní sféře tak ministerstvo vidí alternativu.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Bylo by dobře, kdyby se i v České republice PPP projekty jaksi uchytily, vyzkoušeli jsme si je,“ míní senátor Pavel Eybert (ODS). Podle senátora Radka Martínka (ČSSD) však v současné době nejsou příliš příznivé podmínky na PPP projekty proto, že veřejný sektor, tedy stát, získává peníze levněji, než příslušné stavební firmy.

Záměr nicméně v lednu schválila vláda. Ministerstvo už taky vypsalo tendr na mezinárodního poradce. Právě při jeho výběru je podle senátorů na místě opatrnost. „Je to otázka odpovědnosti toho poradce, jeho motivace a hlavně rizik,“ upozorňuje ministr Ťok.

Ačkoli je to v zahraničí standardní, v Česku se zatím PPP projekty u dopravních staveb nikdy nepodařilo realizovat. V minulosti se stát neúspěšně pokoušel o zapojení soukromého kapitálu třeba při výstavbě jihočeské dálnice D3.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Domovy pro seniory odsouvají kvůli rozpočtovému provizoriu investice

Řada domovů pro seniory i dalších sociálních zařízení odkládá investice a někde se obávají i o mzdy. Nevědí totiž, kolik peněz letos dostanou na provoz. Většina je závislá na veřejných zdrojích. Kvůli rozpočtovému provizoriu ale teď stát může každý měsíc hospodařit nanejvýš s dvanáctinou loňského rozpočtu.
před 10 hhodinami

Solární panely i baterie letos zřejmě zdraží až o pětinu

Solární elektrárny budou letos zdražovat. Ceny fotovoltaických panelů a baterií mohou postupně vzrůst až o dvacet procent. Důvodem je růst cen jednotlivých materiálů, jejichž producentem je především Čína. Skokový růst kompletních zařízení zatím nehrozí, vyplývá z informací solární firmy Raylyst a Solární asociace.
před 19 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o letounech L-159 a zbrojním průmyslu

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v pátek uvedl, že armáda je od loňského podzimu připravena poskytnout Ukrajině čtyři letouny L-159. Podle něj by to nijak neohrozilo obranyschopnost Česka. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) prodej letounů nepodporuje a tvrdí, že žádné takové doporučení od vojáků nedostal. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích řekl, že ho prohlášení armády nepřekvapilo a zastává stejný názor, obranyschopnost Česka by to podle něj „nijak fatálně neohrozilo“. Poslanec Radek Koten (SPD) podotkl, že dodat „pouze holá letadla bez jakéhokoli servisu, náhradních dílů, bez vycvičených pilotů“ mu smysl nedává. V debatě moderované Lukášem Dolanským hosté hovořili rovněž o českém zbrojním průmyslu a vstupu zbrojařské skupiny CSG na burzu. Svůj komentář připojil také bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
před 22 hhodinami

Diag Human spustila exekuci na dvě firmy skupiny ČEZ

Česko-švýcarský podnikatel Josef Šťáva a společnost Diag Human spustili první kroky v exekuci na Česko. Týkají se lucemburských firem Gasnet a Czech Gas Networks Investments, ve kterých má podíl energetická skupina ČEZ. Píše to server Hlídací pes. Šťáva chce po tuzemsku peníze za překažený obchod s krevní plazmou, výše odškodného se odhaduje na 17 miliard korun. Kauza začala v devadesátých letech. Podle mluvčího skupiny ČEZ podnik žádné obstavené účty nemá.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Vstup na burzu udělal ze Strnadovy CSG nejhodnotnější firmu v Česku

Cena akcií zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada první den obchodování na nizozemské burze vzrostla o 31,4 procenta na 32,85 eura (téměř 800 korun). Svou tržní kapitalizací CSG překonala společnost ČEZ, čímž se stala nejhodnotnější firmou v Česku. Podle agentury Bloomberg je nyní Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě a třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let.
23. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Ústavní soud odmítl stížnost Vodňanské drůbeže kvůli nevyplaceným dotacím

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost společnosti Vodňanská drůbež ze skupiny Agrofert, která nesouhlasí se zamítnutím 75milionové dotace z Programu rozvoje venkova. Skupinu podle usnesení v době podání žádosti nadále nepřímo ovládal tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO). Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) v roce 2023 dotaci neposkytl kvůli obavám ze střetu zájmů. Česká televize to zjistila z usnesení zveřejněného na webu Ústavního soudu.
23. 1. 2026

EU chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, ale bude bránit své zájmy, řekl Costa

Evropská unie chce stabilizovat obchodní vztahy s USA, zároveň ale bude i nadále hájit své zájmy a bránit sebe, své členské státy, své občany i společnosti proti nátlaku. Po skončení mimořádného summitu EU v Bruselu to v noci na pátek uvedl předseda Evropské rady António Costa. Schůzka se konala v reakci na nedávná vyjádření a hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Grónska a možného zavedení cel proti některým evropským zemím. Česko na ní zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO).
22. 1. 2026Aktualizováno23. 1. 2026

Odbory a vláda se dohodly na růstu platů ve veřejném sektoru od dubna

Zástupci vlády a odborů se ve čtvrtek dohodli na růstu platů ve veřejném sektoru, sdělil předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Platové tarify nepedagogů či v kultuře vzrostou od letošního dubna o devět procent, sester a pečovatelů o pět procent. K tomu se přidá jedno procento na odměnách, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lékařům a zubařům se zvýší platy od dubna o dvě procenta, dodala. Na schůzku o platech navázalo koaliční pracovní jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
22. 1. 2026Aktualizováno22. 1. 2026
Načítání...