Praha – V Česku dneškem končí takzvané anonymní akcie. Podle nového protikorupčního zákona se majitelé cenných papírů musí k jejich vlastnictví přihlásit, jinak ztratí hodnotu. Anonymní akcie už loni zrušila vláda. Chce tak zabránit korupci a zneužívání veřejných peněz. Firmy s neznámým majitelem se totiž mohly ucházet i o státní zakázky. Jednou z nich byla třeba společnost Haguess, která stojí za projektem pražské Opencard.
Na základě zákona ke zvýšení transparentnosti akciových společností musí firmy své anonymní akcie zaknihovat u Centrálního depozitáře, imobilizovat, tedy fyzicky uschovat u banky nebo transformovat na listinné akcie na jméno.
Problém by se brzy mohl objevit u fotovoltaiků
Firmám, které se zatím nestihly zařídit, hrozí, že třeba nebudou moct vyplácet dividendu. Neúprosné budou úřady k firmám, které pobírají dotace za výrobu zelené elektřiny. Ročně si především fotovoltaici rozdělí až 45 miliard. A aby dostali za červenec dotace, musí v srpnu ukázat zaknihované akcie. Jinak budou bez peněz.
Také u solárních baronů má zprůhlednění vlastnické struktury firem jasný cíl: ukázat ty, kterým stát posílá veřejné peníze. Ovšem majitelé akcií jsou často o krok napřed. Ani nový zákon jejich identitu zřejmě neodhalí. Stačí totiž, aby sídlo přesunuli do zahraničí. Změnit své akcie by mělo ještě asi 14 tisíc společností, mezi nimi i zhruba 400 elektráren.
Všichni držitelé akcií na majitele se musí do konce června nechat zapsat do seznamu akcionářů. Pokud tak neučiní, nebudou moci vykonávat svá akcionářská práva. „Rozhodne-li společnost o rozdělení zisku, akcionáři, který akcie na majitele společnosti k výměně nepředložil, právo na dividendu nevznikne,“ upozornil advokát ze společnosti PwC Legal Ondřej Plánička.
Martin Urban, hlavní makléř, BROKERJET ČS
„Zajímavé je číslo z konce března, podle kterého přes 12,5 tisíce akciových společností ještě stále má akcie na majitele. A to bylo více než 50 procent akciových společností… Dá se očekávat, že soudy nebudou moc přísné. Nejdříve akciové společnosti zřejmě vybídnou k tomu, aby vše daly do pořádku.“
Pokud obchodní korporace ve stanovené lhůtě své společenské smlouvy zákonu nepřizpůsobí, rejstříkový soud je ke splnění této povinnosti ještě bez jakékoli sankce vyzve a stanoví jim přiměřenou dodatečnou lhůtu. Ačkoli zákon s nedodržením dodatečné lhůty nespojuje žádnou sankci, může příslušnou obchodní korporaci zrušit a nařídit její likvidaci.
Hospodářská komora považuje za vhodné řešení problému změnu zákonné lhůty pro přizpůsobení zakladatelských dokumentů na pět let. Prezident komory Vladimír Dlouhý v pátek dojednal s ministryní spravedlnosti Helenou Válkovou (ANO) alespoň to, že soudy nebudou v nejbližších měsících trestat firmy, které nestihnou revizi smluv vyžadovanou novým občanským zákoníkem. Válková o situaci informovala předsedy krajských a vyšších soudů. Pokud by přesto nastaly problémy, využije komora svou síť k identifikaci potíží a ministerstvo spravedlnosti přislíbilo pomoc při řešení.
Podle aktuálního průzkumu používá anonymní akcie dosud přes 11 tisíc společností, což je skoro polovina všech akciovek.
