Praha - Každý Čech starší třiceti let ztratil v roce 2012 v průměru 5 dní života kvůli znečištěnému ovzduší. Uvádí to Státní zdravotní ústav. Podle něj umírá každý rok kvůli špatnému vzduchu víc než 5 tisíc lidí předčasně.
Vážné účinky na lidské zdraví má jemný prach, pouhým okem neviditelný. Díky své velikosti projde dýchacími cestami do plic, odkud se může dostat až do krve a samočistící mechanismy lidského těla ho nezachytí. „Ty částečky prachu jsou tak jemné, že mohou způsobit mnoho reakcí,“ konstatovala vedoucí Centra zdraví a životního prostředí Helena Kazmarová. Prach tak může působit i na srážlivost krve, v dlouhodobém horizontu se může podílet na vzniku aterosklerózy i kardiovaskulárních akutních příhodách, doplnila.
Číslo vzniklo podle Státního zdravotního ústavu standardním postupem výpočtu. „Je to modelový výpočet, který vychází z klasických úmrtnostních tabulek, jakou mají lidé naději na dožití a jak je kvantifikován vliv prachu na úmrtnost,“ vysvětlila Kazmarová. Když se všechna data skombinují, je podle nich možné spočítat, kolik času předčasná úmrtnost kvůli ovzduší lidem ubere. „Celkově se tomu ukazateli říká ztracená léta života,“ poznamenala.
Největším znečišťovatelem je doprava
Právě k vyjádření tohoto ukazatele se odborníci uchylují proto, že údaje o překročení koncentrací jsou pro laiky těžko srozumitelné. „Přepočet na předčasné úmrtí nám pomůže ilustrovat, jaká ta situace je,“ uvedla. Nejde tak jen o pouhé překračování limitů, ale i o fakt, že kvůli tomu v České republice předčasně zemře stále více lidí.
Úplně vyhnout se mikroskopickým částím prachu nelze – jsou přítomny i v prostředí na prvním pohled čistém. Můžeme se ale snažit jejich koncentraci snižovat. Hlavním zdrojem znečištění je doprava. „Kdybychom o něco méně jezdili automobily a více chodili pěšky, byl by to jeden z malých příspěvků k tomu, aby to ovzduší bylo lepší,“ uzavřela Kazmarová.
