Brno - Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman podal k Nejvyššímu soudu dovolání ohledně sedmi případů, které soudy ukončily kvůli letošní novoroční amnestii. Informují o tom dnešní Hospodářské noviny. O zrušení amnestie Zeman usiluje mimo jiné ve známých případech společností Progres Invest a H-System, zaměřil se také na lidi, kteří před spravedlností uprchli do zahraničí.
„Úkolem státního zastupitelství není bojkotovat amnestii, protože ta je skutečně závazná, ale zajistit, aby se vztahovala na ty případy, na které se vztahovat má,“ řekl Zeman. Podle listu se chce ve svých dovoláních opřít o březnový výrok ústavních soudců. Amnestií se sice odmítli zabývat, ale naznačili, že uprchlíci před justicí by na ni nemuseli mít nárok. „Tím se argumentovat dá,“ uvedl Zeman.
Podle HN podal nejvyšší státní zástupce dovolání v případu Milana Šenfelda ze 27členné skupiny z Ostravska, která si brala na leasing luxusní auta, fingovala krádeže a pak vozy vyvážela za hranice. Šenfeld koncem 90. let uprchl a 12 let žil ve Spojených státech. Dalším uprchlíkem je podnikatel Jiří Štěpánek z Chrudimi, který se kvůli čtyřicetimilionovému podvodu devět let skrýval v Karibiku. Do Irska utekl Martin Bajger, který zbil souseda a sebral mu video a zlatý prsten.
Amnestii chce Zeman zrušit i v případu Martina Gutha stíhaného kvůli desetimilionovým podvodům a Martina Čihuly podezřelého, že obral stát na daních o 20 milionů korun. Oba případy soudy nestačily pravomocně ukončit v osmileté lhůtě, kterou stanovila amnestie.
Dovolání podal Zeman také kvůli amnestování Pavla Dvořáka, zakladatele společnosti Progres Invest, která připravila 36 000 lidí o půl miliardy korun. Amnestii chce zrušit rovněž v případě manažerů H-Systemu Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy, kteří se podíleli na miliardovém podvodu při stavbě rodinných domů. Státní zástupci a vyšetřovatelé už dříve uvedli, že složité případy s tisíci okradenými lidmi nebylo možné během osmi let dokončit.
Václav Klaus vyhlásil amnestii na Nový rok u příležitosti 20. výročí vzniku České republiky. Prominul nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které byly uloženy do konce loňského roku a nepřevyšují jeden rok v cele. Amnestie se týkala také trestů odnětí svobody u lidí, kterým letos bude 75 let a délka jejich trestu nepřesáhla deset let.
Největší kontroverze vyvolalo ustanovení, podle nějž Klaus zastavil pravomocně neskončené trestní stíhání, od jehož zahájení k 1. lednu uplynulo více než osm let. Nařízení se dotýká trestných činů se sazbou nepřevyšující desetileté odnětí svobody. Vztahuje se to i na několik velkých hospodářských kauz spadajících pod vrchní státní zastupitelství. Klaus se proti výhradám vyvolaným amnestií několikrát ohradil a označil je za kampaň proti své osobě.
