Praha - Radnice měst a obcí dnes tradičně vyvěsily tibetskou vlajku na připomínku 55. výročí protičínského povstání, při kterém zemřelo nejméně 80 tisíc Tibeťanů. Zapojily se ale i některé školy a firmy. Od 17:00 se lidé mohli zúčastnit i protestního setkání před čínskou ambasádou v Praze, které pořádalo hnutí Amnesty International.
Vlajku pro Tibet vyvěsily obce napříč Českem
Podle serveru Tibinfo v rámci mezinárodní kampaně „Vlajka pro Tibet“ vyvěsilo vlajku 599 českých obcí, měst, městských částí, magistrátů či krajů. Mezi nimi jsou hlavní město a jeho městské části, Brno, Děčín, ale rovněž menší obce jako Kostelecké Horky či Chropyně. Tibetskou vlajku na svých budovách vyvěsilo také 96 škol, a to jak základních, tak středních. Přidala se i Univerzita Pardubice a Masarykova univerzita.
Festival před branami ambasády
Před čínskou ambasádou v Praze-Bubenči se na podporu Tibeťanů sešly desítky lidí. Na happeningu, který pořádalo hnutí Amnesty International, zněla tibetská hudba, lidé si mohli prohlédnout tibetské písmo nebo oblečení, pro děti byly připraveny tibetské pohádky. Později lidé v rámci akce vypustili balonky v tibetských barvách s nápisy „Free Tibet“ a osobními vzkazy pro čínské představitele. „Netradiční festival před branami ambasády je jasným vzkazem čínské vládě - nenecháme vás zničit jedinečnou tibetskou kulturu a hodnoty,“ píše hnutí.
Mezinárodní kampaň „Vlajka pro Tibet“ vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě jako symbol podpory nenásilného boje Tibeťanů za svá práva a snahu o zachování národní identity. Česká republika se ke kampani připojuje pravidelně od roku 1996. „Kampaň ale nepodporují jenom města nebo školy. Vlajky vlají také na firmách, domech, kostelech, knihovnách a mnoha dalších místech. Po celé republice navíc probíhá řada doprovodných akcí,“ uvedla ředitelka Spolku Lungta Edita Kleckerová.
V desítkách českých měst v současné době zároveň probíhá přehlídka tibetské kultury Festival ProTibet (více čtěte zde).
Akce se tradičně konají 10. března k připomenutí velkého povstání proti čínské okupaci ve Lhase, při němž zemřelo nejméně 80 tisíc Tibeťanů. Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí.
Ondřej Klimeš, sinolog, Orientální ústav AV ČR
„Okupace nastala ve dvou fázích, v roce 1951, kdy byla uzavřena tzv. Sedmnáctibodová smlouva, která v některých aspektech Tibet podřizovala čínské kontrole, ale měla zachovávat v mnoha ohledech autonomii. Během 50. let vyšlo najevo, že autonomie fungovat nebude, a v roce 1951 vypuklo povstání, jehož potlačení se považuje za skutečný začátek souvislé, kontinuální čínské politiky v Tibetu.“
Sebeupálení jako protest
Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní lidská práva, včetně potlačování svobody slova, politického a náboženského vyznání nebo kulturní identity. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou. Za poslední čtyři roky si sebeupálení, coby nejkrajnější formu protestu proti politickému útlaku ze strany Číny, zvolilo přes 120 Tibeťanů.
Alena Ježková, spisovatelka, cestovatelka
„Do Tibetu jsem přišla severně od hranic s Nepálem. Vypadalo to tam jak na komunistické hranici – nesmějí převážet západní knihy, jste pod dozorem. Útlak je všude vidět. Vše má na sobě krustu systému, tady už se nedá hovořit o okupaci, síly jsou trvale přítomné. Atmosféra v zemi není dobrá.“
„My tu žijeme v ideálu, že se jednou dalajlama vrátí a Tibet bude osvobozen. Já teď tváří v tvář viděla situaci, že to tak zřejmě už nikdy nebude. Za 60 let čínské nadvlády přesáhlo násilně přestěhované čínské obyvatelstvo tibetské obyvatelstvo. Je tam 7,5 milionu Číňanů a 6 milionů Tibeťanů, kteří rozhodně nemají rovnocenné podmínky. Jsme svědky genocidy jednoho národa, který tu za 50 let nemusí být.“
„Území Tibetu je už více než 60 let kontrolováno čínskou vládou, která systematicky pracuje na zničení tibetských kulturních hodnot a tradic. Tibeťanům je násilně vnucována a podsouvána kultura čínská, ta tibetská má naopak zmizet ze světa,“ píše Amnesty International (více čtěte zde). Podle hnutí i v roce 2013 „pokračovalo zatýkání umělců, hlavně spisovatelů, zpěváků nebo významných tibetských duchovních a politických představitelů. Několikaleté tresty vězení dostali studenti z různých koutů Tibetu, nejčastěji v souvislosti s organizováním nenásilných studentských protestů.“