Praha - V Kongresovém centru Praha se dnes k neformálním rozhovorům sešli ministři spravedlnosti členských zemí Evropské unie. Jejich hlavní agendou je zejména problematika rodinného práva v EU. Zabývali se ale i videokonferencemi, tedy možností vyslýchat v přeshraničních případech svědky pomocí moderní techniky nebo pravidly pro rozvody mezinárodních párů.
Zavedení možnosti videokonferencí by mělo zrychlit řízení, zjednodušit některé procedury, jako například zasílání obsílek, a celkově přinést větší komfort pro svědky. Mohlo by pomoci i s případy, v nichž vystupují děti či další zranitelné osoby, kterým by vypovídání přímo před soudem mohlo z nějakých důvodů dělat problémy. V některých zemích EU, jako je například Portugalsko, už videokonference existují.
Za českého předsednictví by Praha chtěla dokončit jakýsi manuál, který by obsahoval konkrétní údaje, jaké možnosti a technická zařízení v jednotlivých zemích existují. K dispozici by mohl být na vznikajícím unijním jednotném portálu. „Filozofie v této oblasti je, aby justiční orgán kterékoli země EU ve chvíli, kdy potřebuje vyslechnout svědka z jiné země, mohl rychle zjistit, zda země, kde svědek je, má tato zařízení,“ řekl český ministr.
Evropský zatýkací rozkaz zkrátil vydávací řízení průměrně o 40 dnů
Ministři jednali i o zlepšení principu vzájemného uznávání v trestných věcech. Pokud je proti člověku vedeno několik trestních řízení v zemích EU, mohla by se v případě přijetí návrhu řešit v jedné zemi všechna naráz, což by vedlo především ke zjednodušení administrativy. Zástupci členských zemí se shodli, že vzájemné uznávání je třeba dále posilovat.
„Nejvíce se osvědčilo u takzvaného evropského zatýkacího rozkazu, který implementovaly již všechny země Evropské unie,“ řekl po jednání Pospíšil, podle kterého se díky tomu zkrátilo vydávací řízení v průměru o 40 dnů. Některé instrumenty procesního trestního práva postavené na vzájemném uznávání ale podle Pospíšila nefungují zcela ideálně: „Do budoucna bude nutné udělat jistou evaluaci a zjistit, jak který stát s těmito trestnými instituty nakládá.“
Vymáhání dědického práva by mohlo být jednodušší
Dalším klíčovým tématem dnešního jednání bylo i zlepšení vymáhání dědického práva, pokud měla zemřelá osoba majetek v zahraničí. V současné době musí dědicové do jednotlivých zemí přijet a řízení vést tam. Pokud by se ministři dohodli, mohlo by se nově vést dědické řízení pouze z jedné země. Nařízení o dědictví a závětích má Evropská komise předložit v průběhu českého předsednictví. „Většina členských zemí se shodla na tom, že jsme připraveni o tomto dokumentu jednat, nicméně všichni čekáme na jeho konečný obsah, abychom se mohli bavit o jednotlivostech,“ dodal Pospíšil.
Problematika mezinárodních rozvodů zatím vyřešená není. Smíšené páry přitom tvoří 16 procent všech manželství v EU a každoročně se jich kolem 170 tisíc rozvádí. Italské paragrafy například nedovolí rozvod dřív než po tříleté rozluce. Češi proto znovu otevřeli otázku, zda by Evropané neměli postup soudů sladit. Unie se ale stále nemůže dohodnout. Asi 10 členských zemí je pro ulehčení rozvodů, 10 zemí je spíše proti. „Vnímám to zatím tak, že by to byl pro Švédsko krok zpátky,“ uvedla například švédská ministryně Beatrice Asková. Expředsednická Francie naopak volá po větším sjednocení. Česká republika patří do skupiny, která vyčkává. Podle Pospíšila zatím převládá spíše pesimismus. Vše nyní záleží na Evropské komisi, která musí podle eurokomisaře Barotta zvážit, zda se jí v takovém rozložení sil vyplatí návrh podpořit.
Jako zástupce českého předsednictví EU řídil summit ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Zasedání šéfů resortu spravedlnosti z 27 zemí unie navazuje na čtvrteční jednání ministrů vnitra. Na něm se unijní státy pod taktovkou ministra Ivana Langera snažily řešit například problémy provázející vznik nového schengenského informačního systému, který slouží mimo jiné k výměně dat o kradených věcech či ztracených dokladech.
