Praha - Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský si není jistý, zda je v kompetenci ÚS přezkoumávat rozhodnutí prezidenta o amnestii. Zatím podle něj také zůstává nejasné, jestli má skupina senátorů právo tento krok hlavy státu napadnout ústavní stížností. Řekl to v pořadu Partie televize Prima. Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová ale v Otázkách Václava Moravce poukázala na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, podle které je za určitých okolností zrušení amnestie možné. Podle Wagnerové by proto měla podání návrhu k ÚS předcházet diskuse v Senátu i za účasti prezidenta a odborníků, aby z případné ústavní stížnosti nebyla blamáž.
Skupina senátorů nesouhlasí s rozsahem amnestie. V pondělí chce proto odeslat Ústavnímu soudu návrh na zrušení její části. Konkrétně senátoři chtějí napadnout článek II. vyhlášené amnestie, kterým hlava státu nařídila zastavit trestní stíhání trvající déle než osm let, u kterých hrozí nejvýše desetileté vězení.
V případě, že ÚS skutečně stížnost od senátorů obdrží, bude podle Rychetského nejprve zkoumat otázku takzvané aktivní legitimace. „Tedy, jestli je vůbec možné, aby skupina senátorů podala návrh na přezkoumání amnestie prezidenta republiky,“ uvedl. Poté se bude muset ÚS vypořádat s otázkou, jestli je v jeho kompetenci tento typ rozhodnutí hlavy státu přezkoumávat nebo dokonce zrušit. Rychetský dodal, že se Ústavní soud nebude v žádném případě rozhodovat o tom, zda souhlasí, či nesouhlasí s amnestií. Je to výlučné právo prezidenta republiky a premiéra Petra Nečase (ODS). Předseda ÚS však zopakoval, že podle něj byla amnestie diletantsky připravená.
Novoroční amnestii v Otázkách Václava Moravce komentovali i oba postupující kandidáti na prezidenta. Miloš Zeman prohlásil, že amnestii vyhlašovat nebude. Na té současné mu pak vadí zejména její druhá část, tedy zastavení některých dlouhotrvajících kauz. Karel Schwarzenberg by pro amnestii byl. Jenom ale tehdy, pokud by se týkala pouze nedbalostních trestných činů.
Miloš Zeman: „Článek dva je podle mého názoru více než hloupost, je to zločin.“
Karel Schwarzenberg: „Tento způsob amnestie byl poněkud nešťastný.“
Wagnerová ale v OVM poukázala na to, že když Evropský soud pro lidská práva přezkoumával udělení amnestie na Slovensku, uvedl, že ji lze zrušit mimo jiné kvůli průvodním okolnostem, které nebyly tomu, kdo amnestii udělil, předem známy. „V médiích jsme slyšeli, že pan prezident si nezjednával jasno, na jaké případy ta věc dopadne,“ poznamenala.
Prezidentův politický tajemník Ladislav Jakl na to ale reagoval slovy, že kdyby si prezident zjišťoval konkrétní jména lidí, byl by oprávněně napaden, že amnestii zkonstruoval. Wagnerová ale podotkla, že si měl prezident alespoň nechat zjistit, na jaké případy typologicky amnestie dopadne. Proč to neudělal, tomu nerozumí: „To nedává vůbec žádnou logiku.“ Podle Jakla ale typologická analýza provedena byla: „Pan prezident nechtěl, aby do této kategorie spadaly nejzávažnější kriminální trestné činy jako třeba vraždy, obchod s drogami nebo vážné případy korupce. Proto u této skupiny stanovil tu hranici deset let.“
Klaus: Na uvolněná místa po amnestovaných čeká 6 198 odsouzených
Prezident Václav Klaus dnes zopakoval, že amnestie byla racionálním krokem. Na uvolněná místa po vězních podel něj čeká 6 198 odsouzených. Ověřoval si to na ministerstvu spravedlnosti. Odmítl proto názory, že ulice po amnestii zaplaví tisíce bývalých trestanců. „Až opravdu hlavy zchladnou, všichni pochopí, že amnestie byla velmi rozumným a promyšleným krokem… Jestli se dostalo z věznic, a já to věděl, řádově kolem šesti tisíc vězňů, a někdo říká, že přibyde trestaných na ulicích, není to pravda,“ uvedl prezident na startu Jizerské padesátky. Amnestie podle něj umožní, aby se do vězení dostaly tisíce lidí, kteří tam patří, ale dosud čekaly na uvolnění místa.
