Brno - Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl stížnost malých stran na rozdělení hlavního města do sedmi obvodů v loňských komunálních volbách. Potvrdil tak předchozí verdikt Městského soudu v Praze a definitivně uzavřel cestu k opakování voleb v metropoli. Soudci zároveň odmítli návrh na zrušení části zákona o volbách do zastupitelstev obcí. Sporná část normy stanovuje, že obec lze rozdělit do obvodů nejpozději 85 dní před konáním voleb. Podle malých stran jde o příliš krátkou lhůtu. Stížnost podali zelení, SNK ED a Věci veřejné spolu s osmi Pražany. Dokazování a závěrečné návrhy dnes trvaly čtyři hodiny, soud jednání dvakrát přerušil. Proti zamítnutí návrhu hlasovalo pět ústavních soudců. Celý záznam jednání z Ústavního soudu přiřadíme později.
ÚS připustil, že rozdělení města na obvody skutečně mělo vliv na výsledek voleb, respektive dělbu mandátů. Podle soudce zpravodaje Jiřího Nykodýma se ale v řízení před ÚS nepodařilo prokázat účelovost zřízení sedmi obvodů, o kterém rozhodlo zastupitelstvo ještě za dominance ODS. „Takový důkaz stěžovatelé nepřinesli. Jejich argumentační potenciál se pohybuje v kruhu,“ uvedl při čtení nálezu.
Soud také uznal, že se kvůli rozdílné velikosti obvodů lišila míra, v níž mohli jednotliví voliči ovlivnit složení zastupitelstva. Vytvoření stejně velkých obvodů prý ale není možné. „Rozdělíme-li volební území na obvody, vždycky dochází k nějaké nerovnosti hlasů. A pro Ústavní soud je to porušení ústavy teprve v momentě, kdy by ta nerovnost překročila třeba 15, 20 procent, což ale nebyl tenhle případ,“ dodává právník Jan Wintr.
Důvodem k zásahu se nestal ani zvýšený práh pro vstup strany do zastupitelstva, který se kvůli rozdělení města pohyboval mezi sedmi a osmi procenty. Soudci zdůraznili také to, že volby do pražského zastupitelstva se konají pokaždé podle jiných pravidel a žádný ideální model se zatím nenašel.
Karolína Peake:
„Využijeme všech možností parlamentní a hlavně koaliční strany k předložení takového volebního zákoníku, který nebude do budoucna poskytovat prostor pro podobné ovlivňování voleb.“
Místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake i předseda zelených Ondřej Liška rozhodnutí ÚS plně respektují. Peake v rozhovoru pro ČT uvedla, že VV nyní využijí všech možností k předložení takového volebního zákoníku, který nebude do budoucna poskytovat prostor pro podobné ovlivňování voleb. Liška dodal, že v tomto ohledu mají VV a také TOP 09 jeho plnou podporu. Je to podle něj jediná cesta, jak zabránit, aby v budocnosti nedocházelo ke svévolnému a účelovému zneužívání tohoto zákona. Liška si také pochvaloval, že byť byla stížnost nakonec neúspěšná, tak prý vyzdvihla politickou kulturu v Česku.
Zástupci menších stran označili při závěrečných řečech rozdělení Prahy za účelové. Požadovali, aby ÚS zrušil verdikt Městského soudu v Praze a nařídil mu nové projednání volební žaloby. Předseda zelených Ondřej Liška se domnívá, že jeho strana byla významně poškozena na svých právech. Místopředsedkyně Věcí veřejných Karolína Peake tvrdila, že nepřehledný systém navíc mátl voliče. Právník magistrátu Roman Felix naopak uvedl, že má spor politické pozadí.
Výroky před Ústavním soudem:
Ondřej Liška (SZ): „Byli jsme významně poškozeni a zkráceni na svých právech.“
Karolína Peake (VV): „Systém je podle mého názoru nepřehledný a občanům nejasný. Zásadně nesouhlasím s tvrzením, že rozdělení Prahy volby zjednodušilo.“
Roman Felix (právník magistrátu): „Oprostěte se, prosím, od sympatií a antipatií k jednotlivým stranám, od toho, jak vám konvenuje koalice na magistrátu, a zapomeňte na mediální atmosféru.“
Z patnáctičlenného pléna se dnes sešlo 14 soudců, chyběl místopředseda ÚS Pavel Holländer. K případnému zrušení rozsudku Městského soudu v Praze, jež by otevřelo cestu novým volbám, je potřeba osm hlasů. Proti zamítnutí návrhu bylo pět soudců. Za Stranu zelených přijel do Brna předseda Ondřej Liška, SNK ED zastupuje místopředseda Jiří Witzany, Věci veřejné místopředsedkyně Karolína Peake. Jejich společným advokátem je Pavel Uhl. Za magistrát vystupuje právník Roman Felix.
Ústavní soud dnes poprvé veřejně prezentoval posudky, které si nechal vypracovat. Vyplývá z nich, že více obvodů při komunálních volbách v Praze znamená pro menší strany obtížnější cestu k mandátům v zastupitelstvu. Autory posudků jsou politologové Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého v Olomouci a Jan Outlý z Metropolitní univerzity v Praze. Při loňských volbách se práh pro získání mandátů v důsledku rozdělení města pohyboval mezi sedmi a osmi procenty. Zelení spolu s SNK ED získali 5,9 procenta hlasů, VV dostaly 5,66 procenta.
Politologové také spočítali, že kdyby Prahu tvořil jediný obvod, k nynějším zastupitelům TOP 09, ODS, ČSSD a KSČM by přibyli také čtyři zástupci Věcí veřejných a čtyři kandidáti Strany zelených a SNK ED. Vítězná TOP 09 by místo 26 mandátů měla jen 22 křesel. ODS by spadla z 20 mandátů na 16 a sociální demokraté ze 14 na 13 křesel. ODS a ČSSD by tak nemohly vytvořit většinovou koalici. Politologové ale také upozorňují, že v případě jediného obvodu by kandidátky vypadaly úplně jinak, a tím pádem by se mohly lišit i preference voličů. Propočet je tak třeba brát s rezervou.
Právník magistrátu: O údajné analýze ODS nikdo na radnici neví
Soudce Vojen Güttler se účastníků řízení ptal i na údajnou analýzu, kterou si prý před volbami objednala ODS a jež údajně dokládá, že strana věděla o důsledcích rozdělení města pro menší strany. Právník magistrátu Felix tvrdí, že o podobném dokumentu nikdo na radnici neví: „Ani jeden z dotázaných představitelů minulého ani současného vedení magistrátu nevěděl o žádné analýze, žádná taková analýza nebyla zpracovávána na základě objednávky magistrátu, není o ní jakákoliv povědomost.“ Liška potvrdil, že malé strany analýzu soudu jako důkaz nenabídnou. „Není z ní zřejmé, kdo si ji objednal,“ dodal.
Volby v Praze vyhrála TOP 09, ale koalici utvořili sociální a občanští demokraté. ODS a ČSSD mají dohromady v třiašedesátičlenném zastupitelstvu 34 křesel. Bez rozdělení Prahy do více volebních obvodů by koalice ODS a ČSSD zřejmě metropoli vládnout nemohla, obě strany by totiž neměly dost mandátů.
