Ústavní soud: Beztrestnost poslanců nepokrývá kuloáry nebo internet

Beztrestnost poslanců se podle Ústavního soudu týká jen jejich projevů k ostatním zákonodárcům. Výroky v kuloárech, na internetu nebo pro televizi nepokrývá. Soud tak zároveň zamítl stížnost exposlance Otta Chaloupky, který za výroky o Romech na sociální síti Facebook dostal podmíněný půlroční trest.

Ústavní soud zúžil výklad poslanecké beztrestnosti za projev. Vymezil se tak vůči starším verdiktům Nejvyššího soudu, který takzvanou poslaneckou indemnitu, tedy beztrestnost poslance či senátora za jeho výroky a projevy, vykládal mnohem šířeji. Ústavní soud neměl v minulosti příležitost vyjádřit se k jeho rozhodnutím. Své argumenty tak shrnul až v nynějším nálezu. Ústavní soud podle soudkyně zpravodajky Kateřiny Šimáčkově zdůraznil, že poslanecká indemnita není jakousi výhodou, něčím mimořádným, ale že se jedná o důležitý nástroj, který slouží parlamentu jako celku. „Je to ochrana parlamentní debaty, nikoli možnosti poslance říkat si, co chce,“ uvedla.

Beztrestnost se nevztahuje na soukromá jednání a projevy poslance. „Z toho mimo jiné vyplývá, že pokud poslanec v průběhu schůze Poslanecké sněmovny poskytne rozhovor celostátní televizi, i kdyby to bylo přímo v sále, kde schůze probíhá, nejde o projev chráněný parlamentní indemnitou, protože to není projev směřující vůči jiným poslancům, ale projev, který je funkčně totožný s projevem v televizi mimo budovu parlamentu,“ uvedla soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková. Totéž platí pro blogové příspěvky, sms zprávy nebo tweety poslané při schůzi sněmovny nebo Senátu.

Podle ústavních soudců není takzvaným chráněným projevem například uzavření smlouvy mezi dvěma lidmi, fyzický útok, uvedení falešných údajů v souvislosti s poslaneckými náhradami, nabídnutí nebo přijetí úplatku ani vzdání se mandátu.

Tři podmínky beztrestnosti podle ÚS

  • Zaprvé musí jít o sdělení informace nebo vyjádření názoru slovem, písmem, obrazem či jiným způsobem. 
  • Zadruhé politik musí projev vyslovit na schůzi sněmovny, Senátu, výboru, podvýboru či komise. Stranickými kluby se nález nezabýval. 
  • Zatřetí sporný projev nesmí směřovat výhradně navenek, naopak musí směřovat vůči dalším účastníkům parlamentní debaty v širším slova smyslu, kterými jsou poslanci, senátoři, případně prezident či jiný účastník schůze.
Nahrávám video

Chaloupka psal, že po dalších provokacích muže nastat „mazec“

Soudci tak nevyslyšeli ani stížnost bývalého politika Věcí veřejných Otto Chaloupky, který argumentoval právě tím, že sporné příspěvky zveřejnil jako poslanec, a to dokonce přímo ze sněmovny. Chaloupka se brání, že nevyjádřil svůj názor, ale že konstatoval fakta. „Popsal jsem situaci, která v té době byla aktuální. To by, myslím, nemělo být trestným činem,“ uvedl Chaloupka s tím, že  by takové příspěvky poslanec zveřejňovat měl. „Sedí ve sněmovně, reprezentuje početnou skupinu obyvatel a má mít právo vyjádřit stanovisko těchto obyvatel,“ uvedl.

Obžaloba se týkala toho, že politik zveřejnil příspěvek k dění v Duchcově na Teplicku, kde skupinka Romů napadla manželský pár, což vyvolalo protiromské nálady. „Slušní lidé dlouho snášeli vaše krádeže, agresivitu a neoprávněné požadavky na další a další výhody,“ napsal Chaloupka v textu, který reagoval na vyjádření jistého romského předáka. V následné diskusi na Facebooku doplnil, že „lidi jsou na hraně“ a že po pár dalších provokacích může začít „mazec“. „Už slyším ten řev. Bude jedno, jak rychle umíte utíkat,“ napsal politik. 

Nejvyšší soud byl příznivý pro Bártu i tři exposlance

Nejvyšší soud v minulosti v kauzách Víta Bárty a tří rebelujících exposlanců ODS kontroverzně rozhodl o vynětí z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve sněmovně. Bárta po rozhodnutí Nejvyššího soudu nebyl dále souzen za to, že spolustraníkům na jednání poslaneckého klubu Věcí veřejných nabídl výhodnou půjčku. Exposlanci měli podle původního obvinění složit své mandáty výměnou za slib míst ve státních firmách. Chaloupkovi ale Nejvyšší soud podobnou ochranu neposkytl. Sporné texty na Facebooku prý nevznikly v souvislosti s výkonem poslaneckého mandátu a nespadají mezi chráněné projevy v rámci soutěže politických sil.

Vít Bárta
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Eugene Martin Nugent, který se narodil v Irsku. Jmenoval ho papež Lev XIV., oznámil Vatikán.
před 4 mminutami

Sjezd sudetských Němců by se mohl konat střídavě v Česku a Bavorsku, navrhl Posselt

Sudetští Němci i Češi v pondělí na závěr sjezdu krajanského sdružení v Brně položili květiny k památníku obětí okupace v Kounicových kolejích. Zazněla modlitba i požehnání na cestu v obou jazycích. Také poslední akci sudetských Němců v Brně provázel protest, tentokrát poklidný. Předák sdružení Bernd Posselt pro bavorskou stanici BR navrhl, že by se v budoucnu akce mohla konat střídavě v Bavorsku a Česku. Příští rok se uskuteční v Norimberku.
11:11Aktualizovánopřed 5 mminutami

ERÚ uvolní blokovaný příkon, slibuje si miliardové úspory

Energetický regulační úřad (ERÚ) od příštího roku upraví tarifní strukturu na hladině vysokého napětí (VN) i velmi vysokého napětí (VVN). Změny mají v sítích uvolnit až 3300 megawattů (MW) příkonu, což je patnáct procent kapacity soustav. Úřad si od úprav slibuje omezení zbytečných investic, což by v budoucnu mohlo snížit výdaje na regulované platby až o tři miliardy korun ročně. Průmyslové svazy změny tarifů ERÚ uvítaly.
11:38Aktualizovánopřed 27 mminutami

Žalobce Vagai dostal důtku, nebránil se proti vydání počítačů Jiřikovskému

Státní zástupce brněnského krajského státního zastupitelství Marek Vagai dostal důtku za to, že se nebránil proti rozhodnutí soudu, který loni v lednu vydal již dříve odsouzenému Tomáši Jiřikovskému zajištěné počítače. Elektronika pravděpodobně skrývala přístup k bitcoinovým peněženkám. Jiřikovský následně daroval část bitcoinů se sporným původem ministerstvu spravedlnosti. Důtku Vagaiovi navrhl jeho nadřízený, kárný senát Vrchního soudu v Olomouci v pondělí schválil návrh dohody o vině a kárném opatření. S ohledem na dohodu neprováděl dokazování.
před 1 hhodinou

Nejednotnost NATO v souvislosti s Íránem nevyslala dobrý signál, řekl Koudelka

Nejednotnost v Severoatlantické alianci (NATO) v souvislosti s konfliktem v Íránu nevyslala dobrý signál, prohlásil na bezpečnostní konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Považuje to za chybu. Válka s Íránem podle něj zásadně ovlivňuje současnou ekonomickou a bezpečnostní situaci ve světě. Koudelka mluvil také o lednovém zadržení člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Ukazuje to podle něj schopnost zasahovat proti protivníkům, ale má i symbolický význam. Současná bezpečnostní situace je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky nejsložitější od studené války.
09:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 1 hhodinou

NKÚ: Peníze na covidové zotavení nemocnice využily z části neúčelně

Peníze určené na posílení odolnosti a připravenosti klíčových tuzemských nemocnic na možné hrozby přispěly k tomuto cíli jen omezeně. Příjemci je z části vynaložili neúčelně a neefektivně. Nemocnice pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo pro ně neměly dostatek kvalifikovaného personálu. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
před 3 hhodinami

Koaliční rada projedná návrh zákona o veřejnoprávních médiích

Koaliční rada by se měla vpodvečer zabývat návrhem zákona o médiích veřejné služby. K návrhu ministerstva kultury přišlo přes tři sta připomínek od České televize (ČT), Českého rozhlasu (ČRo), komerčního sektoru, ale i resortu financí, vnitra a dalších ministerstev. Po dohodě v koalici předlohu dostane k projednání vláda. Podle dřívějších informací premiéra Andreje Babiše (ANO) by měla vzniknout pracovní skupina za účasti generálních ředitelů obou veřejnoprávních institucí.
před 3 hhodinami
Načítání...