Praha - Pracovníci Ústavu pro studium totalitních režimů budou dále zkoumat události z jara roku 1950, které vedly k odsouzení někdejšího západního agenta Miroslava Dvořáčka. V televizi Prima to řekl mluvčí ústavu Jiří Reichl. Před týdnem ústav zveřejnil dokument, podle něhož v případě jeho udání mohl figurovat spisovatel Milan Kundera. Ten to však rozhodně popřel. Později prohlásil pamětník Zdeněk Pešat, že udával další aktér této kauzy, Miroslav Dlask, a nikoliv světoznámý spisovatel.
Udal agenta Dvořáčka Kundera, nebo Dlask? Historici budou dál bádat
„Tím, jak se objevila nová svědectví a nová tvrzení, kolegové jsou připraveni dotyčné lidi, kteří k tomu nyní mají co říct, vyzpovídat. Stejně to platí o panu Kunderovi,“ řekl Reichl. Dříve ústav uváděl, že případ se týká především Dvořáčka a po případné Kunderově roli v něm již nebude pátrat.
Autor článku o údajném udání Milana Kundery nepředpokládá, že by případná nová svědectví mohla zcela zvrátit výsledky jeho bádání. Adam Hradilek to uvedl v telefonickém rozhovoru s ČTK ze Spojených států, kde je na stipendijním pobytu. „Pokud se neobjeví nějaké další archivní materiály a pokud pan Kundera nepromluví o tom, co se tenkrát událo, nepředpokládám, že by došlo k nějakým zásadním obratům,“ řekl. Zároveň uvedl, že je naprosto přesvědčen o tom, že Milan Kundera obdržel fax, který mu s žádostí o reakci na zjištěná fakta zaslal 11. září; Kundera to popřel. Hradilek říká, že má výpis z faxu, na němž je jako příjemce uvedeno Kunderovo jméno.
Pohnutý osud Miroslava Dvořáčka
Někdejší agent Dvořáček podle ústavu uprchl v roce 1949 do tehdejšího západního Německa. Do vlasti se vrátil jako takzvaný agent chodec. V Praze ale náhodou potkal svou známou Ivu Militkou, k níž na kolej si uložil kufr. Když si pro něj později přišel, čekala na něj policie a zatkla ho. Na to, že Dvořáček se na koleje vrátí, bezpečnost podle ústavu upozornil právě Kundera. Dvořáček strávil 14 let ve vězení, nyní žije ve Švédsku.
Kundera však v rozhovoru pro ČTK důrazně popřel, že v 50. letech kohokoli udal. Kunderovo tvrzení ve středu podpořil literární historik Zdeněk Pešat. Podle něj Dvořáčka udal tehdejší student pražské filozofické fakulty Miroslav Dlask. S tím se tehdy znala a později si ho vzala za muže Iva Militká. Ústav si její výpovědí doplnil jediný dokument, který ke Kunderovi má, tedy policejní záznam o oznámení Dvořáčkova pobytu. Militká uvedla, že Dlask o Dvořáčkovi řekl Kunderovi; ten byl tehdy předákem koleje, kde chtěl Dvořáček přespat.
Kromě Dlaska už pravděpodobně nežije ani policista, který hlášení o Dvořáčkovi přijímal. Ústav si jeho smrtí ale není jistý, jeho mluvčí dnes řekl, že to pracovníci ústavu jen předpokládají, neboť policista se narodil v roce 1908.
Za způsob, jakým ústav svá zjištění prezentoval, sklízejí jeho pracovníci kritiku od jiných historiků. Jako porušení pravidel vědecké práce označují především to, že se spokojil s jediným dokumentem, který nedostatečně interpretoval. Vytýkají také ústavu to, že se více nesnažil kontaktovat Kunderu. V jediném faxu z 11. září ho ústav požádal, aby si vzpomněl na události na zmíněné koleji v roce 1950, neuvedl však, co našel v archivech. Šéfredaktor literárního měsíčníku Host Miroslav Balaštík dnes řekl, že obsah faxu byl manipulativní. Kritizoval takovou práci ústavu - podle něj podobné zveřejnění archivních dokumentů nepomáhá tomu, aby bylo něco objasněno. Tohle byl lynč a bude z toho mezinárodní ostuda, uvedl. Za Kunderu se staví nejen čeští spisovatelé a literární historici, ale i zahraniční intelektuálové.
Policejní spis
