Počet ilegálních běženců zadržovaných na českém území stále roste, a přestože se je úřady snaží vracet do zemí, kde vstoupili do schengenského prostoru, ubytovací kapacity přestávají stačit. Zařízení v Zastávce u Brna hlásí stop-stav, Bělá pod Bezdězem je na hraně své kapacity. Ministerstvo vnitra proto chce jednat s Vyšními Lhotami a Moravskoslezským krajem o dřívějším otevření zdejšího areálu.
V rukou cizinecké policie se od pátku do neděle ocitlo 197 dalších uprchlíků bez dokladů, jenom dnes policisti zadrželi dalších 22 běženců. Od poloviny června, kdy ministr vnitra Milan Chovanec kvůli migraci zesílil kontroly, v republice uvízlo více než tisíc uprchlíků (1008) a zatímco donedávna policie zadržovala jednotlivce, nyní se jedná o celé skupiny.
„Počty migrantů v Česku stále stoupají, v posledních dnech skoro až dramaticky,“ potvrzuje mluvčí Ředitelství služby cizinecké policie Kateřina Rendlová. Každý den je v průměru zatčeno 42 migrantů, před dvěma měsíci to byla jen třetina.
Se stoupajícím počtem běženců, zadržených na českém území, už přestávají stačit kapacity místních uprchlických táborů. V zařízení Bělá pod Bezdězem je nyní umístěno 467 cizinců, a pohybuje se tak na hraně své kapacity. V Zastávce u Brna jde o 194 běženců a od neděle, kdy jich sem dorazilo třicet, hlásí stop-stav.
„Zatím to pořád nějak vychází, že někteří cizinci odejdou a jiní přijdou, ale je pravda, že jsme téměř na stropě. Otázka kapacity je potřeba urychleně řešit a v řádu těchto dnů musí padnout rozhodnutí, kam se budou cizinci umisťovat,“ dodává mluvčí Rendlová.
Nedostačujícími kapacitami v Zastávce a Bělé se zabýval i krizový štáb ministerstva vnitra. Už zítra proto jeho pracovníci vyrazí do Vyšních Lhot, kde budou se starostkou a hejtmanem jednat o případném dřívějším otevření zdejšího areálu. V první fázi by měl pojmout až 220 uprchlíků, kapacita zařízení je ale více než dvojnásobná. Objekt ovšem dosud není připraven. „Technické připravení, oplocení a připojení datových okruhů je velice rychlé. Jakmile bude vydáno rozhodnutí o aktivaci toho zařízení, tak to může být v řádu dnů,“ dodává první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.
Česko není cílem cesty
Ačkoli běženci přejíždějí přes státy Schengenu, od Řecka přes Maďarsko a Rakousko, většina z nich nemá za cíl Česko, ale bohatší země evropského severozápadu – Německo nebo Švédsko. „V České republice jsem za dobu, kdy tady tlumočím, nezažil, že by tu někdo žádal o azyl,“ uvádí Jarkas. Lidé podle něj vědí, že je v západní Evropě čeká snazší život, jsou tam lepší sociální systémy, přístup správních orgánů.
Jarkasovým slovům odpovídají i aktuální údaje ministerstva vnitra; ze stovek zadržených nelegálních uprchlíků požádali o azyl pouze jednotlivci. Podle zástupkyně ředitele odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavly Novotné od začátku roku do dneška požádalo o azyl 885 lidí, kteří se dostali do přijímacího střediska v Zastávce a následně do pobytových středisek v Kostelci nad Orlicí či Havířově. „To číslo je vyšší než v minulých letech, ale ne nějak dramaticky. Například za celý rok v roce 2013 to bylo 800 žadatelů a v roce 2014 1100 žadatelů o azyl,“ řekla Novotná.
Mnozí z nich přitom ani nevědí, v jaké zemi jsou zadrženi. "Běženci často ani nevědí, co je Česká republika, jsou nešťastni z toho, že sem nechtěli. Jsou zadrženi, protože jsou na českém území neoprávněně. Pak jsou vráceni do státu, odkud přijeli," popisuje překladatel a soudní tlumočník původem za Sýrie Loai Jarkas. Sice u nás mohou požádat o azyl, pokud tak už neučinili v jiném státě, ale nechtějí čekat, berou to tak, že jsou nedobrovolně umístěni. "Nemohou nikomu zavolat, dát o sobě vědět. Jsou z toho nervózní," dodává Jarkas.
Kamionem i vlakem
Na cestu se nejprve vydávají hlavně mladí muži. Když se uprchlík dostane do Německa nebo do Švédska a úřady přijmou jeho žádost o azyl, začne požadovat řízení o sloučení rodiny. Tak se do hostitelské země snaží dostat svou ženu a děti, aniž by musely podniknout strastiplnou cestu. Pokud jde o národnostní spektrum, nejpočetněji jsou mezi běženci zastoupeni Syřané, Afghánci, Iráčané a Pákistánci. Nejvíce případů zadržení neoprávněných migrantů vykazuje jižní Morava, potom Praha, Ústí nad Labem a střední Čechy.
Nejčastější způsob, jakým se do Česka migranti dostávají, jsou dálkové mezinárodní spoje: vlaky a mezinárodní autobusy, ale v poslední době bylo zjištěno hodně případů i v nákladních automobilech. Policie se snaží na aktuální situaci reagovat. „Přesouváme síly a prostředky tam, kde jsou potřeba. V nejexponovanějších krajích vypomáhají policisté z méně zasažených krajů a takto situaci ještě zvládneme,“ vysvětluje Rendlová.
Minulý týden ve čtvrtek se zhruba padesátka migrantů pokusila utéct z detenčního zařízení v Bělé pod Bezdězem, kde čekali na vyhoštění. Žádali okamžité propuštění, odchod do Německa a navrácení mobilních telefonů a peněz. V pátek toto středisko navštívil ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a policejní prezident Tomáš Tuhý. Poté se asi stovka uprchlíků začala opět bouřit a demolovat zařízení. Nakonec musela zasáhnout policie. Teď je tam klid, běženci se chovají v souladu s místním řádem a k žádným dalším nepokojům nedošlo, přesto na místě zůstává z preventivních důvodů asi čtyřicítka policistů.
