11. listopad je po celém světě věnovaný vzpomínce na válečné veterány. V Česku na řadě akcí po celé zemi lidé vzpomínají na vojáky, kteří bojovali v obou světových válkách i novodobých konfliktech. Symbolem Dne válečných veteránů jsou červené květy vlčích máků.
Svět zbarvily vlčí máky, připomíná si Den válečných veteránů
Největší vzpomínková akce v Česku proběhla už tradičně na pražském Vítkově. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) ocenil 53 veteránů, vojáků ve výslužbě, odbojářů i aktivních vojáků. Prezident Miloš Zeman pak jmenoval do generálské hodnosti vojenského pilota z druhé světové války Imricha Gablecha, který nedávno oslavil sté narozeniny. Jeho osudu se věnoval i cyklus České televize Neznámí hrdinové.
Na náměstí Míru v Praze si mohou zájemci prohlédnout vojenskou techniku, například obrněný transportér Pandur nebo lehké obrněné vozidlo Iveco. Ministerstvo obrany zde představuje i projekt Příprava občanů k obraně státu.
Země, která si válečných veteránů neváží, si neváží sebe sama.
Den válečných veteránů si připomínají také lidé a vojáci na dalších místech hlavního města, v Brně, Vyškově, Pardubicích, Bechyni, Karlových Varech, Strakonicích a dalších městech. Příslušníci aktivních záloh uctili památku válečných veteránů tím, že přišli do své civilní práce v uniformě.
GALERIE
Den veteránů
Česko má 817 veteránů z 2. světové války
Ministerstvo obrany nyní eviduje 817 válečných veteránů z druhé světové války a 12 908 novodobých veteránů, kteří se zúčastnili zahraničních misí v uplynulých 25 letech.
Novodobým válečným veteránům chce obrana nabízet rekvalifikace pro práce u resortních státních podniků. Vojáci by tak mohli pracovat třeba jako opraváři vojenské techniky nebo hlídat některé armádní objekty.
GALERIE
Veteráni
Ministerstvo chce také pro veterány rozšířit preventivní zdravotnickou péči a do dvou let i kapacity dlouhodobé péče, sociální služby nebo možnosti trvalého ubytování ve vojenských ubytovnách pro veterány v tíživé situaci. Nově pak funguje i web s nabídkami firem, které poskytují veteránům slevy na své výrobky a služby.
Zraněným vojákům pomáhá i nadace REGI Base. Podle jejího zakladatele Hynka Čecha už například nakoupila unikátní robotické systémy, které provozuje ve spolupráci s rehabilitačním ústavem Kladruby.
Koupí květu vlčího máku na pražském Andělu nebo I. P. Pavlova mohou lidé podpořit natáčení vzpomínek bývalých vojáků. Veřejnou sbírku pořádá nezisková organizace Post Bellum, která už 14 let natáčí vzpomínky pamětníků a ukládá je do veřejně přístupné sbírky Paměť národa. V projektu už je zdokumentováno svědectví více než sedmi set veteránů.
Připomínka 11. listopadu 1918
Den válečných veteránů se slaví jako připomínka 11. listopadu 1918, kdy bylo podepsáno příměří a ukončeny boje první světové války. Jeho symbolem je červený vlčí mák, který vyrostl jako první na polích zničených při bojích a pokrývá i hroby padlých vojáků.
Ve Velké Británie se vždy přesně v jedenáct hodin na dvě minuty zastaví život. Zvyk trvá již od roku 1919. Lidé se na sociálních sítích fotí s vlčím mákem před ústy a vyznávají tak svou účast na vzpomínkové akci.
Především v anglicky mluvících zemích nebo ve Francii má svátek široký společenský ohlas. V Česku tolik připomínán není, jako významný den se slaví teprve od roku 2001. „Den válečných veteránů v Česku je na začátku své historie,“ poznamenal náčelník generálního štábu Josef Bečvář.
Na polích ve Flandrech divoké máky rostou
O symboliku vlčího máku se zasloužil vojenský lékař John McCrae z kanadského Ontaria. Svoji bolest z útrap raněných vojáků mírnil psaním básní. Jednu složil v květnu 1915, když se účastnil bitvy v belgických Yprách. Papírek s básní Na polích ve Flandrech zahodil. Kolemjdoucí důstojník ho ale zvedl a poslal do Anglie. Časopis Punch publikoval báseň 8. prosince 1915.
Památka padlých
Báseň se dostala do rukou americké členky asociace Mladí křesťané Moiny Michaelové a inspirovala ji k myšlence učinit z vlčího máku poetický symbol obětí celosvětového válečného konfliktu. Poprvé svoji představu uskutečnila v USA v roce 1920, kdy vlčí mák jako symbol vzpomínky na válečné útrapy přijali američtí veteráni.
V roce 1921 ji její francouzská následovnice Anne Guerinová rozšířila mezi kanadské a britské legionáře. Ve stejném roce se ke znaku vlčího máku přihlásila i Austrálie. John McCrae se nošení vlčího máku nedožil, padl před koncem války.
- Na polích ve Flandrech divoké máky rostou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,
je možná slyšet zpívat skřivánky,
zde dole kanóny jen svojí píseň řvou. - My už však nevstanem a je to možná zdání,
že včera ještě žili jsme a byli milováni.
Teď jenom tiše ležíme
na polích flanderských.
Náš boj však zase jiní převezmou. - Do vašich rukou dáme my teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal,
že jsme tu padli zbytečně. Jen máky porostou
na polích flanderských.