Praha - České předsednictví chce otevřít debatu o změně politiky EU v oblasti péče o rodiny shrnuté do takzvaných barcelonských cílů, které státy tehdy ještě nerozšířené unie přijaly před sedmi lety. Podle Česka by se měly cíle revidovat jednak proto, že se na jejich schválení nepodílely nové státy, a také proto, že s koncepcí jako celku nesouhlasí. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas nesouhlasí zejména s plánem masivní výstavby jeslí a škol, kterou barcelonské cíle prosazují. Česká republika je za svůj postoj k jeslím kritizovaná, ministři EU se ale na dnešním jednání nakonec dohodli, že barcelonské cíle se měnit nebudou. Tvoří podle nich dobrý rámec pro diskusi o změnách v kvalitě péče o malé děti, ale většina zemí je neplní.
Česko má problém především v umísťování dětí do jeslí. EU si v roce 2002 ohledně poskytování péče o dítě stanovila, že do roku 2010 by měly členské státy mít k dispozici nějaký typ zařízení pro 33 procent dětí do tří let a pro 90 procent dětí mezi třemi lety až po věk nástupu do základní školy. V České republice ale do jeslí dochází pouze dvě procenta dětí. Ministr Nečas uznává, že jde o problém, odmítá ale požadavek, že by do jeslí měla chodit až třetina malých dětí. Barcelonské cíle navíc naplňují pouze severské země.
Petr Nečas:
Evropský parlament kritizoval Českou republiku za to, že neprosazováním barcelonských kritérií nutí mladé matky, aby zůstaly se svými dětmi doma a nepracovaly. Například Strana evropských socialistů považuje podklady českého předsednictví k tématu barcelonských cílů za „zcela negativní“. Nečas ale takovou interpretaci odmítl. Česká republika se podle něj především snažila nastartovat debatu o možných kritérií někdy v budoucnu a navíc podle něj do roku 2010 cíle nenaplní dokonce drtivá většina zemí EU. „Barcelonská kritéria jsou pouze referenční rámec. Jejich cílem je otevřít pro lidi volbu i v případě, že mají děti. Účastnit se trhu práce, pokud sami chtějí,“ dodal eurokomisař Vladimír Špidla.
Ministr chtěl podle svých slov především rozvinout debatu o změnách v kvalitě péče o malé děti. Českému předsednictví podle ministra nejde o to nezajistit malým dětem péči, ale netrvat na tom, aby šlo o kolektivní péči typu jesle a školky. Zejména postkomunistické země podle něj mají s kolektivní péčí negativní zkušenosti. Jako řešení proto vidí například nastolení takzvané francouzské cesty, kdy se zakládají miniškolky nebo minijesle, kam docházejí maximálně tři až čtyři děti. „I poznatky pediatrů a dětských psychologů ukazují, že vhodnější jsou spíše menší komunity hlídání několika dětí než velká kolektivní zařízení, která pro takto malé děti vhodná nejsou,“ dodal Nečas.
