Praha - V Česku letos přibylo na šest stovek pěstounů. V současnosti se o opuštěné děti stará bezmála deset tisíc lidí. Podle neziskové organizace SOS dětské vesničky je to ale pořád málo. Podle jejich zprávy navíc v tuzemsku stále víc děti ohrožuje nezaměstnanost rodičů nebo chudoba. Programy by se tak podle organizace měly zaměřovat hlavně na prevenci.
„Předcházením problémům umožníme dětem vyrůstat v rodině a zároveň je to daleko levnější i pro stát. Prevence je desetkrát levnější než pobyt v ústavu,“ uvedl ředitel SOS vesniček Petr Lužný. Sdružení proto rozšiřuje služby do regionů, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností, chudobou a jinými jevy, které ohrožují děti.
Problém už se přitom netýká jen sociálně slabších oblastí, pociťují ho i bohatší kraje; dětské SOS vesničky tak chtějí v následujících třech rozšířit pomoc ve Středočeském, Olomouckém nebo Zlínském kraji. „V okrajových lokalitách, například Středočeského kraje, není pokrytí sociálními službami dostatečné,“ doplňuje Lužný. Vznik služeb bude ovšem záviset na financích, organizace má 85 procent svých peněz od dárců.
Jen letos přitom prošlo dětskými vesničkami v celém Česku přes 150 dětí, a SOS vesničky tak chtějí zacílit i na prevenci. Již nyní jsou pracovníci vesniček jsou s rodinami v tísni v kontaktu. Rodičům pomáhají zvládnout dluhy, najít práci, získat dávky či zajistit bydlení, aby se mohli starat o své potomky. V budoucnu chtějí vytvářet i komunity pro mládež nebo podporovat tzv. polozávislé bydlení zletilých.
SOS vesničky pomáhají i pěstounům
Sdružení SOS dětských vesniček rozjelo i projekt pro pěstouny. Nabízí jim odbornou podporu a vzdělávání, pronajímá také byty. Nyní zastřešuje 27 pěstounských rodin s téměř 90 dětmi. Od příštího roku by totiž měly být děti do tří let primárně umísťovány do pěstounské péče, nikoliv do dětských center. Českou republiku k tomu vyzvala mezinárodní organizace UNICEF a počítá s tím i vládní strategie. Česko sklízí za vysoký počet dětí v ústavech dlouhá léta kritiku. Od letošního ledna proto platí novela o ochraně dětí, která zavedla profesionální pěstouny.
Novela ale neznamená, že by mělo od příštího roku dojít k rušení dětských center nebo kojeneckých ústavů, uvedla ve Studiu 6 Kateřina Jirková, ředitelka odboru rodiny a ochrany práv dětí na ministerstvu práce. V těchto zařízeních jsou často děti s vrozeným postižením, které nejsou pro pěstounskou péči vhodné.
Profesionální pěstoun pobírá měsíční odměnu 20 tisíc korun, pokud se stará o postižené dítě, tak ještě o čtyři tisíce víc. Díky tomu stoupá zájem o přechodnou pěstounskou péči a od začátku roku tak neskončilo v ústavech 600 kojenců a batolat. Potřebných je navíc pořád víc. Zatímco před dvěma lety žilo v pěstounské péči 10 tisíc dětí, dnes je to o dva tisíce víc.
