Praha - Novela služebního zákona bude moci doznat dalších změn podle dohod vládních stran a pravicové opozice. Umožnila to dnes sněmovna, jež normu podle předpokladů vrátila do druhého čtení. Zatímco zástupci vládní koalice a také TOP 09 a Starostů a ODS dohodu o předloze ocenili, představitelé opozičního hnutí Úsvit ji ostře kritizovali. Podle nich zákon nepovede k odpolitizování státní správy, což má být jeho cílem.
Pro vrácení novely do druhého čtení hlasovalo 151 ze 154 přítomných poslanců. Skončila tím mimořádná sněmovní schůze, která začala v polovině července. Ke schvalování služebního zákona se poslanci vrátí na další mimořádné schůzi, která začne 2. září.
Zákonodárci TOP 09 a Starostové a ODS žádali hlavně zrušení generálního ředitelství státní služby a větší otevření státní služby i pro lidi z jiných sfér. V případě, že by požadavky nebyly splněny, hrozili obstrukcemi. Koalice při následných vyjednáváních na některé úpravy přistoupila a připravila nový pozměňovací návrh.
Sobotka: Případné prezidentovo veto bychom přehlasovali
Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka zdůraznil, že normy typu služebního zákona musí mít ve sněmovně širší podporu než jen vládní koalice, aby nebyly v dalších volebních obdobích zásadně měněny. „V zásadě se dohodl oheň a voda,“ řekl. Premiér je přesvědčen, že novela bude účinná od ledna, jak předpokládal původní plán. Podle Sobotky by zákon nemělo ohrozit ani případné veto prezidenta Miloše Zemana - poslanci by se sešli znovu a veto by přehlasovali.
Zemanovi totiž vadí zachování tzv. politických náměstků, které prosazuje koalice. Ti se mají na vedení ministerstev podílet spolu s trvalými náměstky. Zeman se v České televizi nechal slyšet, že to jsou „budoucí budižkničemové, kteří si budou pouze česat pěšinku a brát za to velký peníz“. Sobotka chce se Zemanem o služebním zákonu ještě jednat a význam politických náměstků mu vysvětlit. Zeman už avizoval, že přijde 2. září do sněmovny, aby poslance se svými výhradami seznámil.
Největším kritikem zákona zůstává Úsvit
„Chci kvitovat, že materiál, který byl zpracován na ministerstvu vnitra, obsahuje politickou dohodu, kterou jsme podpořili,“ uvedl předseda poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Šéf ODS Petr Fiala mluvil o dobrém kompromisu. Oba opoziční kluby avizovaly předložení některých pozměňovacích návrhů, nynější dohoda ale prý ohrožena nebude.
Šéf hnutí Úsvit Tomio Okamura je přesvědčen o tom, že státní správu budou dál řídit politické sekretariáty. „Obsazení postů ve státní správě bude řídit ta která vláda, která bude zrovna u koryta,“ uvedl. Předseda komunistických poslanců Pavel Kováčik podotkl, že připomínky KSČM vyslyšeny nebyly a norma v nové podobě služebním zákonem není. I tyto frakce chtějí podávat pozměňovací návrhy. Komunisté se rovněž ztotožňují s prezidentovými argumenty. „Politickou agendu, o kterou jde, zcela dobře může řešit například ředitel sekretariátu příslušného ministra,“ prohlásil Kováčik.
Dohoda koalice s částí opozice vedla především k zániku původně navrhovaného generálního ředitelství státní služby, které by dosazovalo – a případně také odvolávalo – státní tajemníky na ministerstva. Část pravomocí generálního ředitelství by podle upravené verze měla přejít na ministerstvo vnitra a jeho náměstka pro státní službu. Personální pravomoc nad státními tajemníky potom má mít namísto generálního ředitelství vláda.
- Ze služebního zákona zmizí původně plánované generální ředitelství. Jeho kompetence převezme náměstek pro státní službu na ministerstvu vnitra. Vláda ho zvolí na 6 let.
- Nová verze zákona počítá kromě náměstků-odborníků i s funkcí politických náměstků. Tento záměr ale vadí právě prezidentovi Miloši Zemanovi.
- Norma také určí maximální výši odměn státních úředníků - nepřesáhnou 25 procent ročního platu.
- Noví státní úředníci budou muset skládat zkoušky, jen pokud mají kratší než čtyřletou praxi. Prokázat musí znalosti z činnosti veřejné správy, právních předpisů a také legislativy Evropské unie.
