Za účast v zahraničních nestátních ozbrojených skupinách bude podle poslanců hrozit až petileté vězení. Sněmovna o tom v pátek rozhodla i přes nesouhlas KSČM. Poslanci podpořili i boj armádních zpravodajců proti kybernetickým hrozbám, zamítli naopak navýšení soudních poplatků. Sněmovna také již v prvním čtení schválila novelu o zadávání veřejných zakázek, podle níž bude Správa státních hmotných rezerv zřejmě moci nakupovat ochranné prostředky proti koronaviru v případě nutnosti bez zadávacího řízení.
Výjimku pro nákupy Státních hmotných rezerv musí ještě schválit Senát, má platit jen šest měsíců po vyhlášení ve sbírce. Novelu v Poslanecké sněmovně předložila loni v červnu skupina čtyř poslanců z KSČM, hnutí ANO, SPD a ČSSD. Jeden z předkladatelů Radek Koten (SPD) svůj podpis posléze odvolal.
„V současné době je nutné operativně doplnit zásoby Správy státních hmotných rezerv, které byly vyčerpány v rámci opatření při krizovém stavu. Nelze vyloučit, že obdobný krizový stav může nastat kdykoli v následujících měsících,“ napsali předkladatelé v důvodové zprávě k novele.
Jejich zástupce Zdeněk Ondráček (KSČM) poukazoval například na to, že po ukončení nouzového stavu by Správa státních hmotných rezerv musela přejít při nákupech do standardního režimu.
Vláda zaujala k návrhu loni v létě neutrální stanovisko, podle ní už řešenou situaci pokrývají výjimky v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Obdobně se vyjádřil i zpravodaj zákona Ondřej Profant (Piráti). Podle něj už výjimky v zákoně existují, a půjde tedy o duplicitní úpravu.
Soudní poplatky se navyšovat nebudou
Zamítnutí navýšení soudních poplatků prosadily opoziční kluby TOP 09, KDU-ČSL a SPD i hlasy poslanců koaličních ANO a ČSSD. Poslanci argumentovali nynější koronavirovou krizí. Ministerstvo spravedlnosti uvádělo, že vyšší poplatky měly také motivovat strany sporu k tomu, aby jej vyřešily mimosoudně. Současně měly alespoň částečně pokrýt náklady státu na stále dražší chod justice.
Novela měla podle ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) také zjednodušit osvobození od poplatků, aby chudší lidé měli přístup k soudu nadále zajištěn.
Podpořená vládní novela trestního řádu také nově určuje, že neuhrazené justiční pohledávky budou pravděpodobně místo soudů či exekutorů vymáhat celní úřady. Před dalším schvalováním se předlohou bude zabývat sněmovní ústavně-právní výbor. Změna by se týkala nezaplacených peněžitých trestů, pořádkových pokut, soudních poplatků či nákladů trestního řízení. Podle Benešové jsou celníci při vymáhání peněz úspěšnější než zaměstnanci soudů.
Sněmovna podpořila i novelu notářského řádu, podle níž by se notářské zápisy mohly nově sepisovat v elektronické podobě. Týkalo by se to zejména právních aktů firem. Výhradně v listinné podobě by byly zatím zachovány dědické a rodinné záležitosti.
Za účast v nestátních bojových skupinách může být pět let vězení
Poslanci také v úvodním kole podpořili vládní novelu o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech. Převoz člověka podezřelého ze spáchání trestného činu ze zahraničí do České republiky bude muset policie zajistit zřejmě do 48 hodin od chvíle, kdy ho od justičních orgánů cizího státu převezme. Lhůtu novela zakotví.
Za působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině bude podle podpořené vládní novely trestního zákoníku pravděpodobně hrozit až pětileté vězení. Sněmovna o tom rozhodla i přes nesouhlas KSČM, která neúspěšně novelu navrhovala zamítnout pro nadbytečnost. Novelu před dalším schvalováním projedná sněmovní ústavně-právní výbor.
Zamítnutí požadoval komunistický poslanec Zdeněk Ondráček, podle něhož je zapojení českých občanů do bojů v řadách ozbrojenců na Donbase, v Africe nebo na Blízkém Východě postihováno už podle platných zákonů. Někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) ale namítla, že možnost postihu podle platného práva je komplikovaná a novela by to měla usnadnit.
Benešová uvedla, že členství v nestátních ozbrojených skupinách, které jsou aktivní v ozbrojených konfliktech na území jiných zemí, lze vnímat jako významnou bezpečnostní hrozbu. Lidé působící ve zmíněných uskupeních si mohou osvojit řadu vojenských praktik, přičemž existuje riziko, že je využijí i po návratu do Česka. Mohou mít rovněž sklon k zakládání radikálních či extremistických skupin nebo ke snaze získat své následovníky v boji.
Nový trestný čin „účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu“ nebude vyžadovat, aby byl pachatel formálně členem uskupení. Bude postačovat i jeho faktické včlenění – například i tak, že do daného státu odcestuje s úmyslem zapojit se do bojové činnosti skupiny.
Kybernetickou bezpečnost zajistí armádní zpravodajci
O kybernetickou obranu Česka se zřejmě bude starat Vojenské zpravodajství, tedy armádní tajná služba. Vládní předlohu poslala sněmovna po pátečním druhém čtení do finále. Poslanci chtějí předlohu měnit, o její podobě budou hlasovat v únoru. Vojenští zpravodajci by díky novele měli získat i právo ke kybernetickému protiútoku.
Vojenskému zpravodajství návrh ukládá, aby vyhledávalo v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti Česku. Spolupracovat by na tom mělo s dalšími státními orgány a institucemi. Od dalších ministerstev by mohlo požadovat podklady. Úkolem armádních zpravodajců bude hrozbu vyhodnotit a rozhodnout, který ze státních orgánů by měl proti ní zasáhnout, zakročit může i samo. V krajním případě by mohlo zvolit i aktivní zásah.
K činnosti by měli zpravodajci dostat pravomoc umisťovat do určených bodů veřejných komunikačních sítí detekční prostředky. Po sněmovních úpravách by ale zákon umožnil dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až krajní možností.
Poslanci chtějí Vojenskému zpravodajství také umožnit předávání jeho poznatků a vydávání varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě.
Sněmovna zřejmě upraví ustanovování orgánu nezávislé kontroly tajných služeb, který dosud neexistuje. Částečně by se mohly zmírnit požadavky na zájemce i proces jejich volby. Opoziční Piráti žádají širší zmírnění kritérii na uchazeče i další úpravy kontroly ve vztahu k novému úkolu Vojenského zpravodajství. Žádají také, aby policie nedostala právo žádat vojenské zpravodajce o součinnost ohledně kybernetické obrany. „Pravomoc provádět aktivní zásahy na žádost policie je nepřijatelná a prolamuje zásady vedení trestního řízení,“ tvrdí v pozměňovacím návrhu.
Ministerstvo obrany novelu zdůvodňuje potřebou vytvoření schopnosti provádět široké spektrum operací v kybernetickém prostoru. Česko by díky tomu bylo schopné zasáhnout proti závažným kybernetickým útokům, které by proti němu směřovaly.
Kritici se v minulosti obávali například zásahů do soukromí lidí na internetu. Výhrady vznášeli rovněž poskytovatelé internetového připojení. V minulém volebním období sněmovna projednávání obdobné novely nedokončila.
Sociální zařízení budou muset mít čidla
Poslanci v pátek podpořili i předlohu na zabezpečení domovů z dílny skupiny poslanců zejména z vládního ANO. V budovách s nejvýše 50 klienty by podle novely postačila čidla. Zařízení s vyšším počtem klientů by musela instalovat elektrickou signalizaci napojenou na pult centralizované ochrany kraje. Povinnost by platila i pro současná zařízení sociálních služeb, musela by ji splnit do roku 2024.
„Cílem předloženého návrhu je zakotvení jasných podmínek pro včasnou výstrahu před mimořádnými událostmi u zařízení sociálních služeb, která poskytují pobytové služby,“ stojí ve zdůvodnění novely, kterou podepsali také premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Návrh nyní posoudí bezpečnostní výbor.
Novela reaguje na loňský tragický požár v domově pro mentálně postižené ve Vejprtech na Chomutovsku. Tam při požáru zemřelo na místě osm lidí, další muž následně v nemocnici. Událost patří mezi nejtragičtější v Česku.
