Praha - Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) bude na vládě znovu navrhovat vyšší platby za státní pojištěnce. Ve zdravotním systému totiž chybí miliardy a Heger by chtěl manko částečně zacelit zvýšením zdravotního pojištění na děti, nezaměstané nebo důchodce, které platí stát. Hegerovy plány ovšem narážejí na protest jeho stranického kolegy a strážce státní kasy Miroslava Kalouska; ten by totiž musel miliardy pro zdravotnictví sehnat jinde.
Platby na zdravotní pojištění jsou v Česku ze zákona povinné, u jednotlivých skupin obyvatelstva se však jejich výše výrazně liší. Třeba u zaměstnanců jsou odvody zhruba čtyřikrát vyšší než u státních pojištěnců, za které stát měsíčně odvádí 723 korun.
Tato skupina, kam spadají například nezaopatřené děti, studenti, důchodci, nezaměstnaní, ženy na mateřské nebo zdravotně postižení, je přitom suverénně největší. Tvoří 61 % populace a spotřebuje až 80 procent veškerých nákladů na zdravotní péči. „Stát platí za své pojištěnce strašně málo, prakticky jednu čtvrtinu toho, co platí zaměstnanci. Takže čím je více státních pojištěnců, tím je systém ochuzován,“ upozorňoval už dříve ministr Heger. Zvýšení plateb za státní pojištěnce je ale náporem na rozpočet, proto je poměrně složité ho na vládě prosadit.
V posledních letech se o tomto kroku nicméně mluví poměrně často, protože zdravotní systém je v červených číslech. Kvůli krizi stoupala nezaměstnanost, tím pádem klesal výběr pojistného a některé pojišťovny vyčerpaly i finanční rezervy z předchozích let. Například VZP musel letos stát poslat v předstihu platby za státní zaměstnance, jinak totiž hrozilo zpožďování plateb. Právě VZP se přitom stará o nejvíc státních pojištěnců. Heger proto navrhuje zvýšit příspěvěk za každého o 50 korun na 773 Kč - zdravotnictví by tak ročně získalo asi 3,6 miliardy navíc.
Heger: Tentokrát by mohla vláda kývnout
Sociální demokraté žádali zvýšit příspěvek už v roce 2011. Obávali se totiž, že by na špatnou finanční situaci VZP doplatily hlavně regionální nemocnice. Také Heger v témže roce hovořil o tom, že bude zdravotnictví potřebovat injekci od státu - zároveň ale realisticky dodával, že zvýšení plateb za státní pojištěnce ve vládě neprojde. Loni ho předložil - u ministrů ovšem nepochodil.
Nedávno ovšem Heger v Otázkách Václava Moravce uvedl, že by tentokrát vláda mohla na zvýšení kývnout, i když se ministerstvo financí opět postavilo proti. Heger argumentoval tím, že stát platby nezvyšoval od roku 2010 – od té doby se zdravotnictví muselo vyrovnat se zvýšením DPH z 10 na 15 % i růstem platu zdravotníků. Podle Hegera už navíc zdravotní systém funguje mnohem efektivněji, peníze by se tak podle něj využily lépe než v minulosti.
Heger však bude muset přesvědčit ministra financí, který se opět postavil proti. „Já chápu každého ministra zdravotnictví, který to čas od času musí zkusit. Věřím, že pan ministr Heger pochopí, že jakýkoli ministr financí se k tomu musí stavět negativně,“ prohlásil Miroslav Kalousek ve víkendové Partii na Primě. Vyšší platby za státní pojištěnce by totiž pomohly zdravotnictví, stát by ale vlastně jen přesunoval peníze z jedné kapsy do druhé. Miliardy na zdravotnictví by proto musel vzít jinde - a Nečasova vláda chce snižovat rozpočtový schodek.
Stovky milionů by přineslo i zvýšení minimální mzdy
Hegerovi by teď mohla pomoci další stranická kolegyně – ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová. Ta chce totiž navrhnout zvýšení minimální mzdy z 8 000 na 8 500 Kč, což by mohlo přinést stovky milionů i do zdravotního systému. Když se v roce 2011 zvažovalo zvýšení minimální mzdy o 400 korun na 8 400 Kč, tak měly pojišťovny podle propočtů ministerstva zdravotnictví získat asi 300 milionů korun navíc kvůli vyšším odvodům zaměstnanců a osob bez zdanitelných příjmů.
Müllerová navíc navrhuje zvýšení o 500 korun a pojišťovny by si tak polepšily ještě více. Téma minimální mzdy bude probírat tripartita 25. dubna.
U podnikatelů se výše pojistného mění v závislosti na průměrné měsíční mzdě v národním hospodářství, pokud se zvýší – platí podnikatelé (OSVČ) více. V roce 2011 se proto zvýšilo minimální měsíční pojistné z 1 601 Kč na 1 670 a v dalším roce na 1 697 korun.
Také u zaměstnanců se maximální vyměřovací základ řídí měsíční mzdou, jiné je to ovšem u minimálního základu – ten se řídí podle minimální mzdy, a jelikož se její výše neměnila už od roku 2007, tak ani zaměstnanci nezaplatí víc. Ze stejného důvodu se nemění ani pojistné u osob bez zdanitelných příjmů (měsíčně 1 080 korun).
U státních pojištěnců pak se zvýšením odvodů musí souhlasit vláda, za každého platí stát 723 korun měsíčně.
