Praha/Děčín - Ministerstvo dopravy a Ředitelství vodních cest (ŘVC ČR) rozhodují o dalším osudu jezů na Labi v Děčíně. ŘVC ČR dnes ministerstvu životního prostředí předložilo dokumentaci k posouzení vlivů stavby jezu u Děčína na životní prostředí. O kontroverzní stavbu se už roky přou ekologové a vodohospodáři. Ministr dopravy Vít Bárta (VV) už před několika dny prohlásil, že stavba jezu nezačne dřív než v roce 2016. Podle Bárty je dálnice D8 důležitější než nové jezy na Labi.
Rozhoduje se o jezech na Labi, na stavbu chybí peníze
Ochránci přírody po oznámení odkladu jásají, podle nich totiž betonové zdymadlo na Labi zničí poslední přírodní úsek této řeky, a zahubí tak desítky druhů živočichů a rostlin. „Ekosystém a příroda labského kaňonu na německé straně vydělává ročně kolem sto dvaceti pěti milionu eur – a my si chceme teď tuto přírodu zničit,“ řekla mluvčí sdružení Arnika Zora Kasiková.
Vodohospodáři s tím nesouhlasí. Životní prostředí není jediným problémem této stavby.
GALERIE
videogallery_50894
„Dnešek je pro nás završením více než pětiletého procesu, který byl zahájen usnesením vlády z března 2005,“ uvedl ředitel ŘVC ČR Miroslav Šefara. ŘVC ČR podle něj pracovalo na takovém řešení, které bude výhodné pro plavbu i pro životní prostředí. Dokumentace má 1 300 stran a hodnotí několik variant jezu včetně nulové, podle které by se nestavělo nic. Nulová varianta však prý není v dokumentech popsána jako výhodná.
„To, že vodní cesty jsou z tohoto hlediska trochu zapomínanou a opomínanou divizí, z hlediska přemýšlení v podnikatelské sféře, je věc, kterou, pevně doufám, napravíme,“ řekl Bárta.
Ministerstvu dopravy chybí peníze a šetří, kde se dá. „Je zapotřebí v této těžké ekonomické situaci velmi vážit to, kam tu korunu budeme investovat,“ uvedl Bárta. Zároveň ale prohlásil, že by stavbu nechtěl definitivně zatrhnout. „Splavnění Labe je velmi zásadní téma, které může silniční přepravu vrátit na železnici a na vodní cesty,“ dodal ministr.
Podle Ředitelství vodních cest ale existují i jiné zdroje než jen z rozpočtu. „Je dostatek zdrojů z Operačního programu Doprava. Je otázka, jakým tempem a v jakých prioritách bude tento operační program čerpán,“ řekl Šefara. Podle něj stavba přírodě naopak prospěje. „Vodní doprava je nezastupitelná v přepravě investičních celků, které nemůže železnice a silnice dopravovat,“ dodal ředitel vodní sekce Svazu dopravy ČR Jiří Aster.
V první fázi by měl vyrůst jez v Prostředním Žlebu, který by stál asi čtyři miliardy korun, částečně hrazených z evropských fondů. „Podle všech parametrů je ten jez návratný v délce zhruba deseti let,“ doplnil Šefara. Opatrněji se mluví o druhém jezu, který by měl poté vyrůst v Krásném Březně. Obě stavby by spolu s úpravami dna a revitalizací řeky mohly stát až 20 miliard korun, uvádějí zastánci stavby. Termíny začátku výstavby si zatím ŘVC ČR netroufá odhadnout.
Labe u hranic s Německem je jediným úsekem na české straně, kde jsou dopravci závislí na srážkách. Zbytek vodní cesty je plně kanalizován, to znamená, že hladinu udržují na stabilní výši jezy.
GALERIE
Jez