Praha - Nezaměstnaní na veřejně prospěšných pracích uklízeli ulice, starali se o obecní zeleň nebo pomáhali v oddílech. Obce s nimi počítaly i teď na zimní práce. Ústavní soud ale rozhodl, že veřejné práce pro nezaměstnané nadále nebudou povinné. Řada obcí proto ze dne na den přišla o stovky pracovníků.
Kdo odmítl pracovat, přišel o podporu v nezaměstnanosti. Na nová pravidla exministra Jaromíra Drábka přistoupilo letos víc než 47 tisíc lidí. Průměrně každý z nich odpracoval pro svou obec 90 dní. „My vnímáme veřejnou službu, ale i veřejně prospěšné práce, jako motivační prvky udržet je v sociální skupině,“ podotkl primátor Chomutova Jan Mareš.
Jinak ale celou záležitost vidí Ústavní soud. Ten novinku označil za protiústavní a dobrovolnou službu za nucené práce. „Po nálezu Ústavního soudu přišlo z těch 200 lidí jeden den šedesát, potom už třeba jenom 15 lidí a pak se opravdu přišli jen jednotlivci zeptat, jestli musí nastoupit, nebo ne,“ poznamenala mluvčí města Chomutov Šárka Schönová.
Obce možná lidem nabídnou za práci aspoň stravenky
Zaplatit veřejnou službu podle zákona nelze. Obce teď vymýšlí, jak o své lidi v zimě nepřijít. „Náš nápad spočívá v tom, nabídnout těm lidem v rámci dobrovolné činnosti výkonu veřejné služby i nějakou odměnu, protože to nelze řešit finančně, tak poskytnutím stravenky v hodnotě 50, respektive 100 korun,“ řekl Mareš.
Magistrát si od odměňování stravenkami slibuje také to, že lidé nepřijdou o pracovní návyky a běžné mezilidské vztahy. Třeba v Mělníku ale ani ze zákona povinná veřejná služba lidi k práci nepřiměla. „Lidé se to naučili velmi rychle obcházet. Máme teď vlastní projekty pro Romy, ukáže se, jestli chtějí pracovat,“ konstatoval starosta Mělníka Ctirad Mikeš.
Úřady práce nyní bilancují, podle nich bič na dlouhodobě nezaměstnané fungoval. Za celý leden zaměstnanci na veřejné službě v Praze odpracovali 30 hodin, v červnu už to bylo skoro sedm tisíc. V regionu s největší nezaměstnaností - Ostravě - to v polovině roku bylo dokonce téměř 190 tisíc hodin.
