Praha – V předvečer oslavy židovského svátku zapálil vrchní pražský rabín David Peter první z osmi svící v Jeruzalémské synagoze v Praze. Osmiramenný svícen s hořícími svíčkami pro židy symbolizuje víru ve vítězství dobra nad zlem. Připomínají si zázrak spojený s druhým vysvěcením židovského chrámu dvě stě let před naším letopočtem.
Osmidenní židovský svátek chanuka začíná tuto středu. Nejznámějším chanukovým znakem je postupné zapalování svíček na osmiramenném svícnu. Právě světlo svíček symbolizuje víru ve vítězství dobra nad zlem, svobody nad útlakem a poznání nad nevědomostí. Chanuka trvá osm následujících dní a je oslavována na celém světě a jako jediný z židovských svátků i veřejně v ulicích. „Není to ale svátek tak významný jako třeba pesach nebo ostatní poutní svátky,“ zmínil ředitel Židovského muzea v Praze Leoš Pavlát.
Už dnes odpoledne zažehl po západu slunce vrchní pražský rabín David Peter první svíci v Jeruzalémské synagoze v Praze. Podobně jako se v křesťanské tradici zapaluje každou adventní neděli jedna svíčka na adventním věnci, židé rozsvěcejí po osm dní svíce na osmiramenném svícnu, kterému se říká chanukija. „Je s tím spojená píseň, která připomíná historické události. Text písně je ze třináctého století, nicméně melodie je německá lidová z patnáctého století,“ řekl Pavlát.
Název svátku pochází z výrazu Chanu-ka, tedy zasvěcení Bohu nebo také znovuzasvěcení jeruzalémského chrámu. Židovské svátky se řídí židovským kalendářem. Nový rok je pro židy zpravidla na přelomu září a října, Chanuka pak připadá na adventní dobu.
Svíce se zapalují půl hodiny po východu hvězd, nejlépe na takovém místě, na kterém je uvidí co nejvíc lidí, například před domovními dveřmi nebo v okně směrem do ulice. Vždy od západu slunce až do půlnoci, kdy hoří světla ve svícnech, se v židovských domech nepracuje, ale zpívá a hraje. Kromě toho děti dostávají malé dárky.
Chanuka je veselý svátek, který židé po celém světě slaví doma i veřejně v ulicích. Některé židovské rodiny pořádají na počest svátku rodinnou hostinu, při které se mohou vyprávět příběhy o hrdinství Makabejských. Tradicí je pojídání různých pokrmů. „Protože symbolem je olej, dietologové by nebyli nadšeni, ale jsou to jídla na oleji, například koblihy nebo bramborák,“ řekl Pavlát.
Svátek Chanuka je oslavou povstání Makabejců proti Seleukovské říši a opětovné vysvěcení druhého chrámu před více než dvěma tisíci let. Doprovází ho legenda o oleji do svícnu. Malý zbytek rituálně čistého oleje, který by stačil pouze na jeden den, hořel ve svícnu celých osm dní – tedy po celou dobu potřebnou na přípravu nového oleje. Chanuka je proto oslavou vítězství nad náboženskou perzekucí a Juda Makabejský se stal symbolem odporu proti okupantům a národním hrdinou.
