O osudech lidí, kteří v průběhu 20. století z různých důvodů opustili své domovy, se dozvědí žáci v letošním ročníku projektu Příběhů bezpráví – Měsíc filmu ve školách. Do projektu se zapojily stovky škol. O historických událostech se mladá generace dozvídá především prostřednictvím dokumentárních filmů a také při besedách přímo od lidí, kteří vše prožili.
Téma letošních Příběhů bezpráví se odráží od žhavého aktuálního tématu – migrační krize. „Téma jsme zvolili s ohledem na aktuální migrační krizi. Uvědomujeme si, že je od československých útěků během 20. století v řadě ohledů odlišná a jsou s ní spjatá mnohá rizika. To ovšem neznamená, že neexistují také podobnosti,“ uvedl ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách Karel Strachota.
„Moderní československé dějiny jsou plné vyhánění a útěků. Možná se to málo připomíná, ale od roku '45 do roku '89 opustilo z různých důvodů (…) Českou republiku 300 tisíc lidí,“ dodal.
Základem Příběhů bezpráví jsou filmy, letos vznikly čtyři dokumenty a také hraný snímek Swing Time. „Připomíná málo známou akci, kdy Státní bezpečnost vystavěla fiktivní hranici. Lidé, kteří se domnívali, že už jsou za hranicí, otevřeně mluvili o svých blízkých, kteří zůstali v Československu. To bylo následně využito proti jejich příbuzným,“ popsal Karel Strachota jeho téma.
Největší zájem však mají školy o dokumentární film Zabíjení po česku. „Týká se odsunu Němců. Asi třetina si ho vybrala,“ podotkl ředitel programu Jeden svět na školách.
Další tři kratší dokumenty popisují vznik fyzické železné opony (Dráty, které zabíjely), zaměřují se na emigrační vlnu po srpnu 1968 (Opona dokořán) a věnují se akci Kláštery z roku 1950, při které komunistická státní moc zrušila kláštery a internovala na dva tisíce řeholníků a řeholnic.
- Součástí každého ročníku Příběhů bezpráví jsou také ocenění pro lidi, kteří se stali oběťmi útlaku.
- Letos vybrala studentská porota z nominací, které zaslali žáci základních a středních škol, tři nové laureáty.
- In memoriam dostane cenu Ondřej Karel Frgal – páter, který v roce 1949 v sokolovském klášteře ukryl dva mladíky, kteří chtěli utéct z Československa. Šel za to do vězení, propuštěn byl až v roce 1960 na amnestii.
- Druhým oceněným bude Jiří Světlík vězněný nejprve nacisty po obvinění z velezrady a po roce 1952 také komunisty, kteří ho vinili z vlastizrady a vyzvědačství. Snažil se totiž pomáhat vězňům v lágrech na Slavkovsku.
- František Teplý, který rovněž dostane cenu Příběhů bezpráví, se v 50. letech zapojil do organizace ilegální křesťansko-demokratické strany. Skončil za to v Jáchymově, odkud vyšel až v roce 1960.
K Příběhům bezpráví se každoročně připojují stovky škol. „Letos jich bude asi 600,“ upřesnil Karel Strachota. Kromě tematických filmů dostávají školy také publikace či aktivity do hodin a zásadní jsou i besedy s účastníky událostí, ke kterým se Příběhy bezpráví vracejí. Právě oni dokáží mladým lidem zprostředkovat historii bezprostředněji než jakýkoli film.
