Praha - Nově zvolený prezident Miloš Zeman bude moci po nástupu do funkce podepsat či vetovat zákony, které by byly doručeny na Hrad krátce před skončením mandátu dosavadní hlavy státu a Václav Klaus o nich nerozhodl. Podle ústavních právníků nejde totiž v této problematice o osobu, ale o instituci.
„Nový prezident, obrazně řečeno, obuje boty předchozího prezidenta a vykonává oprávnění a kompetence, které se pojí k prezidentské funkci a které je třeba vykonat. Tato oprávnění a kompetence nejsou osobní výsady, nýbrž pojí se k funkci a je v zásadě lhostejné, kdo funkci vykonává,“ uvedla bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová. „Prezident jako prezident, jde o instituci, nikoliv o osobu,“ přisvědčil ústavní právník Jan Kysela, podle něhož nový prezident „nastupuje do jedoucího vlaku“.
Prezident má z ústavy na posouzení zákonů 15 dní. V případě Klause, jehož mandát skončí 7. března, tato lhůta začne plynout od 21. února. Inaugurace Zemana je naplánována na 8. března.
Možnost, že by normy doručené tento měsíc na Hrad mohl podepisovat až nový prezident, by se mohla aktuálně týkat šesti norem, které minulý týden zamítl nebo doporučil upravit Senát, například návrh zákona o zavedení povinných elektronických lékařských předpisů. Sněmovna má o nich znovu rozhodovat příští týden. Záleželo by na tom, jak rychle budou zákony poslány na Hrad.
Na Zemanovi bude také podpis pod doplňkem Lisabonské smlouvy, který se týká nového záchranného fondu eurozóny - Evropského stabilizačního mechanismu (ESM). ČR je poslední zemí EU, která ratifikaci nedokončila. Senát před dvěma měsíci neúspěšně vyzval Klause, aby loni parlamentem přijatý dodatek podepsal. Zeman bude muset podle Wagnerové na rozdíl od zákonů svůj podpis pod takzvaný Euroval připojit, už s ohledem na nález Ústavního soudu z listopadu 2009. V opačném případě už senátoři naznačovali, že by se znovu obrátili na Ústavní soud.
