Praha – Písničkář Karel Hašler má ode dneška pomník na opěrné zdi Svatováclavské vinice v Praze. Slavnostní odhalení proběhne v rámci oslav, které připomenou slavného prvorepublikového skladatele, zpěváka a herce. Narodil se totiž přesně před 130 lety a zahynul v Mauthausenu v roce 1941. Na kamenném pomníku pracovali jeho autoři už od roku 2002. Víc než milionem přispěla i Praha.
Nápad umístit podobiznu na Staré zámecké schody na Pražském hradě přišlo sdružení Písničkář před šesti lety. Díky magistrátu se mu podařilo postupně shromáždit dostatek peněz na realizaci. Architekt a spoluautor plastiky Pavel Kupka dbal na to, aby umístění pomníku nekolidovalo se zájmy správy hradu. Výsledné umístění si pochvalovali všichni zúčastnění, včetně starosty Prahy 1 Petra Hejmy.
270 centimetrů vysoký čtyřtunový pomník má připomenout nejen Hašlerovy písně, ale jeho myšlenky a silné vlastenectví. O poctu umělci nebo o samotnou Hašlerovu podobiznu byl takový zájem, že několik set přítomných lidí na víc než hodinu doslova ucpalo staré zámecké schody.
Písnička byla pro Hašlera vším
Staropražské písničky a popěvky legendárního písničkáře Karla Hašlera jsou oblíbené a hrají se dodnes. Mnohé z nich zlidověly, vždyť jeho první melodie zněly Prahou už před 100 lety. Těžko se asi najde někdo, kdo by nějakou „hašlerku“ neznal, alespoň Strahováčka, píseň Po starých zámeckých schodech, My jsme ti Pražáci či Pětatřicátníky. Hašler byl ale mužem mnoha talentů. Hrál v Národním divadle, byl kabaretiérem. Úspěch získal jako filmový herec, k filmům skládal hudbu, psal scénáře.
Popularitu si získal nejen kvůli krásným melodiím či vyzpívané lásce k milované Praze, ale také kvůli vtipu a často i štiplavé ironii aktuálních kupletů. V nich se trefoval do politiků a jejich korupčních skandálů, komentoval soupeření politických stran o moc. Mnohé písně už dnešním posluchačům tolik neřeknou, ale třeba politický sarkasmus popěvku „Kampak na nás bolševici, copak vás to napadá?“ zůstal podivuhodně aktuální. Písničky Hašler uměl prodchnout i patriotismem, uměl povzbudit a oslavit vojáky, kteří bojovali za samostatnost (Legionáři jdou, Sibiřští chlapci, Hoši od Zborova).
Značný úspěch Hašlerovi přinesl film, v němž vytvořil přes 20 rolí. Se zvukovou érou z plátna zazněly i jeho písničky a hudba. Někde jako doprovod, někde přímo v jeho podání, jako v částečně autobiografickém filmu Písničkář. Z něj pochází šlágr Ta naše písnička česká, který se za nacistické okupace stal druhou českou hymnou.
Písničky byly Hašlerovým osudem, těšil jimi a v těžkých dobách lidi posiloval. Jeho vlastenecký postoj a ostré parodie na protektorát gestapo nemohlo přeslechnout. V roce 1941 byl zatčen a posléze 22. prosince zemřel, umučen pod ledovou sprchou v koncentračním táboře Mauthausen. O pět týdnů dříve se mu narodil třetí syn (nemanželský), o němž se už asi nedozvěděl. Tento Hašlerův třetí syn, Thomas Hasler, nevěděl až do svých 60 let o otci skoro nic; své poznávání pak odrazil v dokumentu Písničkář, který nezemřel.
