Ve čtyřech krajích České republiky začalo nově pracovat 40 policistů vyškolených pro práci s romskou komunitou. Jejich výcvik právě skončil, stál 16,5 milionu korun, přičemž 80 procent z této sumy uhradily norské fondy. Specialisté mají pomáhat ve vyloučených lokalitách, kterých v Česku postupně přibývá.
Na svém území registruje vyloučené lokality 297 obcí, celkem v těchto místech žije až 115 tisíc lidí. Výzkum agentury Augur Consulting mezi zhruba 4450 Romy ukázal, že kolem 45 procent Romů z takzvaných vyloučených lokalit policii nedůvěřuje.
Prioritou policejních specialistů ve vyloučených lokalitách je, aby byli tamním obyvatelům známí. „Proniknout do těchto lokalit, komunikovat s Romy, ptát se jich, co je špatně, co dělají špatně a na základě tohoto předcházet trestné činnosti,“ shrnul záměr ředitel služby pořádkové policie policejního prezidia Martin Hrinko.
V Přerově například fungují dva policejní specialisté Michal Beláček a Jan Kubáč. Třetinu své služby tráví v ulici Kojetínská, která se k přerovským vyloučeným lokalitám řadí. Vedoucí obvodního oddělení v Přerově Josef Gibas je tam posílá prakticky denně. „Tito policisté mají přehled o problémech v těchto lokalitách a mají dobrou znalost místních občanů,“ shrnuje jejich nezastupitelnost.
Důvěra v policisty je v ghettech zhruba poloviční
Užitečnost takto specializovaných policistů ukazuje i zahraniční praxe. Například v Polsku, Slovensku nebo Velké Británii si dokážou získat důvěru místních lidí a situaci v dané lokalitě zlepšit. Asi polovina Romů ve vyloučených lokalitách Česka podle výzkumu, který si zadala sama Policie ČR, policistům nevěří.
Dvě třetiny dotázaných si myslí, že policisté mají vůči Romům předsudky. Na druhou stranu policii důvěřovalo 42,3 procenta Romů. „To není zanedbatelná důvěra. Pro policii bylo v minulosti velmi těžké se v lokalitách dostat k informacím a získat důvěru lidí. Dnes si bezmála 60 procent Romů přeje, aby policisté chodili do jejich lokalit a komunikovali s nimi,“ komentoval výsledky výzkumu Hrinko.
